Marie Terezie Savojská: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
přidán infobox panovnice |
m Robot: Přidávám kategorii Narození 11. května; kosmetické úpravy |
||
Řádek 40:
== Život ==
=== Rodina a původ
Narodila se roku [[1694]] jako čtvrtá dcera a sedmé dítě ze dvanácti potomků knížete [[Jan Adam I. z Lichtenštejna|Jana Adama I. z Lichtenštejna]], sjednotitele [[Lichtenštejnsko|Lichtenštejnského knížectví]] a jeho manželky, hraběnky [[Edmunda z Ditrichštejna|Edmundy z Ditrichštejna]]. Po předčasné smrti jejích dvou bratrů se její otec rozhodl svých pět dcer, které se dožily dospělosti, zajistit, neboť se svým synovcem a nástupcem [[Antonín Florián z Lichtenštejna|Antonínem Floriánem]] neměl dobré vztahy. V roce [[1712]] se tak jako osmnáctiletá ujala [[panství Černý Kostelec]] ([[Kostelec nad Černými lesy]]), [[Škvorec]], [[Uhříněves]], [[Plaňany]] a [[Čechy pod Kosířem]]. Antonín Florián se však panství nechtěl vzdát a s Marií se soudil. Nakonec vysoudil alespoň panství Plaňany, které ovšem jeho syn [[Josef Jan Adam z Lichtenštejna|Josef Jan Adam]] po nějaké době prodal zpět vévodkyni. V roce [[1760]] Marie Terezie přikoupila [[Kounice]] a roku [[1764]] [[Rataje nad Sázavou]].
Řádek 53:
== Charitativní činnost ==
Po smrti svého jediného potomka se Marie Terezie začala více věnovat charitě. Už v letech [[1726]]-[[1728]], tedy ještě za života svého manžela, nechala nedaleko [[Kostelec nad Černými lesy (zámek)|zámku]] v [[Kostelec nad Černými lesy|Černém Kostelci]] postavit [[Nový špitál (Kostelec nad Černými lesy)|špitál]], v němž mohlo přebývat 12 žen a 12 mužů. Finančně podpořila řadu kostelů, např. v roce [[1759]] daroval peníze kostelům ve [[Škvorec|Škvorci]] a [[Úvaly|Úvalech]]. Postarala se také o založení nových far a kostelů v [[Aldašín
Dne [[14. březen|14. března]] [[1736]] propustila měšťany v Kostelci nad Černými lesy z nevolnictví a jelikož město nemělo dostačující kostel, nechala zde postavit [[Kostel svatých Andělů Strážných (Kostelec nad Černými lesy)|kostel svatých Andělů Strážných]]. V letech [[1752]]-[[1759]] nechala přestavět černokostelecký zámek do [[baroko|barokní]] podoby, stejně jako [[Čechy pod Kosířem (zámek)|zámek]] v [[Čechy pod Kosířem|Čechách pod Kosířem]]. Od [[12. červenec|12. července]] [[1760]] nechala při bouřkách zvonit v kostelech či ve zvoničkách. Pro 30 vsí pak nechala na vlastní náklady odlít zvony. Také nařídila, že se do konce žní mají lidé při odchodu z polí modlit u kapliček a křížů. Dne [[4. leden|4. ledna]] [[1766]] pak zřídila ''Donationsfond'', kterému darovala 22 206 zlatých ve stavovských [[Dlužní úpis|dlužních úpisech]]. Tyto peníze měly být použity v případě požáru, krupobití apod.
Jelikož poddaní neuměli německy, rozhodla se vévodkyně v roce [[1764]] vydat nařízení, že se na ni mohou obracet v češtině. Zároveň si také uvědomovala, že se k ní nemusí dostat všechny informace o křivdách, protože někteří panští úředníci mohou chtít svoje chyby zatajit. Proto v roce [[1766]] nechala vyhlásit:
{{Citát|Oni poddaní, kteří by od hospodářských úředníků nedovoleným způsobem byli utlačováni a ve svých spravedlivých požadavcích bez úplatků vyřízení od nich obdržeti nemohli a ostýchali se, jak v tomto případě nařízeno, hospodářskému radovi svou stížnost žalobně přednésti. Ti a takoví mají stížnost přímo na nás jakožto nejmilostivější vrchnost buďto písemně nebo sami osbně vznésti, kdež jim vždy dveře otevřeny zůstávají.|}}
V roce [[1764]] pak nechala na svých panstvích vystavět sochy [[Svatý Donát|svatého Donáta]], aby se zabránilo neúrodě. To ovšem nepomohlo a v letech [[1770]]-[[1771]] vypukl hladomor. Vévodkyně proto nechala otevřít panské [[sýpka|sýpky]].
Řádek 109:
[[Kategorie:Úmrtí 20. února]]
[[Kategorie:Savojští]]
[[Kategorie:Narození 11. května]]
| |||