František Koláček: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odkaz na novou stránku František Koláček (kartograf) |
m Nahrazení automaticky vkládané kategorie narození; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
''Možná hledáte: [[František Koláček (kartograf)|František Koláček]] (1881-1942), kartograf, syn Františka Koláčka.''
▲''Možná hledáte: [[František Koláček (kartograf)|František Koláček]] (1881-1942), kartograf, syn Františka Koláčka.''
{{Infobox - osoba
| jméno = František Koláček
Řádek 12 ⟶ 11:
| citát =
}}
[[
'''František Koláček'''([[9. říjen]] [[1851]] [[Slavkov u Brna]]<ref name="matrika">[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/1957/?strana=69 Matriční záznam o narození a křtu]</ref> – [[8. prosinec]] [[1913]] [[Vinohrady (Praha)|Praha-Vinohrady]]<ref name="matrikaZ">[http://amp.bach.cz/pragapublica/permalink?xid=AC3E7C2ECDFA4E37AF55E7B795F3C7CF&scan=93
Narodil se jako jediné dítě Kláře (roz. Karlická) a radnímu města Slavkova Janovi Koláčkovi (v letech 1851-61 starosta města, který zavedl českou řeč v městském úřadě). V devíti letech Fr. Koláček vstoupil na německé gymnázium v Brně, které úspěšně dokončil maturitní zkouškou v roce 1868. Poté rok studoval na [[Univerzita Karlova#Založení a dějiny|pražské univerzitě]]. Státní zkoušku složil v roce 1872 na univerzitě ve [[Vídeň|
| autor = ŠIŠMA P
| titul = Vladimír Novák
| datum přístupu = 16.3.2013
| url = http://inserv.math.muni.cz/biografie/vladimir_novak.html }}</ref>. Se svou manželkou Aloisií měl dceru Hermínu a [[František Koláček (kartograf)|syna Františka]], který se v roce 1918 stal profesorem geografie na [[Masarykova univerzita|
== Vědecká činnost ==
[[
Zabýval se [[Optika|
| příjmení = Trkal
| jméno = Viktor
| titul = Profesor Dr. František Koláček
Řádek 35 ⟶ 34:
| url = http://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/137314/PokrokyMFA_02-1957-4_7.pdf }}</ref>.
Jeho vědeckou práci dobře popsal jeho žák [[František Záviška|
starý spor mezi teorií [[Augustin-Jean Fresnel|
resp. indukci, která je identická s vektorem Fresnelovým, a magnetickou sílu, jež opět odpovídá vektoru Neumannovu. Každá
změna elektrické síly je doprovázena změnou magnetické síly a naopak; oba vektory vystupují tedy současně, jsou také vždy
k sobě kolmé a k popisu optických dějů se hodí stejně. Tím tedy ukončil spor, jehož řešení bylo dlouho marně hledáno. Koláčkovy
zásluhy v tomto směru zdůrazňuje sám [[Gustav Ludwig Hertz|
| příjmení = Záviška
| jméno = František
| titul = Profesor Dr. František Koláček
Řádek 51 ⟶ 50:
| url = http://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/122931/CasPestMatFys_041-1912-3_1.pdf }}</ref>.
== Členství ==
* mimořádný člen [[Česká akademie věd a umění|
* řádný člen [[Královská česká společnost nauk|
* čestný člen [[Jednota českých matematiků a fyziků|
| autor = ŠIŠMA P
| titul = František Koláček
Řádek 67 ⟶ 66:
{{DEFAULTSORT:Koláček, František}}
[[Kategorie:Narození 1851]]
[[Kategorie:Úmrtí 1913]]
Řádek 73:
[[Kategorie:Čeští matematici]]
[[Kategorie:Děkani Filozofické fakulty Univerzity Karlovy]]
[[Kategorie:Narození 9. října]]
|