Starý Světlov: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
rozšíření článku
značka: možné problémové formulace
návrat a úpr úvodu dle v+s, typo /cp nenal vzhl k IP předpokládáno ale i s možným povolením, fmt, portály, pověsti imho zbytečné
Řádek 1:
'''Starý Světlov''' -je Zříceninahrad, gotickéhokterý hraduse nachází 10 km jihozápadně od [[Vizovice|Vizovic]] a asi kilometr severozápadně od obcevsi [[Podhradí (okres Zlín)|Podhradí]] u Luhačovic v blízkosti [[Vrch Bába|vrchu Bába]] (635 m n. m.) ve [[Vizovická vrchovina|Vizovické vrchovině]], v [[Okres Zlín|okrese Zlín]].
[[Soubor:Oldsvetlov4.JPG|thumb|Pozůstatky Starého Světlova]]
 
== Popis lokality ==
Zřícenina hradu '''Starý Světlov''' leží v západní části výrazného vrcholového provodovského hřebene [[Vizovická vrchovina|Vizovických vrchů]] (608,7 m n. m.) 10 km jihozápadně od [[Vizovice|Vizovic]] a 700 metrů severozápadně od severního okraje intravilánu obce [[Podhradí (okres Zlín)|Podhradí]] poblíž [[Luhačovic|Luhačovic]] v [[Okres Zlín|okrese Zlín]] ve [[Zlínský kraj|Zlínském kraji]] v blízkosti [[Vrch Bába|vrchu Bába]] (635 m n. m.).
Stráně výšiny nebyly příliš strmé, stavitelé hradu tudíž zabezpečili hrad výrazným příkopem širokým 15 metrů a dodnes hlubokým 5 metrů a vykopanou zeminu využili k navršení vysokého valu před příkop, jenž obklopoval celé hradní jádro. Mohutný val dosahuje v severním a východním úseku výšky přes 5 metrů. Objem vykopané zeminy představoval na tu dobu úctyhodných 30 000 kubických metrů.
 
Oválné hradní jádro o průměru cca 50 metrů, v jehož ploše byly ponechány vyčnívající skalní suky, obkružovala několikrát zalamovaná plášťová hradba mnohoúhelníkového tvaru silná až 1,7 metru, která se až na pár zbylých úseků nedochovala. K ní se na severovýchodní straně hradního jádra zevnitř přimykal částečně podsklepený palác o délce kolem 30 až 35 metrů a šířce 9 metrů. V severní části paláce stál pravděpodobně menší objekt, který byl součástí palácového traktu, snad nějaká věžovitá stavba. Hradby i palác byly stavěny z lomového kamene kladeného v pravidelných vrstvách (tzv. řádkové zdivo) na maltu. V jižní části hradního jádra stály dřevěné stavby blíže neurčeného účelu se stěnami vymazanými hlínou.
hradního jádra stály dřevěné stavby blíže neurčeného účelu se stěnami vymazanými hlínou.
Kromě jižní strany lemoval celé jádro přibližně ze 75% parkán o šířce 5 metrů rozšířený ve východní části jako vstup do vnitřního hradu. Poněkud nižší a užší parkánová hradba o šířce 1,5 metrů se rovněž několikrát lomila a víceméně kopírovala průběh hradby vlastního hradního jádra.
 
Vstup do samotného parkánu střežila na jihozápadě věžovitá brána, do níž se vcházelo z předhradí mostem přes mohutný příkop s valem. Přístupová cesta procházela parkánem mezi hlavní a parkánovou zdí až ke druhé bráně na východní straně hradního jádra. Zbytky předhradí se dochovaly na protáhlém hřebeni skalnatého výběžku o délce cca 60 metrů a šířce cca 25 metrů jihozápadně od hradního jádra. Předhradí bylo opevněno pravděpodobně pouze palisádou. V předhradí stály dřevěné stavby nejspíš hospodářského charakteru se stěnami omazanými hlínou.
Podle typologie řadíme hrad Starý Světlov k hradům s vnější plášťovou zdí, tedy hradům již bez útočištné věže, kde hlavní tíha obrany spočívala na prstenci obvodové hradby. Tento typ stavby se na Moravě a ve Slezsku vyskytuje v hojnější míře až od 14. století (nejbližší hrad s vnější plášťovou zdí je v [[Malenovice (Zlín)|Malenovicích]] u Zlína). Hrad Starý Světlov patří svou rozlohou k největším lokalitám tohoto druhu na [[Morava|Moravě]].
 
== Historie ==
Založení tohoto hradu strategického významu s původním názvem '''Světlov''' s výhledem do údolí směrem na [[Luhačovice]] je kladeno do druhé poloviny 13. století. Nejstarší zmínka o hradu později zvaném '''Starý Světlov''' pochází z roku [[1275]], kdy se nejdříve píše o „nějakém Heřmanu ze Světlova“. O onom Heřmanovi není nic bližšího známo, ani to, jestli stavebníkem byl významný rod [[Šternberkové|Šternberků]], kteří někdy od samého konce [[13. století]] ovládali hrad Lukov]] a od roku [[1358]] také [[Zlín]]. Další zmínka se vztahuje až k roku [[1350]], kdy se píše o Albertu ze Šternberka na Světlově. Další písemná zmínka o hradě Starý Světlov pochází z roku [[1360]], kdy je zmiňován jako majetek právě pánů ze Šternberka. Postupně se ve vlastnictví vystřídali synové Alberta ze Šternberka [[Aleš ze Šternberka|Alšík]] a Vilém. Hrad Starý Světlov možná nahrazoval předchozí opevněné sídlo, možná provizorium, kterým byl starší hrad dřevěné konstrukce na vrchu [[Rýsov]] nedaleko obce [[Provodov]]. Ten zřejmě zničil při svých vpádech [[Matúš Čák Trenčanský]] na začátku [[14. století]]. O necelých 40 let později [[Eliška ze Šternberka]] roku [[1399]] přibrala svého manžela [[Vok II. z Kravař a Jičína|Voka z Kravař]] za spoluvlastníka. Když Vok zemřel, nastaly o vlastnictví hradu spory mezi příslušníky rodu Šternberků. Tak např. v roce [[1407]] vymáhá na Elišce světovské panství Ješek ze Šternberka a na Lukově. V r. [[1412]] náležely ke panství Světlovu vesnice [[Bojkovice]], [[Hostětín]], [[Komňa]], [[Krhov]], [[Luhačovice]], [[Pitín]], [[Pozlovice]], [[Provodov]], [[Kladná Žilín|Žilín]] a dnes již zaniklé Lidkovice a Ústí. Hrad nakonec získal nejpozději roku [[1417]] [[Jaroslav ze Šternberka a Veselí|Jaroslav ze Šternberka, pán na Veselí]], za což ho Eliška zažalovala. Jaroslav ze Šternberka však o tři roky později v listopadu [[1420]] padl v [[Bitva pod Vyšehradem|bitvě pod Vyšehradem]] v boji proti pražským husitům na straně Zikmunda Lucemburského. Hrad snad na krátký čas získal Aleš Holický ze Šternberka. Ale již od roku [[1423]] držel hrad král [[Zikmund Lucemburský]], který jej, stejně jako nedaleký Brumov, postoupil roku [[1426]] své manželce Barboře Celské, v jejíchž službách zde působil jako purkrabí obávaný válečník loupeživý rytíř uherský hrabě [[Pankrác z Liptovského Svatého Mikuláše]] . Tento rytíř se svými skupinami loupil v celém kraji a ohrožoval životy obyvatel v okolních osadách.
 
V první polovině [[15. století]] hrad byl strategickou pevností, kde přebývala početná bojová družina. Zřejmě v tu dobu došlo ke stavebním úpravám hradního jádra v podobě vložení kleneb do zdí paláce, přestavbou parkánové zdi s vysunutým objektem brány. Nezůstalo jen u hradního jádra, došlo i ke stavebním úpravám předhradí rozšířením areálu jihozápadním a severozápadním směrem.
V první polovině [[15. století]] hrad byl strategickou pevností, kde přebývala početná bojová družina. Zřejmě v tu dobu došlo ke stavebním úpravám hradního jádra v podobě vložení kleneb do zdí paláce, přestavbou parkánové zdi s vysunutým objektem brány. Nezůstalo jen u hradního jádra, došlo i ke stavebním úpravám předhradí rozšířením areálu jihozápadním a severozápadním směrem. Roku [[1449]] [[moravští stavové]] Starý Světlov od Pankráce z Liptovského Svatého Mikuláše vykoupili a postoupili jej čtyřem držitelům - [[Burian z Vlčnova|Burianovi z Vlčnova]], Zichovi z Lipiny, Jindřichu Mirkovi z Chlumu a Mikuláši Bystřicovi z Ojnic. V dalších letech se stal hrad opět předmětem sporů, neboť roku [[1460]] Procek z Kunštátu žaluje Mikuláše Bystřice z Ojnic. Někdy v té době se stal hrad Starý Světlov pravděpodobně kořistí výbojného lukovského pána Matouše ze Šternberka, který se přel s převážnou částí okolních feudálů. Spor Matouše ze Šternberka s Mikulášem Bystřicem z Ojnic vyvrcholil bitkou, která se odehrála v roce [[1464]] na bojkovické tvrzi. Teprve zásah knížete Viktorína Opavského z Kunštátu a Poděbrad, syna krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad, vedl ke smíru obou znesvářených stran. Historik František Müller píše, že zde v roce [[1466]] byl majitelem hradu maršálek českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad, nedávný bývalý moravský zemský hejtman [[Jindřich z Lipé]].
 
Během [[Česko-uherské války|česko-uherských válek]] mezi [[Jiří z Poděbrad|Jiřím z Kunštátu a Poděbrad]] a uherským [[Matyáš Korvín|Matyášem Korvínem]] hrad čelil několika ničivým nájezdům, při nichž zanikla nejméně desítka obcí v okolí hradu.
Během [[Česko-uherské války|česko-uherských válek]] mezi [[Jiří z Poděbrad|Jiřím z Kunštátu a Poděbrad]] a uherským [[Matyáš Korvín|Matyášem Korvínem]] hrad čelil několika ničivým nájezdům, při nichž zanikla nejméně desítka obcí v okolí hradu. Za těchto válek v letech [[1469]] - [[1470]] byl notně poškozen i samotný hrad Starý Světlov, zůstal však dále obydlen nejméně do začátku 80. let 15. století. Po skončení česko-uherských válek se poloha hradu Světlova začala čím dál víc ukazovat nevýhodnou. Také kvůli částečnému vylidnění způsobeném válkou se totiž ocitl samotný hrad na samém okraji panství poměrně daleko od nových důležitých cest. [[Bojkovice]], které byly povýšeny na město, se stávaly významným hospodářským centrem panství [[Landštejnové|Landštejnů]]. Bratři Landštejnové totiž v roce [[1470]] získali světlovské panství jako odškodné za ztracené statky během uherské války. V roce [[1480]] na hradě pobývali bratři Zbyněk, Jaroslav a Ctibor Světlovští z Landštejna a rozhodli se vystavět nad Bojkovicemi nový hrad stejného jména, později v letech [[1846]]-[[1856]] přestavěný na zámek a v této podobě stojící dodnes. Roku [[1490]] přesídlili na hrad [[Nový Světlov]]. Dalším důvodem k přesídlení mohl být zatím časově neprokázaný sesuv svahu v těsné blízkosti východně od hradu. Původní hrad Starý Světlov postupně ztrácel na významu a byl pak ponechán svému osudu. Hrad měl být společně se [[Engelsberk|Sehradem]] na rozkaz moravských stavů v roce [[1512]] obořen. Pravděpodobným vysvětlením je nejspíš to, že stavové chtěli zabránit dalšímu loupeživému plenění a tato volba se jevila jako nejjednodušší. V roce [[1515]] Jitka z Landštejna, dcera Ctibora Světlovského, s manželem Jáchymem z Bibrštejna uzavřela smlouvu na rozbořený Starý Světlov a na hrad Nový Světlov. Tímto aktem došlo oficiálně k přechodu rodiny ze Starého Světlova na nově postavený hrad nad Bojkovicemi.
 
Když v roce [[1517]] získal celé světlovské panství při prodeji panství Jitkou z Landštejna Burian z Vlčnova, byl Starý Světlov uváděn již jako pustý. Starý Světlov (Alt Swietlow) je zakreslen také na mapě Moravy Jana Kryštofa (Johanna Christopha) Müllera z r. [[1716]] (list č. 4), což je dokladem, že hrad byl stále ještě poměrně zachován.
Opuštěná zřícenina byla poškozena především rozebíráním na stavební materiál od druhé poloviny [[18. století]]. Naši přičinliví mladší předkové dokázali uvolnit, rozebrat a odvézt pro své potřeby až 2 500 kubických metrů zdiva. V nedávné době zde byly zaznamenány pirátské výkopy, které památku dále poškodily. Zřícenina je přesto nositelem zajímavých informací a dokladem pozoruhodných stavebních detailů, jako je například unikátní konstrukce hradní brány, povrchová úprava hradeb nebo několik stavebních fází v paláci.
 
== Archeologický výzkum ==
Na lokalitě byl v roce [[1983]] proveden archeologický výzkum a stavebně historická pozorování, dále byla zpracována podrobná rešerše historických údajů.
Na ploše vlastního hradního jádra bylo realizováno několik archeologických sondáží. Podařilo se identifikovat průběh parkánové hradby a v severovýchodním nároží hradního jádra se podařilo identifikovat průběh zdiva původního hradního paláce. Byly odkryty zbytky podsklepeného paláce. V jižní části hradu byly nalezeny pouze zbytky dřevěných staveb.
V jižní části hradu byly nalezeny pouze zbytky dřevěných staveb.
S dobýváním hradu ve druhé polovině 15. století může souviset nález zlomku kamenného projektilu z houfnice. Ve východní části parkánu byl nalezen mohutný blok ostění portálu brány.
Na ploše předhradí byla archeologickým výzkumem prokázána existence dřevěných staveb se stěnami omazanými hlínou, bylo zde nalezeno železné kování a součástky selského vozu.
Archeologické nálezy potvrdily výše uvedené datování vzniku a zániku hradu.
 
Od poloviny července do listopadu roku [[2013]] proběhl na lokalitě hradu Starý Světlov další archeologický výzkum. Archeologové se také snažili ověřit případné podzemí cesty, které tu údajně měly zanechat loupeživé tlupy rytíře Pankráce ze Liptovského Svatého Mikuláše, tato domněnka se však nepotvrdila.
Součástí průzkumných a dokumentačních prací byla dílčí archeologická sondáž v prostorách paláce a brány, provedená Zdeňkem Schenkem a Janem Mikulíkem z archeologické společnosti Archaia Olomouc. Průzkum přinesl překvapivé objevy, které značně posunuly dosavadní znalosti o stavebním vývoji i historii hradu
V severovýchodní části parkánové zdi vyvrácený strom pomohl odkrýt pozůstatky bašty pětiúhelníkového půdorysu.
 
== Současnost ==
Z původně poměrně rozsáhlého hradu jsou zachovány sporé pozůstatky zděných konstrukcí soustředěné v prostoru hradního jádra, o poznání výrazněji jsou zachovány impozantní terénní útvary. Dodnes jsou patrné obvodové zdi hradního paláce. Mohutný val dosahuje v severním a východním úseku výšky přes 5 metrů.
Během roku 2013 byla kromě archeologického výzkumu provedena rekonstrukce zdiva. Bylo přikročeno alespoň k zrestaurování základních částí hradu. Zdi byly zbaveny plevele a náletových dřevin a následně ošetřeny protikorozní vrstvou mající účel ochránit torzo hradu před nepříznivými povětrnostními podmínkami a dalšími škodlivými vlivy počasí a zabezpečit jednotlivé části hradu před dalším chátráním. V červnu byly zahájeny konzervační práce v podobě citlivé a ohleduplné sanace historického zdiva stavebníky z [[Valašské Klobouky|Valašských Klobouk]] v podmínkách obtížně přístupného staveniště. Ohrožené koruny zdiva byly ošetřeny ochrannými nadezdívkami.
 
== Zajímavosti ==
Původ názvu Starý Světlov není znám. Podle jedné úvahy tento název dostal hrad snad podle signálních ohňů svítících do tmy v době uherských nájezdů, aby varovaly před blížícím se nepřítelem z uherské strany. Další úvaha předpokládá, že název vznikl podle bílé vápenné omítky parkánové zdi a možná i celého opevnění hradu, jak dokládá archeologický nález zbytku omítky v severní části parkánové zdi. Podobně jako později vybudovaný Nový Světlov nad Bojkovicemi vypínal se též původní Starý Světlov z okolních lesů jako z dálky viditelný bělobou svítící výrazný objekt. Zajímavostí pro fanoušky záhad může být pověst o pokladu na Starém Světlově. Mnoho obyvatel z
Zajímavostí pro fanoušky záhad může být pověst o pokladu na Starém Světlově. Mnoho obyvatel z
obcí Pozlovice a Podhradí se tento poklad vydávalo hledat a také se o jejich hledání dochovaly zprávy.
 
== Pověsti ==
 
Řádek 56 ⟶ 63:
* [[Seznam hradů v Česku]]
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Starý Světlov}}
* [http://www.hrady.cz/index.php?OID=679 Starý světlov na hrady.cz]
=== Literatura ===
Řádek 70 ⟶ 77:
 
{{Souřadnice|49.1516397|17.7626247|zobrazení=top}}
 
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Česko|Středověk}}
 
[[Kategorie:Zříceniny hradů v okrese Zlín]]