Finanční výkazy: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Doplněn regulační rámec účetnictví v ČR a poznámky/ značka: editace z Vizuálního editoru |
Účetnictví ČR x světové standardy značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 2:
== Světově uznávané účetní standardy ==
Tyto standardy, které jsou nástrojem regulace výkazů <u>finančního účetnictví</u>,<ref group="pozn.">Manažerské účetnictví nepodléhá vnější regulaci. Je plně v kompetenci účetní jednotky.</ref> jsou reprezentovány čtyřmi soubory, jimiž jsou:
* [[Mezinárodní standardy účetního výkaznictví ( IFRS)|Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS)]]<ref>{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=International Financial Reporting Standards|vydání=|vydavatel=International Accounting Standards Board|místo=London|rok=2014 (každoročně aktualizováno)|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref>: tzv. "úplný" soubor IFRS je určen pro výkaznictví účetních jednotek založených za účelem dosahování zisku - primárně pro společnosti, jejichž cenné papíry jsou registrovány na burzách cenných papírů a dále pro velké podniky veřejného zájmu. IFRS představují ucelený soubor kvalitních, srozumitelných a vymahatelných celosvětových standardů finančního výkaznictví, směřujících k tomu,aby účetní výkazy a další předkládané finanční zprávy poskytovaly vysoce kvalitní, transparentní a srovnatelné informace, které by byly účastníkům světových kapitálových trhů a ostatním uživatelům nápomocny v jejich ekonomickém rozhodování. Ačkoli se IFRS se zaměřují primárně na kapitálové společnosti, vychází z přesvědčení, že existují potřeby společné všem uživatelům (jako jsou např. věřitelé, obchodní partneři, finanční analytici, vláda, veřejnost apod.). První oficiální, autorizovaný překlad IFRS byl pořízen v r. 2000,<ref>{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Mezinárodní účetní standardy 2000|vydání=1|vydavatel=HZ Praha, spol. s r.o.|místo=Praha|rok=2000|počet stran=1240|strany=|isbn=80-238-2029-X}}</ref> druhý v r. 2003<ref>{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Mezinárodní standardy účetního výkaznictví 2003 - včetně Mezinárodních účetních standardů a Interpretací|vydání=1|vydavatel=HZ Praha, spol. s r.o.|místo=Praha|rok=2003|počet stran=|strany=|isbn=80-238-7854-9}}</ref> a třetí v r. 2005<ref>{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) - včetně Mezinárodních účetních standardů (IAS) a Interpretací k 1. lednu 2005|vydání=1|vydavatel=Svaz účetních|místo=Praha|rok=2005|počet stran=2249|strany=|isbn=1-904230-79-2}}</ref>, s dodatkem pro r. 2006.<ref>{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) - včetně Mezinárodních účetních standardů (IAS) a Interpretací k 1. lednu 2006. Dodatek k IFRS 2005 - změny roku 2006|vydání=1|vydavatel=Svaz účetních|místo=Praha|rok=2006|počet stran=215|strany=|isbn=80-239-7171-9}}</ref>
* [[Mezinárodní účetní standardy pro veřejný sektor]] [[(International Public Sector Accounting Standards - IPSAS)|(IPSAS)]]<ref>{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Handbook of International Public Sector Prouncement|vydání=|vydavatel=International Public Sector Accounting Standards Board|místo=London|rok=2015 ( každoročně aktualizováno)|počet stran=|strany=2371|isbn=978-1-60815-264-3}}</ref>: regulují výkaznictví účetních jednotek, spadajících pod veřejný sektor. První autorizovaný překlad byl pořízen pod vedením Nejvyššího kontrolního úřadu v r. 2004, druhý v r. 2006.<ref>{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Příručka dokumentů Rady pro mezinárodní účetní standardy pro veřejný sektor|vydání=1|vydavatel=Nejvyšší kontrolní úřad|místo=Praha|rok=2005|počet stran=818|strany=|isbn=}}</ref>
Řádek 14:
=== Komplexní soubor účetních výkazů ===
Základní soubor
* [[Rozvaha|''<u>Rozvaha</u>'']] (Statement of financial pozition): podává přehled o finanční pozici účetní jednotky k určitému datu, tj. o struktuře a druzích majetku ([[aktiva]]) a zdrojích jeho krytí ([[Pasivace|pasiva]], tj. vlastní a cizí kapitál),
* [[Výkaz zisku a ztráty|''<u>Výkaz zisku a ztráty</u>'']] <u>''a ostatní části výsledku''</u> (Statement of profit or loss and other comprehensive income): první část výkazu podává přehled o finanční výkonnosti podniku za dané období, tj. o [[náklad]]ech, [[výnos]]ech a [[výsledek hospodaření|výsledku hospodaření]] účetní jednotky, druhá část o operacích povahy nákladů a výnosů, které ovlivnily během období vlastní kapitál přímo, aniž prošly výkazem zisku a ztráty. První a druhou část výkazu lze prezentovat samostatně, ve dvou výkazech.
Řádek 71:
| url = www.business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto
}}</ref> je průřezovým zákonem, což znamená, že je společný všem účetním jednotkám bez ohledu na to, zda jsou či nejsou podnikatelskými subjekty. Z toho vyplývá nutnost zohlednit specifika různých typů účetních jednotek prostřednictvím vyhlášek a českých účetních standardů.
# Soubor prováděcích ''<u>Vyhlášek</u>'' k zákonu'',''<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví|url=www.kacr.cz/vyhlasky|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=12.6.2016}}</ref> které zohledňují specifika různých typů účetních jednotek, jimiž jsou:
▲- banky a jiné finanční instituce,
▲- pojišťovny,
▲- účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání,
▲- účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu,
▲- některé vybrané účetní jednotky, jež zajišťují a předávají požadovaná data do centrálního systému účetních informací státu,<ref group="pozn.">Těmito účetními jednotkami jsou: organizační složky státu a jimi zřizované příspěvkové organizace, státní fondy včetně Pozemkového fondu, územní samosprávné celky a jimi zřizované příspěvkové organizace, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů a zdravotní pojišťovny. Konsolidační celek "stát" tedy zahrnuje jednak sektor vládních institucí, jednak ostatní (státní) účetní jednotky jako jsou veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, Český rozhlas, Česká televize, státní podniky apod.</ref> a to tak, aby z nich bylo
| datum_přístupu = 5.6.2016
| url = www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/ucetnictvi-a-ucetnictvi-statu/ucetni-reforma-verejnych-financi/zakladni-informace-ucetnictvi-statu }}</ref> ,
▲- účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví.<ref group="pozn.">Příkladem jsou spolky, obecně prospěšné společnosti, církve, nadační fondy, bytová družstva apod.</ref>
▲3. ''<u>České účetní standardy</u>'', které konkretizují a metodicky rozpracovávají jednotlivé vyhlášky.
▲4. Ostatní právní normy, zejména Občanský zákoník, Zákon o rezervách a řada dalších.
Účetní jednotky (vyjma těch, které vedou jednoduché účetnicví a vyjma těch, které spadají pod ''Nařízení o IAS'') vyhotovují ''<u>českou účetní závěrku</u>'' zahrnující rozvahu, výkaz zisku a ztráty, přílohu a některé účetní jednotky i přehled o změnách vlastního kapitálu a přehled o peněžních tocích. V zásadě jsou účetní jednotky povinny vést (podvojné) účetnicví v plném rozsahu. Avšak zákon umožňuje vyjmenovaným účetním jednotkám vést (podvojné) účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. Některé mohou vést dokonce jednoduché (nepodvojné) účetnictví.
Řádek 104 ⟶ 92:
=== Obecné porovnání se světovými standardy ===
Zcela zásadní a odlišný je způsob, jímž je finanční účetnictví regulováno:
* Světové standardy jsou vytvářeny profesními organizacemi, které při zobrazení určité transakce dávají ''přednost její ekonomické podstatě'' před její právní formou. Naproti tomu české účetnictví je regulováno státem, který prostřednictvím Ministerstva financí vydává zákon o účetnictví a k němu příslušné závazné právní předpisy. To může vést v některých situacích k tomu, že právní hledisko převáží nad ekonomickým obsahem.
* Světové standardy se zaměřují ''pouze na účetní výkazy'', nepředepisují použití konkrétního účetního systému ani metodiku účtování. Neurčují žádné závazné vzory výkazů (pouze jejich ilustrace), závaznou strukturu či povinné názvy položek. Nesetkáme se v nich s žádnou doporučenou či směrnou účtovou osnovou - to vše zůstává v kompetenci účetní jednotky. Ta sama musí zajistit splnění všech požadavků tak, aby účetní výkazy, které prezentuje, o ní zobrazovaly věrný a poctivý finanční obraz. Naproti tomu české účetnictví požaduje dodržovat závazné formáty výkazů (odlišné podle typú účetních jednotek) s povinnou strukturou a závaznými názvy položek. Navíc je ''regulováno i samotné běžné účtování'' tím, že pro jednotlivé typy účetních jednotek jsou vydávány závazné směrné účtové osnovy, které jsou vyjádřením povinně určeného účetního systému.
* Českému účetnictví chybí koncepční rámec, který by - obdobně jako u světových standardů - zastřešil smysl a cíle účetního výkaznictví, definoval prvky účetních výkazů a zásady pro jejich uznávání a vykazování.
Pokud jde o ideová východiska: znění zákona, vyhlášek i ČÚS jsou důkazem, že české (finanční) účetnictví spočívá na stejných základech jako světové standardy: na ''předpokladu trvání'' účetní jednotky a na ''akruální bázi.''
== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references group="pozn." />
=== Reference ===
<references />
| |||