Josef Koždoň: Porovnání verzí

Přidáno 35 bajtů ,  před 5 lety
m
Nahrazení automaticky vkládané kategorie narození; kosmetické úpravy
(→‎Život: opravena chyba při datu úmrtí (zemřel ve věku 76 let místo zobrazených 65))
m (Nahrazení automaticky vkládané kategorie narození; kosmetické úpravy)
V období [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] usiloval o uznání slezské národnosti rakouskými orgány, k čemuž nedošlo kvůli činnosti polských nacionalistů. Po [[první světová válka|první světové válce]] byl zastáncem vzniku autonomního Rakouského Slezska, které mělo být následně připojeno k deklarovanému samostatnému Hornímu Slezsku. V období [[Československo-polský spor o Těšínsko|česko-polského sporu o Těšínsko]] se přikláněl k [[Češi|Čechům]] a očekával jejich podporu v otázkách [[autonomie]]. V roce [[1918]] byl unesen Poláky a uvězněn v [[Krakov]]ě, odkud byl po měsíci propuštěn na základě českých a německých intervencí. Poté se přechodně usadil v Moravské [[Ostrava|Ostravě]].
 
V roce [[1921]] se snažil přesvědčit [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]] k udělení autonomie pro tu část Těšínska, která zůstala Československu. To bylo přislíbeno, leč nezrealizováno. V témže roce se stal starostou Českého Těšína. Tuto funkci vykonával až do okupace československé části [[Těšínsko|Těšínského Slezska]] [[Polsko|Polskem]], kdy musel v roce [[1938]] opustit Český Těšín a do roku [[1939]] pobýval v Opavě. V letech [[1940]]–[[1944]] působil v Těšíně jako ředitel Slezské lidové banky (tato banka byla vlastně hospodářskou základnou přívrženců slezské autonomie).
 
Koncem roku 1944 byl Koždoň evakuován před blížící se [[Rudá armáda|Rudou armádou]] do [[Německo|Německa]]. Cestou si uvědomil, že nechce opustit milované Slezsko; v [[Karlovy Vary|Karlových Varech]] se rozloučil se svou ženou a vydal se zpět do Českého Těšína. Zde byl krátce internován a díky podpoře [[Česká strana národně sociální|národních socialistů]] posléze zbaven obvinění z kolaborace. Československá vláda rovněž zamítla žádost o jeho vydání do Polska. Neúspěchem skončil i pokus o jeho únos, naplánovaný velitelstvím polských jednotek soustředěných za řekou [[Olše (řeka)|Olší]] (krátce po konci války se znovu vyhrotil čs.-polský spor o Těšínsko). Po útoku tyčí a kameny, provedeném dvěma mladými Poláky, se Koždoň přestěhoval do Opavy, kde v roce [[1949]] zemřel na [[Diabetes mellitus|cukrovku]] v [[hospic]]i Marianum. Pochován je v Opavě; jeho symbolický hrob ([[kenotaf]]) je také na českotěšínském hřbitově.
{{Portály|Slezsko}}
{{DEFAULTSORT:Koždoň, Josef}}
 
[[Kategorie:Osobnosti Slezska]]
[[Kategorie:Poslanci Slezského zemského sněmu]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Úmrtí v Opavě]]
[[Kategorie:Narození 8. září]]
1 360 717

editací