Heinrich Mattoni: Porovnání verzí

Zde si pronajal roku [[1856]] od městského spolku expedici městské minerální vody a přes široce rozvětvený systém brzy dosáhl obrovského odbytu. Již v roce [[1867]] získal do pronájmu také expedici léčivé vody z&nbsp;Ottova pramene v sousední obci [[Kyselka]], kterému se nyní mohl plně věnovat. Dne [[5. červen|5. června]] [[1858]] se v Karlových Varech oženil s dcerou purkmistra Jana Petra Knolla, Vilemínou (1838–1919). Z jejich manželství se narodilo 7 dětí (2 synové a 5 dcer).<ref name="ačšrr2">{{Citace monografie | příjmení = Vavřínek | jméno = Karel | odkaz na autora = | spoluautoři = a kol. | titul = Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2008 | vydavatel = Martin | místo = Brandýs nad Labem | rok = 2007 | počet stran = 483 | isbn = 978-80-85955-36-1 | strany = 263-264}}</ref>

V roce 1868 začal stáčet vodu do skleněných lahví, která až do té doby byla běžně stáčena do [[Hlína|hliněných]] nádob. Skleněné lahve nechal opatřit papírovými etiketami s rodinným symbolem červené orlice. Nabytím minerálního [[rašeliniště]] u [[Františkovy Lázně|Františkových Lázní]] vytvořil také úspěšný průmysl pro využití vedlejších produktů pramenů, jako např. rašelinový a železný [[hydroxidy|louh]], nebo rašelinovou sůl. Díky svým úspěchům a vynikající kvalitě svých produktů a služeb, byl v roce 1870 jmenován „[[c. a k. dvorní dodavatel|c. k. dvorním dodavatelem minerální vody]]“ a v roce 1898 dokonce ''c. a k. komorním dodavatelem'' císaře. Ve Vídni měl obchody na ulicích Tuchlauben 12 a Maximilianstraße 5 v 1. vídeňském obvodu. Z peněz utržených za prodej minerálních vod byla financována výstavba městských [[Lázně Kyselka|lázní Kyselka]].