Václav Turek (umělec): Porovnání verzí

Odebráno 8 bajtů ,  před 4 lety
m
Nahrazení automaticky vkládané kategorie narození; kosmetické úpravy
m
m (Nahrazení automaticky vkládané kategorie narození; kosmetické úpravy)
== Studium a pedagogická činnost ==
 
Václav Turek studoval na Národní grafické škole u profesorů J. Vodrážky
a [[Karel Müller (grafik)|K. Müllera]] a poté na [[Akademie výtvarných umění v Praze|Akademii výtvarných umění v Praze]] v ateliéru [[Vlastimil Rada|prof. Vlastimila Rady]] (1945 – 1950). Jeho generačními druhy byli [[Oldřich Oplt]], Josef Jíra, [[Ladislav Čepelák]], Vladimír Tesař, Bohdan Kopecký aj. V letech 1962 – 1965 absolvoval interní aspiranturu na AVU, pracoval jako asistent v ateliéru [[Vlastimil Rada|prof. V. Rady]] a posléze v ateliéru prof. [[Karel Souček (malíř)|Karla Součka]]. Od počátku 70. let až do své smrti v roce 1988 vedl na AVU samostatný kurz figurálního kreslení (tzv. „Večerní akt“). Jeho rukama prošly stovky posluchačů, které si z jeho nápaditě a intenzivně vedených kurzů odnesly nejenom základy této fundamentální disciplíny ale i důležité poselství do života. Jeho schopnost vyhmátnout podstatu, upozornit na chybu, jedním tahem úhlu zkorigovat ztracenou věc či povzbudit v boji na počátku zápasu byla příslovečná a obdivuhodná. Nikdy nevstoupil do [[Komunistická strana Československa|komunistické strany]], což mu spolu s emigrací jeho sestry znemožnilo jakýkoliv kariérní postup. Strávil celou svoji pedagogikou dráhu jako odborný asistent, snad jediný a nejdéle sloužící v dějinách pražské Akademie.
 
=== Další ===
 
Od r. 1951 byl členem [[Umělecká beseda|Umělecké besedy]] a Svazu českých výtvarných umělců.
Působil jako soudní znalec v oboru [[Výtvarné umění|výtvarné umění]].
 
== Dílo ==
 
Tvorba Václava Turka zahrnuje malbu, grafiku, kresby, artprotisy a sochy. Ve svém díle střídal motivy krajinářské i figurální, v názorové polarizaci mezi abstrakcí a moderním [[Realismus (výtvarné umění)|realismem]].
 
Nikdy se vlastně netrefil do dobového vkusu společnosti. V dobách, které přály realismu, byl příliš avantgardní a neangažovaný, zatímco v dobách „[[Avantgarda|avantgardních]]“ byl příliš realistický. V jeho tvorbě je zřejmá reflexe vrcholného období klasiků evropské i české moderní malby v osobité interpretaci podbarvené křehkou atmosférou kultivované barevnosti a světelné režie. Díla Václava Turka se integrálně vřazují do vývoje moderního českého umění.
 
V roce 1962, u příležitosti jeho první samostatné výstavy, napsal [[Vlastimil Rada|V. Rada]]: „Václav Turek usiluje o vyjádření toho, co cítí a co prožil. Jsou to zážitky spíše vnitřní, než vizuální. Vidím jak jeho svět, svět jeho představ se zužuje, ale také koncentruje. Jedná se tu především o člověka, o jeho tvář, jeho osud. Vše vyjádřeno soudobými, úspornými a často i úpornými prostředky.“
 
V pozdějších letech, kdy městské motivy a portrétní tvorbu zatlačila do pozadí krajinomalba. Na této proměně měl rozhodující podíl i jeho rodící se hluboký vztah k [[Jihočeský kraj|jižním Čechám]]. Hlavním motivem jeho obrazů se staly geometrizující linie vesnických štítů. Znovu a znovu v nekonečných variantách kladl do magického prostoru krajiny kvádry a trojúhelníky, ze kterých skládal venkovská stavení. Za jejich zdmi je cítit pulzující život, ale je skrytý, tajemný, často opředen melancholickým oparem. Přítomen smutné proměně tradiční vesnice v nesourodý hybrid břízolitových omítek, trojdílných oken a bytovek, snažil se ve svých obrazech zachytit scenérie kamenných zídek, barokních bran i prašných cest s hejny hus, mizejících spolu s kouzlem čistoty a pocitu pevného zakotvení ve světě dávných tradic a odvěkých jistot vycházejících z minulosti. Jeho zážitek konkrétní reality má vždy za sebou výrazně senzitivní základ.
Obrazy vyzařují velkou vnitřní sílu a ztajenou dynamiku, která se od prvotního lyrického vyjádření propracovává k osobitému úspornému výrazu, kde je záměrně potlačena barevnost.
Jeho obrazy se nerodily lehce, byl to vždy poctivý a úporný boj a dlouho trvalo, než byl ochoten obraz považovat za hotový. Do každého obrazu vložil téměř hmatatelně kus sebe, a proto jeho díla vyzařují ztajenou energii nebo pocity zmaru jak je tomu u děl vytvořených po roce [[1968]]. Jeho tvorba se uzavřela předčasně ve druhé polovině 70. let, kdy kvůli zdravotním a postupně i psychickým problémům způsobeným bezútěšným stavem společnosti přestal aktivně tvořit.
Zemřel v roce [[1988]] aniž se dočkal politických a společenských změn, na které celý život čekal.
 
=== Obrazy (výběr) ===
 
portréty K. Sudka, [[Antonín Pelc|A. Pelce]], [[Vlastimil Rada|V. Rady]], L. Radové, B. Němcové, J. Zrzavého, K. Makovského, V. Majakovského , [[Jan Werich|J.Wericha]], [[František Hrubín|F. Hrubína]] , I. Šperlinga.
autoportréty
krajiny
sochy
litografie
drobná grafika
kresby
 
=== Galerie, zastoupení ===
 
[[Národní galerie v Praze|Národní galerie]], [[Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou|Alšova jihočeská galerie]], [[Galerie hlavního města Prahy|Galerie hl. města Prahy]], [[Ministerstvo kultury České republiky|Ministerstvo kultury]], [[Ministerstvo zahraničí]], [[Institut umění - Divadelní ústav|Divadelní ústav]], Krajská galerie Roudnice, Středočeská galerie Nelahozeves a další
 
=== Samostatné zastoupení ===
2008 Galerie Písek
 
== Publikace ==
 
Z materiálů Vlastimila Rady, Miroslava Rataje, Jiřího Kotalíka, Jana Kotalíka a Dagmar Dreslerové sestavila Dagmar Dreslerová
 
Dreslerová, D. – Stejskal, A. – Beneš, J. 2003: Historická krajina severního Prácheňska. – The Historic Landscape of North Prácheňsko. Písek: Prácheňské nakladatelství *[http://www.academia.edu/1577797/Historie_krajiny_severniho_Prachenska_-_The_Historic_Landscape_of_North_Prachensko (Náhled online)]
 
== Externí odkazy ==
 
* [http://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php?Fvazba=osobavdokumentech&i=&Fmistoumrti=&Fprijmeni=Turek&Fjmeno=V%C3%A1clav&FnarozDen=&FnarozMes=&FnarozRok=&FumrtiDen=&FumrtiMes=&FumrtiRok=&Fmisto=&Fobor= Václav Turek v dokumentech systému abART]
 
{{DEFAULTSORT:Turek, Václav}}
[[Kategorie:Čeští sochaři]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Narození 2. července]]
1 115 791

editací