Pavel Janák: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
editace infoboxu
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Nahrazení automaticky vkládané kategorie narození; kosmetické úpravy
Řádek 21:
Poté, co absolvoval střední školu (1899), se přihlásil na [[České vysoké učení technické v Praze]] a začal studovat [[pozemní stavitelství]] a architekturu u profesora [[Josef Schulz|Josefa Schulze]]. Souběžně hospitoval na Německé vysoké škole technické u profesora [[Josef Zítek|Josefa Zítka]]. Jako student 3. ročníku se zapojil do soutěže o úpravu [[Staroměstská radnice|Staroměstské radnice]]. K řešení prostoru [[Staroměstské náměstí|Staroměstského náměstí]] se ve svém životě vrátil ještě dvakrát. V letech [[1906]] a [[1907]] studoval ve [[Vídeň|Vídni]] u profesora [[Otto Wagner]]a, kterým byla jeho pozdější práce velmi ovlivněna. Během studia podnikl několik cest po Evropě a v roce [[1907]] mu byla umožněna stipendijní cesta po [[Itálie|Itálii]].
 
O rok později zahájil spolupráci s [[Jan Kotěra|Janem Kotěrou]]. Tato spolupráce vyústila v realizaci výstavních pavilonů na Jubilejní výstavě v roce [[1908]]. Jejich společná práce tímto skončila, protože se dále chtěl věnovat spíše veřejné architektuře.
 
Jeho práce jsou ve shodě s teoriemi [[Česká moderna|české moderny]] a jeho první díla se snaží o umístění moderní architektury do prostoru a respektování historických skutečností. Jeho realizace a [[studie]] se nejčastěji týkají [[Praha|Prahy]], kterou viděl jako rozrůstající se [[velkoměsto]], a proto ideální místo pro práci [[Urbanismus|urbanistů]]. Byl velice činorodý člověk s velkým zájmem o historii.
 
Jeho zájem se nesoustřeďoval pouze na architekturu staveb, ale i na drobné [[umění]]. Proto v roce [[1907]] spoluzaložil Artěl, což je sdružení umělců vytvářejících uměleckoprůmyslové předměty. U něj se jednalo především o lepší propracování detailu, např. vybavení [[byt]]u a [[Nábytek|nábytkové]] soupravy.
V roce [[1909]] nastoupil jako smluvní [[architekt]] mostního oddělení stavebního úřadu města Prahy. Pracoval na projektech [[jez]]u v [[Obříství]] (1909) působící strohým dojmem, je zde důraz na funkčnost. Jinou záležitostí byla realizace [[Hlávkův most|Hlávkova mostu]] v Praze, který je z let [[1909]]–[[1912]]. Tento [[most]] se stal mezníkem v jeho tvorbě, protože není pouze funkčním dílem, ale dynamicky působící stavbou, která je doplněna [[socha]]mi od [[Jan Štursa|Jana Štursy]]. Technickou stránku tohoto mostu zajišťoval [[František Mencl]].
 
V jeho myšlení nastal zlom a ze stoupence české moderny se stal kritik, který tvrdil, že materiál a konstrukce používané na stavbách až příliš určují charakter staveb. Tuto [[Myšlenka|myšlenku]] publikoval ve studii ''Od moderní architektury k architektuře'' z roku [[1910]].
 
Spolu s [[Josef Gočár|Josefem Gočárem]] založili v roce 1912 Pražské umělecké dílny, v nichž vznikaly také zmíněné bytové doplňky.
Řádek 48:
V roce 1927–1928 postavil pro továrníka Bartoně rodinnou reprezentační vilu, zvanou [[Petrův dvůr|Petrův dvůr v Náchodě]].
 
Často se zabýval i obnovou památek, kde chtěl zúročit celoživotní zájem o historii a umění předků. Až v pokročilém věku se mohl plně věnovat právě této činnosti, o níž se zmiňuje například v článku Architekt a památka (Architektura ČSR XIII/1952).
Janák zde píše:
{{Citát|Architekt chce-li dělat památky, má a musí umět pochopit starou architekturu, kterou má k životu upravit, aby rozeznal, jak ji nejšetrněji zabezpečit a kde možno do slohového organismu nejméně zasáhnout, co nejméně obětovat a co nejvíce zachovat, aby zůstala tu stále jednotnost, celek složek kultury, umění.}}
Řádek 54:
První velkou prací na památce je úprava [[Černínský palác|Černínského paláce]], kterou Janák prováděl v letech 1928 – 1934 ve spolupráci s architektem Ot. Fierlingrem, který řešil zahradní prostory paláce. Další v řadě byla práce na Staroměstské radnici z roku 1936.
 
V roce 1936 byl jmenován architektem Pražského hradu, čímž byla oceněna jeho snaha o ochranu památek. Na hradě se jeho návrhy kvůli nepřízni doby začaly řešit až v roce 1945. Válečná léta povolovala pouze nutnou údržbu komplexu a nutnost odvracet ničivé zásahy místodržících, kterým se ne vždy podařilo čelit.
 
Teprve v roce 1948 dostal úkol zabezpečit a upravit [[Hvězda (letohrádek)|letohrádek Hvězda]] pro Jiráskovo muzeum. Následovala rekonstrukce [[jízdárna Pražského hradu|jízdárny Pražského hradu]], kdy bylo nutné změnit barokní jízdárnu v prostor, který by vhodně reprezentoval a sloužil k výstavám. Zřejmě nejpracnějším dílem byla na Hradě záchrana [[Míčovna (Pražský hrad)|Míčovny]], která byla zahájena v roce 1950. Jednou z posledních architektových prací byla úprava letohrádku v Královské oboře z let 1952–1955.
 
Za celoživotní dílo mu byl v roce 1952 udělen titul laureáta státní ceny prvního stupně. Pavel Janák zemřel 1. srpna 1956. Pohřben byl na [[Hřbitov Šárka|Šáreckém hřbitově]] u [[Kostel svatého Matěje (Praha)|kostela sv. Matěje]] v Praze 6. V 90. letech byla hrobka tohoto významného architekta zrušena správou pražských hřbitovů.
 
== Výběr z díla ==
Řádek 75:
* [[Libeňský most]], původně Masarykův most v Praze mezi Libní a [[Holešovice]]mi (1928)
* [[Hotel Juliš]], [[Václavské náměstí]], [[Praha]] ([[1927]]–[[1933]])
* [[Osada Baba]] v [[Praha|Praze]] – [[Dejvice|Dejvicích]] ([[1930]]), celkové urbanistické řešení osady spolu s návrhy a realizacemi několika dalších vil, včetně své vlastní.
* [[Husův sbor (Vinohrady)|Husův sbor na Vinohradech]] ([[1930]])
* Rekonstrukce [[Míčovna (Hradčany)|Míčovny]] a [[Letohrádek královny Anny|Královského letohrádku]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]]
Řádek 131:
[[Kategorie:Pohřbení na Šáreckém hřbitově]]
[[Kategorie:Narození v Praze]]
[[Kategorie:Narození 12. března]]