Karel Lukas: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele Urbanecm (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 81.200.55.82
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Nahrazení automaticky vkládané kategorie narození; kosmetické úpravy
Řádek 11:
}}
[[Soubor:Karel Lukas memorial plaque.jpg|right|thumb|Pamětní deska Karla Lukase v podloubí muzea v Zábřehu]]
[[FileSoubor:Karel Lukas memorial plaque, Dejvice (1502).jpg|thumb|Pamětní deska Karla Lukase v Praze - Dejvicích]]
 
'''[[Generálmajor|genmjr.]] Karel Lukas''' ([[16. únor]]a [[1897]] [[Brníčko]] u [[Zábřeh]]a<ref name="matrika">[http://vademecum.archives.cz/vademecum/permalink?xid=dd4acd7737c68136:35b157ca:120f9b45c5a:-732d&scan=182 Matriční záznam o&nbsp;narození a&nbsp;křtu]</ref> – [[19. květen|19. května]] [[1949]] [[Praha]]-[[Věznice Pankrác|Pankrác]]) byl účastník [[První československý odboj|odboje]] proti [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]] za [[První světová válka|první světové války]] a zahraničního [[Československý odboj (1939–1945)|československého protinacistického odboje]] za [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Oběť [[Totalitarismus|totalitního]] [[Komunistický režim v Československu|komunistického režimu]].
Řádek 22:
Od roku [[1939]] působil v odbojové organizaci [[Obrana národa]].
 
Jako vojenský [[Přidělenec|atašé]] [[Československé exilové vlády#Londýn|londýnské exilové vlády]] se zapojil do bojů v Severní Africe. Jako pozorovatel se účastnil [[Druhá bitva u El Alameinu|bitvy u El Alameinu]] kde byl zraněn střepinou z dělostřeleckého granátu. Ze zranění se zotavoval v nemocnici v Jeruzalémě. Jeho blízkým přítelem byl Pravoslav Řídký. Po skončení druhé světové války se stal leteckým atašé v USA a později i v Kanadě.
 
Byl význačným sběratelem výtvarného umění, zejména grafik [[Václav Hollar|Václava Hollara]]. Sbírku věnoval v roce 1947 městu [[Zábřeh]]u. Muzeum Zábřeh tak nyní vlastní druhou největší sbírku grafik Václava Hollara s téměř 750 grafickými listy.<ref>http://www.muzeum-sumperk.cz/zarizeni/muzeum-zabreh/</ref> Jeho kolekci Hollarových grafik v současné době spravuje Okresní vlastivědné muzeum v Šumperku.
 
Do Československa se vrátil v létě roku 1947. Po únoru 1948 byl označen za "reakčního západního důstojníka" a propuštěn z armády. Posléze se pokoušel uchytit jako překladatel.
 
Roku 1949 byl zatčen [[Státní bezpečnost]]í, obviněn z [[Velezrada|velezrady]], nezákonně uvězněn a umučen ve vězení na Pankráci. Důvodem jeho zatčení se stal jeho západní vůz značky [[Packard]], který si přivezl z [[Spojené státy americké|USA]] a také západní zboží (alkohol, cigarety, nylonky, čokoláda), které se nacházelo v jeho bytě a příslušníci StB je chtěli pro sebe. Byl obviněn že v dotyčném vozu Packard údajně pomohl k útěku brigádnímu generálu [[Alois Liška|Aloisi Liškovi]]. Příslušníci tajné policie po jeho zatčení chodili pravidelně do jeho bytu a všechny věci postupně rabovali. 2. května byl Lukas při jednom [[výslech]]u brutálně zmlácen 6 příslušníky Státní bezpečnosti. Vyšetřovatelé mu způsobili rozsáhlá zranění v oblasti [[Žaludek|žaludku]], [[Ledvina|ledvin]] i hlavy. Měl také rozdrcenou patní kost, strhané nehty na nohou a rozbitá chodidla. Zranění, které utrpěl za [[Druhá světová válka|druhé světové války]], se otevřelo. Podle výpovědí svědků byl Lukas údajně mučen také elektřinou. Jeho zdravotní stav už byl ale v půlce května vážný. Vězeňský lékař mu odmítl poskytnout pomoc a 19. května Lukas na následky zranění ve vězeňské nemocnici zemřel. Jeho pitvy se účastnil známý soudní lékař Prof. MUDr. [[František Hájek (soudní lékař)|František Hájek]], který byl však komunisty snadno vydíratelný, a tak za příčinu smrti uvedl edém plic. Bratr Karla Lukase, doktor Otto Lukas se však k bratrovu tělu dostal a uvedl, že jeho tělo bylo doslova poseto četnými podlitinami a tržnými ránami.<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 60:
* {{cs}} [http://www.mlp.cz/cgi/ebaweb/katlist?LANGUAGE=CZE&XSESSIONX=&T_KEY=2516221 Securitas imperii]
* {{cs}} [http://web.mvcr.cz/archiv2008/policie/udv/securita/sbornik12/1601-05.pdf Životopis Karla Lukase] ve sborníku Securitas Imperii 12.
* {{cs}} [http://www.militarymuseum.cz/cz/cz/hav_detail.php?id=8 E. Stehlík (2001) Major General Karel Lukas (16. 2. 1897-19. 5. 1949)] - Historie a vojenství, 4, Vojenský historický ústav, Praha.
* [http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/207452801280005-historicky-magazin/ Karel Lukas - Heliodor Píka] - video z cyklu České televize [[Historický magazín]]
* {{en}} [http://www.radio.cz/en/article/77504 Major General Karel Lukas: The first victim of the Communist purges of 1948]
 
{{DEFAULTSORT:Lukas, Karel}}
 
[[Kategorie:Čeští válečníci]]
[[Kategorie:Českoslovenští legionáři]]
Řádek 78 ⟶ 79:
[[Kategorie:Rytíři Řádu čestné legie]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu Milana Rastislava Štefánika]]
[[Kategorie:Narození 16. února]]