Pískovcové lezení: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
přidání obrázků |
doplnění části o fixním jištění včetně odkazů, přemístění obrázků, upřesnění terminologie |
||
Řádek 1:
{{wikifikovat}}
[[File:Fotothek df ps 0001761 Landschaften ^ Hügellandschaften - Gebirgslandschaften.jpg|lezci na pískovcové věži v 60. letech 20. století]]
[[File:Navrtáváky.jpg|thumb|navrtáváky používané při prvovýstupech]]▼
[[File:Staré kruhy.jpg|thumb|moderní nerezový kruh do měkkého pískovce a staré kruhy a skoby oslabené korozí]]▼
'''Pískovcové [[horolezectví|lezení]]''' je specifický druh pohybu ve vertikálním terénu, kdy lezec zdolává vytyčené cesty (popřípadě provádí prvovýstup, viz dále) na skalních útvarech pískovcového typu.
Lezení na [[pískovec|pískovci]] je specifické způsobem zlézání skal, které je znatelně odlišné od lezení na jiných typech hornin, a způsobem jištění, které spoléhá velkou měrou na zakládání vlastních jistících pomůcek,
Jde o sportovní aktivitu, jejíž kořeny na území [[Česko|České republiky]] sahají až do [[19. století]], kdy byly učiněny první výstupy saskými lezci na Děčínsku. Roku 1888 byla slezena Pevnost (Beckstein) a Lovecká Trubka. Do konce 19. spoletí byly zdolány další dominantní věže v [[Českosaské Švýcarsko|Českosaském Švýcarsku]] jak Němci ze [[Sasko|Saska]] tak i místními [[Děčín|děčínskými]] lezci. Sasové také lezecky objevili pískovcová skalní města na Broumovsku. Od roku 1923 působili v [[Adršpašsko-teplické skály|Adršpašsko-teplických skalách]], kde vylezli na Krále a další významné věže. Tyto průkopnické výstupy byly inspirací pro místní Němce a později i Čechy. Od těchto lezeckých vzorů přetrvává až do dnešních dnů tzv. saská stupnice obtížnosti hodnotící náročnost výstupu a tradiční pravidla pískovcového lezení, postupně ustavená na konci [[19. století]].
Řádek 79 ⟶ 77:
=== Trvale osazené fixní jištění ===
▲[[File:Navrtáváky.jpg|thumb|navrtáváky používané při prvovýstupech]]
▲[[File:Staré kruhy.jpg|thumb|moderní nerezový kruh do měkkého pískovce a staré kruhy a skoby oslabené korozí]]
Na skalách je trvale osazeno fixní jištění v podobě
Počet kruhů má především dva historické důvody. Prvním je čistě materiální nedostatek. První saští lezci měli značný nedostatek prostředků, osazovali tedy co nejmenší možný počet kruhů a maximálně využívali potenciál vlastního jištění. Situace se v průběhu let pramálo zlepšovala. Až v porevolučních letech došlo z razantnímu zlepšení dostupnosti veškerého lezeckého vybavení.
Jelikož je osazení fixního jištění zdlouhavou, namáhavou a na prostředky náročnou činností, je v zájmu každého lezce zachovávat preventivní opatření, která sníží opotřebení kruhů a slaňáků na minimum a tím oddálí nutnost jeho výměny. Nevhodné užívání naopak snižuje životnost. Mezi samotnými lezci není toto počínání tolerováno. Jsou známy i případy fyzického zásahu proti zbytečnému opotřebování jištění. Opravy a údržbu fixního jištění zajišťuje na našem území Český horolezecký svaz prostřednictvím sítě Oblastních vrcholových komisí potažmo správců jednotlivých skalních oblastí <ref>http://www.horosvaz.cz/udrzba-skalnich-oblasti/</ref>
== Tradiční a moderní pojetí pískovcového lezení ==
| |||