Valencie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
opr odk, commcat, port |
reference |
||
Řádek 52:
== Město, památky a stavby ==
[[Soubor:Valencie 1448.JPG|thumb|Plaça de la Reina a kostel Santa Caterina]]
Střed Valencie leží v záhybu ramene řeky [[Turia]], necelých pět kilometrů západně od [[Středozemní moře|Středozemního moře]]. Vlastní tok řeky, respektive její koryto, byl ve druhé polovině dvacátého století přeložen na jih od města. V bývalém korytě (přes které stále vedou mosty) je dnes přes 9km dlouhý park ''Jardí del Túria,'' který je jedním z největších městských parkú v Evropě''.'' Ve středu města se nachází katedrála Panny Marie (''lidově ve valencijštině zvaná la Seu)'' ze třináctého století, postavená na místě někdejší mešity, které ale zase předcházela vizigótská katedrála. ''Katedrála'' má tři brány, jeden z hlavních vstupů je z náměstí ''Plaça de la Reina'', druhý z ''Plaça de la Seu''. Vedle katedrály stojí gotická věž s barokními prvky ''el Micalet (Michálek)''. V jihozápadní části náměstí Plaça de la Reina, respektive již na malém náměstí Plaça de Santa Caterina, stojí ''kostel sv. Kateřiny'' z 13. st. V 16. st. rekonstruován, v 18. st. barokně upraven. Zvonice je z konce 17. st.<ref>NOVOTNÁ, J., ŽÁKOVÁ, M.: ''Španělsko a Andorra''. 2. vyd. Olympia Praha
Na okraji historického centra jihozápadně od katedrály najdeme rozlehlou [[Modernismus (umění)|modernistickou]] budovu tržnice ''[[Mercat Central de València|Mercat Central]]'' (''Hlavní'' nebo ''Centrální'' tržnice) z roku 1914. Naproti stojí jediná valencijská památka zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO, [[Gotická architektura|gotická]] budova tzv. Hedvábné burzy ''[[Llotja de la Seda|La Llotja de la Seda]]''. Stavba je z let 1482 až 1548 a jedná se o jednu z mála dochovaných gotických památek ve městě. Ve stejné ulici je farní ''kostel Sant Joan del Mercat'', založený v roce 1240, současná podoba je ze 17. a 18. st. Jižně od kostela se nachází jedno z největších náměstí centra města ''Plaça de l'Ajuntament'' (bohužel slouží spíše jako dopravní křižovatka), kde se nachází historická budova radnice. Sto metrů jižně pak leží valencijské vlakové nádraží ''Estació del Nord'', budova je z roku 1917.
Řádek 63:
''Ciutat Vella'' (La Seu, La Xerea, El Carmen, El Pilar, El Mercado, San Francisco), ''Eixample'' (Russafa, El Pla del Remei, Gran Via),
''Extramurs'' (El Botànic, La Roqueta, La Pechina, Arrancapins), ''Campanar'' (Campanar, Les Tendetes, El Calvari, Sant Pau), ''La Saïdia'' (Marxalenes, Morvedre, Trinitat, Tormos, Sant Antoni), ''Pla del Real'' (Exposició, Mestalla, Jaume Roig, Ciutat Universitària), ''Olivereta'' (Nou Moles, Soternes, Tres Forques, La Fontsanta, La Luz), ''Patraix'' (Patraix, Sant Isidre, Vara de Quart, Safranar, Favara), ''Jesús'' (La Raiosa, L'Hort de Senabre, The Covered Cross, Saint Marcelino, Real Way), ''Quatre Carreres'' (Montolivet, En Corts, Malilla, La Font de Sant Lluís, Na Rovella, La Punta, Ciutat de les Arts i les Ciències), ''Poblats Marítims'' (El Grau, El Cabanyal, El Canyameral, La Malva-Rosa, Beteró, Nazaret), ''Camins del Grau'' (Aiora, Albors, Creu del Grau, Camí Fondo, Penya-Roja), ''Algiròs'' (Illa Perduda, Ciutat Jardí, Amistat, Vega Baixa, la Carrasca), ''Benimaclet'' (Benimaclet, Camí de Vera), ''Rascanya'' (Orriols, Torrefiel, Sant Llorenç), ''Benicalap'' (Benicalap, Ciutat Fallera), ''Pobles del Nord'' (Benifaraig, Poble Nou, Carpesa, Cases de Bàrcena, Mauella, Massarrojos, Borbotó), ''Pobles de l'Oest'' (Benimàmet, Beniferri), ''Pobles del Sud'' (Forn d'Alcedo, Castellar-l'Oliveral, Pinedo, el Saler, el Palmar, el Perellonet, la Torre, Faitanar)
== Galerie ==
| |||