Dvojitozubci: Porovnání verzí

Odebráno 16 bajtů ,  před 4 lety
řád popsal
(vloženy nadpisy)
(řád popsal)
| obrázek = Red-necked-Wallaby.jpg
| popis obrázku = Klokan rudokrký
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
| šířka obrázku = 258px
| říšekmen = [[Živočichovéstrunatci]] (AnimaliaChordata)
| kmenpodkmen = [[Strunatciobratlovci]] (ChordataVertebrata)
| podkmentřída = [[Obratlovcisavci]] (VertebrataMammalia)
| třídapodtřída = [[Savciživorodí]] (MammaliaTheria)
| podtřídanadřád = [[Živorodívačnatci]] (TheriaMarsupialia)
| řád = '''dvojitozubci''' (Diprotodontia)
| nadřád = [[Vačnatci]] (Marsupialia)
| řád popsal = Dvojitozubci[[Richard Owen|Owen]], (Diprotodontia)[[1866]]
| druhotné dělení = [[Čeleď|Čeledi]]
| podřazené taxony =
*[[Possumovitípossumovití]] (Pseudocheiridae)
*[[Medovcovitímedovcovití]] (Tarsipedidae)
*[[Kuskusovitíkuskusovití]] (Phalangeridae)
*[[Vakoveverkovitívakoveverkovití]] (Petauridae)
*[[Vakoplchovitívakoplchovití]] (Burramyidae)
*[[Vakoplšíkovitívakoplšíkovití]] (Acrobatidae)
*[[Koalovitíkoalovití]] (Phascolarctidae)
*[[Vombatovitívombatovití]] (Vombatidae)
*[[Klokánkovitíklokánkovití]] (Potoroidae)
*[[Klokanovitíklokanovití]] (Macropodidae)
}}
 
'''Dvojitozubci''' (Diprotodontia) jsou největším řádem podtřídy [[vačnatci|vačnatců]] (Marsupialia), v deseti čeledích obsahuje 117 druhů. Jsou diprodontní, to znamená, že jim na spodní čelisti převládá jeden pár řezáků, v ojedinělých případech může být přítomen i druhý pár. V horní čelisti má naprostá většina '''dvojitozubců''' tři páry řezáků. Výjimku tvoří čeleď [[vombatovitíVombatovití|vombatovitých]], u kterých se vyskytuje pouze jeden pár těchto řezáků. Dolní špičáky zcela chybějí všem druhům, zatímco horní žádnému. Horní špičáky bývají různého tvaru: od nízkých a rovných až po zahnuté s mnoha ostrými hranami. Navíc jsou '''dvojitozubci''' syndaktilni, to znamená, že mají druhý a třetí prst na předních končetinách srostlý.
 
== Vývoj druhu ==
Syndaktilita není příliš běžná vlastnost (ačkoliv [[Austrálie|Australští]] všežraví vačnatci ji sdílejí) a často je vykládána jako adaptace na doslova horolezecký styl života. Mnoho moderních ''dvojitozubců'' je však striktně pozemnípozemních, a tudíž mají další znaky, které odpovídají tomuto životnímu stylu. To trošku komplikuje historii stromových klokanů. Zdá se, že původně žili na stromech, ale někdy v dávné minulosti slezli ze stromů a přešli k pozemnímu způsobu života a díky tomu se jim vyvinula typická dlouhá klokaní tlapa, aby se nakonec zase vrátili zpět na stromy, díky čemuž se jim opět začala zkracovat a rozšiřovat zadní tlapa.
 
Skoro všichni '''dvojitozubci''' jsou [[býložravecBýložravec|býložravci]]. Některé druhy se druhotně vrátily k původní [[hmyzožravec|hmyzožravosti]] nebo i [[všežravecVšežravec|všežravosti]].
 
== Výskyt ==
'''Dvojitozubci''' se vyskytují výhradně na území [[Australasie]]. Nejranější fosílie se datují do pozdního [[oligocén]]u. Ale je jisté, že jejich původ je dřívější, což naznačuje velká různorodost Dvojitozubcůdvojitozubců v tomto období. Navíc v záznamech [[Austrálie|Australskýchaustralských]] fosílií jsou velké mezery a v případě [[Nová Guinea|Nové Guiney]] žádné záznamy v podstatě neexistují.
 
Mnoho největších a nejméně mrštných '''dvojitozubců''' vyhynulo poté, co lidé poprvé přijeli do [[Austrálie]] před přibližně 50 000 lety. Možná jako přímý důsledek lovu, ale pravděpodobnější je, že je zahubila změna prostředí způsobená lidskou aktivitou. Hlavním důvodem by mohl být přínos ohně.
 
{{Savci}}