Pensylvánie: Porovnání verzí

Přidáno 53 bajtů ,  před 5 lety
+ hl. město
(odhad, nejvyšší bod)
(+ hl. město)
Se svou rozlohou 119 283 km² je Pensylvánie [[Seznam států a teritorií USA podle rozlohy|33. největším státem USA]], v počtu obyvatel (12,8 milionu) je [[Seznam států a teritorií USA podle počtu obyvatel|šestým nejlidnatějším státem]]. S hodnotou hustoty zalidnění 110 obyvatel na km² je na [[Seznam států USA podle hustoty zalidnění|devátém místě]]. Hlavním městem je [[Harrisburg]] s 50 tisíci obyvateli. Největšími městy jsou [[Filadelfie]] s 1,53 milionu obyvateli, dále [[Pittsburgh]] (300 tisíc obyv.), [[Allentown (Pensylvánie)|Allentown]] (120 tisíc obyv.), [[Erie]] (100 tisíc obyv.) a [[Reading (Pensylvánie)|Reading]] (90 tisíc obyv.). Pensylvánii patří 82 km pobřeží Erijského jezera a 92 km břehů při ústí řeky [[Delaware (řeka)|Delaware]] do [[Atlantský oceán|Atlantského oceánu]]. Nejvyšším bodem státu je vrchol [[Mount Davis (Pensylvánie)|Mount Davis]] s nadmořskou výškou 979 m.
 
Pensylvánie vznikla v roce 1681 darováním půdy [[Karel II. Stuart|Karlem II.]] podnikateli [[William Penn|Williamu Pennovi]], jehož otci, admirálu Williamu Pennovi, dlužil peníze. Penn mladší zde založil [[Province of Pennsylvania|provincii]], resp. anglickou kolonii, která se později stala jedním z původních [[Třináct kolonií|třinácti zakládajících států]] USA. Pensylvánie jako druhý stát v pořadí ratifikovala [[Ústava Spojených států amerických|Ústavu Spojených států amerických]], k čemuž došlo 12. prosince 1787. [[Deklarace nezávislosti Spojených států amerických|Deklarace nezávislosti]] i Ústava byly přijaty v budově [[Independence Hall]], která se nachází v největším pensylvánském městě Filadelfii, jež byla v letech 1790–1800 hlavním městem USA. Za [[Americká občanská válka|americké občanské války]] proběhla v roce 1863 v jižní centrální části státu [[bitva u Gettysburgu]].
 
== Poloha ==