Verze z 4. 6. 2016, 03:07 editovat Jj14 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 88 592 editací mBez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 9. 6. 2016, 14:41 editovat zrušit editaci Fanoušek kopané (diskuse \| příspěvky) 6 469 editací →‎Osobnosti Přejít na další porovnání →
Řádek 106: V oblasti humanitních a sociálních věd vynikl sociolog [[Zygmunt Bauman]], byť toho z Polska roku 1968 vyštvala antisemitská kampaň. Významným kulturním antropologem je [[Bronislaw Malinowski]]. Předchůdcem osvícenství a moderní pedagogiky byl [[Stanisław Konarski]]. Filozof [[Józef Maria Hoene-Wroński]] zavedl známý pojem "mesianismus". Významným jazykovědcem 19. století byl [[Jan Niecisław Baudouin de Courtenay]], ve 20. století myšlení o jazyce silně ovlivnil filozof [[Alfred Korzybski]]. Filozof [[Leszek Kołakowski]] byl ctěn jako velký znalec marxistického myšlení. Polský rodák [[Leonid Hurwicz]] získal Nobelovu cenu za ekonomii. [[Ludvík Lazar Zamenhof]] vytvořil nejúspěšnější umělý jazyk - esperanto. Ve Włocławku se narodil německy píšící literární teoretik [[Marcel Reich-Ranicki]]. Za nejvýznamnější osobnost politickou Poláci považují papeže [[Jan Pavel II.\|Jana Pavla II.]], prvního polského a slovanského papeže v historii. Za zakladatele polského státu považují svého prvního krále [[Boleslav Chrabrý\|Boleslava Chrabrého]]. Ctí také vůdce ~~dvou~~ velkých vzpour - [[Tadeusz Kościuszko\|Tadeusze Kościuszka]], [[Józef Bem\|Józefa Bema]] a [[Emilia Platerová\|Emilii Platerovou]]. Také marxistickou revolucionářku [[Rosa Luxemburgová\|Rosu Luxemburgovou]] lze považovat za Polku. Polským národním hrdinou je předseda londýnské exilové vlády za druhé světové války [[Władysław Sikorski]]. Hrdinkou protifašistického odboje byla též [[Irena Sendlerová]]. Také osud pediatra [[Janusz Korczak\|Janusze Korczaka]] se stal příběhem univerzálního dosahu. Vůdce odborového svazu Solidarita [[Lech Wałęsa]] získal roku 1983 Nobelovu cenu za mír. Fyzik [[Joseph Rotblat]], rodák z Varšavy, získal stejné ocenění za boj za jaderné odzbrojení. V Polsku se narodil i známý "lovec nacistů" [[Simon Wiesenthal]]. K významným disidentům a zakladatelům Solidarity patřil i [[Adam Michnik]], později šéfredaktor největšího polského deníku ''Gazeta Wyborcza''. K pilířům intelektuálního okruhu kolem Solidarity patřili historik [[Bronisław Geremek]] či kněz [[Jerzy Popiełuszko]], zavražděný nakonec tajnou policií. Z postkomunistické politické generace to až na "prezidenta" Evropské unie dotáhl [[Donald Tusk]]. Nejslavnějším polským hudebním skladatelem je [[Fryderyk Chopin\|Frederic Chopin]]. K jeho proslulosti se zčásti přiblížili [[Stanisław Moniuszko]], [[Henryk Wieniawski]] či [[Ignacy Jan Paderewski]]. Osud skladatele [[Władysław Szpilman\|Władysława Szpilmana]] vypráví slavný Polanského film ''Pianista''. Hudbu k tomuto filmu napsal klasik polské filmové hudby [[Wojciech Kilar]]. Ke Kieślowského filmovým opusům psal slavnou hudbu [[Zbigniew Preisner]]. Modernistickou vážnou hudbu ovlivnil [[Karol Szymanowski]], pod jeho silným vlivem tvořila [[Gražyna Bacewiczová]]. Britský deník ''Guardian'' za největšího žijící polského skladatele roku 2012 označil [[Krzysztof Penderecki\|Krzysztofa Pendereckiho]]. Tuto štafetu převzal patrně od [[Henryk Górecki\|Henryka Góreckiho]], a ten zase od [[Witold Lutosławski\|Witolda Lutosławskiho]]. [[Wanda Landowska]] byla světově proslulou cembalistkou, k nejslavnějším světovým klavíristům patřil [[Arthur Rubinstein]]. Kabaretní zpěvačka [[Violetta Villasová]], narozená v Belgii polským rodičům, se stala ženou nevšedního životního příběhu.

Poláci: Porovnání verzí