Ugarit: Porovnání verzí

[[Soubor:Ugarit_mapa.jpg|thumb|Poloha]]

 

 

== Dějiny objevu ==

Lokalita byla objevena relativně pozdě, až v roce [[1928]], kdy oráč Mahmúd az-Zír narazil na zbytky prastaré hrobky. Mahmúd se zmocnil obsahu a začal jej rozprodávat. Na místo se záhy dostavili francouzští archeologové pod vedením Charlesa Virolleauda.

 

 

Na povrch se tak dostalo staré semitské město, známé do té doby jen z písemných pramenů okolních národů a měst.

 

== Dějiny města ==

[[Archeologie]] dokládá souvislé osídlení lokality již od 6. tisíciletí př. n. l., ale je možné, že byla osídlena již v 8. tisíciletí př. n. l. První písemné záznamy o Ugaritu pocházejí z města [[Ebla|Ebly]] (3. tisíciletí, raná doba bronzová). Po pádu Ebly nastává v oblasti mocenské vakuum. Ugarit byl asi na sto let opuštěn, ale na začátku 2. tisíciletí je opět osídlen. V oblasti mezi tím vakuum zaplňuje mocnost [[Jamhad]], do jejíž sféry vlivu spadá i Ugarit. Z této doby se dochovala zpráva o pouti posledního [[mari]]jského panovníka Zimrilima do Ugaritu. Zdokumentovány jsou také časté kontakty s Egyptem, který výrazně ovlivnil ugaritskou kulturu a umění.

[[Soubor:Ugarit 02.jpg|thumb|Ras Šamra]]

Říše Jamhad pozvolna podlehla tlaku [[Chetité|Chetitů]] a [[Churrité|churritských]] [[Mitanni|Mitannců]]. Po vpádu [[Thutmose I.]] v roce [[1520 př. n. l.]] nastává zlaté období Ugaritu, jelikož se stal součástí dominantní churritské konfederace [[Mitanni]].

 

 

Za vlády Niqmaduova syna '''Ar-halby''' ([[1315 př. n. l.|1315]]-[[1313 př. n. l.|1313]]) došlo pravděpodobně k pokusu přejít zpět pod egyptský vliv, avšak Ar-halba byl za pomoci Chetitů sesazen a na jeho místo dosedl jeho bratr Niqmepa.

[[Soubor:Baal Ugarit Louvre AO17330.jpg|thumb|Soška [[Baal]]a]]

Za vlády '''Niqmepy''' ([[1313 př. n. l.|1313]]-[[1260 př. n. l.|1260]]) ztratil Ugarit ve sporu se svými sousedy (kde rozhodčím byli jako vládnoucí mocnost Chetité) asi třetinu své rozlohy. Chetité tím mířili i na oslabení podezřelých vztahů Ugaritu s jižními královstvími (např. Amuru). Niqmepa si ještě před nástupem na trůn (přesně v r. [[1314 př. n. l.|1314]]) vzal za ženu amorejskou princeznu Ahat-Milku (+ po r. [[1239 př. n. l.|1239]] !). Egypt mezitím pokračoval ve své snaze ovládnout syrskou oblast. [[Seti I.]] v roce 1290 vytáhl na sever, obsadil Kadeš a přinutil amorejského krále Bentešinu přidat se na jeho stranu. Ugarit však zůstal mimo nebezpečí egyptského vpádu, naopak pravděpodobně napomáhal chetitskému vítězství nad Egypťany [[bitva u Kadeše|u Kadeše]] v roce [[1275 př. n. l.|1275]].

 

Právě v této době počínajícího mocenského vakua v oblasti se na scéně objevily tzv. [[mořské národy]], táhnoucí pravděpodobně z balkánských a egejských oblastí na jih. Za oběť jim padla kyperská kultura, i když na její obranu např. sám Ugarit připravil 150 lodí sloužících k přepravě chetitského vojska na ostrov. Chetité nadále nejsou s to odolat tomuto náporu a tak je Ugarit, stejně jako ostatní města, nucen se o sebe postarat sám. Jelikož ugaritská administrativa pracovala až do posledních okamžiků života města, máme relativně podrobné zprávy až do jeho konce. Královský dvůr patrně město opustil zavčasu a stáhl se do vnitrozemí (kam přesně, není zřejmé). Poslední dochovaný list je adresován starším města a slibuje posily. V každém případě Ugarit padl někdy okolo roku 1185 př. n. l. a podobně jako jiná města v oblasti zmizel z mapy světa.

 

 

 

 

[[Kategorie:Zaniklá města]]