Lokomotiva 240: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m substovaný infobox; kosmetické úpravy |
Doplnění, opravy |
||
Řádek 5:
typ1=S 499.0, S 499.1|popis1=Staré [[označení ČSD]]|
typ2=47E|popis2=Tovární označení|
obrázek=Soubor:
popis_obrázku=Lokomotiva 240.021 firmy ČD Cargo|
}}
{{Lokomotiva nadpis|Základní údaje}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Výrobce ||[[Škoda Plzeň]]}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Rok výroby ||[[1968]]
{{Lokomotiva parametr odkaz|Počet vyrobených kusů||145}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Provozovatel ||([[Československé státní dráhy|ČSD]], [[Železnice Slovenskej republiky|ŽSR]]
{{Lokomotiva parametr odkaz|Období provozu ||[[1968]]–dosud}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Trvalý výkon ||3 080 kW}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Maximální tažná síla ||255 kN}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Maximální rychlost ||120 km/h}}
{{Lokomotiva nadpis|Hmotnost a rozměry}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Hmotnost ve službě ||85 t}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Délka přes nárazníky ||16 440 mm}}
{{Lokomotiva parametr|[[Parametry lokomotiv#Minimální poloměr projížděných oblouků|Minimální poloměr<br />projížděných oblouků]]|120 m}}
{{Lokomotiva parametr|[[Rozchod kolejí]] |1 435 mm}}
{{Lokomotiva nadpis|Parametry pohonu}}
{{Lokomotiva parametr|[[Uspořádání pojezdu]] |Bo´ Bo´}}
{{Lokomotiva parametr|[[Napájecí soustava]] |25 kV / 50 Hz}}
{{Lokomotiva patička|[[Seznam českých a slovenských lokomotiv]]}}
'''Lokomotiva řady 240''' (do roku [[1987]] '''S 499.0''') je [[elektrická lokomotiva]] na [[střídavý proud]] určená pro osobní i nákladní dopravu. Konstrukčně navazuje na starší řadu [[Lokomotiva 230|230]] (S 489.0), přičemž byla zvýšena maximální rychlost na 120 km/h a provedeny další úpravy. Vyráběla ji [[Plzeň|plzeňská]] firma [[Škoda
==
Po roce [[1967]] v souvislosti s pokračující elektrizací [[Železniční napájecí soustava|napájecí soustavou]] 25 kV 50 Hz vyvstala potřeba dalších nových lokomotiv navazujících na předchozí řadu [[Lokomotiva 230|230]]. Byla proto zadána stavba další série lokomotiv, tentokrát se zvýšenou rychlostí na 120 km/h a dalšími změnami. Nová řada, označená jako S 499.0, byla vyrobena v následujících dvou letech v počtu 120 kusů a stroje byly přiděleny do dep v [[Bratislava|Bratislavě]], [[Brno|Brně]] a [[Plzeň|Plzni]]. Stroje brzy našly uplatnění na celé síti se střídavou napájecí soustavou na území [[Československo|Československa]] a podstatně rozšířily lokomotivní park [[Československé státní dráhy|ČSD]]. Roku 1970 byly dvě zánovní lokomotivy S 499.0069 a 0070 upraveny pro rychlost 140 km/h, přeznačeny na řadu S 499.1 a podle jejich provedení začala ihned Škoda dodávat sérii o 25 kusech. Brzy po jejich uvedení do provozu se však ukázalo že této rychlosti lokomotivy nemají kde dosahovat a po roce [[1978]] byly přestavěny zpět na nižší hodnotu. Označeny byly jako S 499.0121–045 a v této podobě slouží na [[Slovensko|Slovensku]] do dnešních dnů.
[[Soubor:Skoda 240 130-5.jpg|thumb|left|200px|Čelo slovenské lokomotivy řady 240.]]▼
[[Soubor:ZSSK Class 240.webm|thumb|right|Lokomotiva řady 240 (ZSSK) v čele rychlíku odjíždějícího ze železniční stanice Bratislava hlavná stanica.]]▼
== Konstrukce ==
[[Soubor:240 113-1 ZSSK Bratislava 2006-08-07.jpg|thumb|left|Lokomotiva v korporátním nátěru (styl Blonski)]]
Lokomotivy jsou skříňové, čtyřnápravové, se čtyřmi stejnosměrnými trakčními elektromotory. Stejně jako u předchozí řady 230 byl pro lokomotivní skříň použit [[sklolaminát]] a dostaly tak i stejný [[design]]. Elektrický proud lokomotiva odebírá pomocí dvou [[pantograf]]ů na střeše lokomotivy, ten prochází přes trakční [[transformátor]], který slouží k regulaci výkonu, a dále je usměrňován křemíkovými usměrňovači na [[stejnosměrný proud]].▼
▲Lokomotivy jsou skříňové, čtyřnápravové, se čtyřmi stejnosměrnými [[Tlapový motor|trakčními elektromotory]]. Stejně jako u předchozí řady 230 byl pro lokomotivní skříň použit [[sklolaminát]] a dostaly tak i stejný [[design]]. Elektrický proud lokomotiva odebírá pomocí dvou [[
== Provoz ==
▲[[Soubor:ZSSK Class 240.webm|thumb|right|Lokomotiva řady 240 (ZSSK) v čele rychlíku odjíždějícího ze železniční stanice Bratislava hlavná stanica
Lokomotivy nacházejí od počátků provozu uplatnění v osobní i nákladní dopravě, včetně [[postrk]]ové služby a dalších výkonů. Po vyrobení řady [[Lokomotiva 242|242]] se však jejich nasazení soustředilo spíše do nákladní dopravy, pouze na Slovensku, kam řada 242 nezajížděla, se udržely i v dopravě osobní. Po rozdělení Československa byly stroje této řady rozděleny mezi nástupnické společnosti [[České dráhy]] a [[Železnice Slovenskej republiky]].
=== Česká republika ===
V České republice byly stroje zpočátku dislokovány v tradičních lokalitách na jihu a západu republiky - šlo především o depa v Plzni, [[České Budějovice|Českých Budějovicích]] a Brně. V devadesátých letech byly některé stroje přechodně deponovány i v depu [[Jihlava]], po roce [[1997]] ale byly přesunuty jinam. Stejně tak opustily i plzeňské depo a v Čechách byly soustředěny pouze v jihočeské metropoli. Své výkony především v dopravě [[Nákladní vlak|nákladních vlaků]] si ale držely nadále, příležitostně byly využívány i v dopravě osobní.
Na přelomu nového tisíciletí byl otevřen elektrifikovaný hraniční přechod [[Horní Dvořiště]]/Summerau (na [[Železniční trať České Budějovice – Summerau|trati z Českých Budějovic do Lince]]) a pro zajištění přetahů přes státní hranici bylo rozhodnuto o úpravě tří lokomotiv této řady na [[Vícesystémová lokomotiva|dvousystémové provedení]]. Vybrány byly stroje čísel 049, 055 a 062 a přestavba proběhla mezi lety [[2003]]–[[2004]] v [[Lokomotivní depo|depu]] v Českých Budějovicích. Upravené stroje byly označeny řadou [[Lokomotiva 340|340]] a kromě dvořišťského přechodu jsou od roku [[2010]] k vidění i na druhém jihočeském přechodu [[České Velenice]]/[[Gmünd]]. V přeshraniční dopravě tu slouží i nadále.
Nasazování v osobní dopravě skončilo v roce [[2007]], kdy vznikla nová nákladní divize [[ČD Cargo]]. Všechny lokomotivy této řady připadly právě jí, osobní dopravce si z čistě střídavých lokomotiv ponechal pouze řadu 242 a oba prototypy řady [[Lokomotiva 263|263]]. Nový majitel u většiny strojů zprovoznil dvoučlenné řízení a lokomotivy tak jezdí často ve dvojicích. Provedeny byly i hlavní opravy a některé stroje byly opatřeny modrým firemním nátěrem. Zařazeny jsou do [[Středisko oprav kolejových vozidel|SOKV]] [[České Budějovice]] a [[Ostrava]] (depo [[Břeclav]]) a provozovány jsou nejen na území Česka, ale také Slovenska a od ledna [[2010]] také v [[Maďarsko|Maďarsku]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Štefek
| jméno = Petr
Řádek 47 ⟶ 55:
| datum přístupu = 2010-03-15
| url = http://spz.logout.cz/novinky/novinky.php?poradi=1214
}}</ref> Budějovické stroje mají na starost dopravu vlaků především v západních a jižních Čechách, s uhelnými vlaky zajíždějí až do [[Nové Sedlo|Nového Sedla]]. Moravské depo vystavuje své stroje na hlavní tah [[Kutná Hora]] – [[Havlíčkův Brod]] – Břeclav – Bratislava, s případným prodloužením až do [[Budapešť|Budapešti]] či [[Komárno|Komárna]]. Po mnoho let je tradičním výkonem také manipulační vlak do [[Vyškov]]a.
=== Slovensko ===
V režii jednoho provozovatele (ŽSR) lokomotivy setrvaly do roku [[2002]], kdy vznikla dceřiná společnost [[Železničná spoločnosť Slovensko|ZSSK]] zabývající se provozováním drážní dopravy. Poslední změna nastala k 1.1.2005, kdy část lokomotiv převzal nákladní podnik [[Železničná spoločnosť Cargo Slovakia|ZSCS]]. Na rozdíl od České republiky však zůstaly lokomotivy také v osobní dopravě a i nadále jimi disponují oba dopravci ([[Železničná spoločnosť Slovensko|ZSSK]] i [[Železničná spoločnosť Cargo Slovakia|ZSCS]]) a jsou k vidění na všech typech vlaků. Svými provozovateli jsou přiděleny do dep v [[Bratislava|Bratislavě]] a [[Nové Zámky|Nových Zámcích]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Dislokace hnacích vozidel a řídicích vozů ZSSK
| periodikum = Stránky přátel železnic
Řádek 61 ⟶ 71:
| datum přístupu = 2010-03-15
| url = http://spz.logout.cz/disl/disl_zscs_2008.html
}}</ref> Využívány jsou především v dopravě osobních vlaků a [[rychlík]]ů na jižním Slovensku (tratě do [[Zvolen]]a, [[Trenčín]]a a [[Kúty|Kút]]) a zajíždějí i do maďarských pohraničních stanic [[Rajka]] a [[Komárom]]. Také zde jsou lokomotivy postupně lakovány do korporátního schématu, konkrétně červenobílého stylu Blonski. V režii ZSCS slouží v nákladní dopravě ve stejné oblasti, zřídka zajíždějí i do Břeclavi či Budapešti.
== Reference ==
<references />
== Literatura ==
* {{Citace monografie
| příjmení = Kolektiv
| jméno = autorů
| titul = ŽM - atlas vozidel 1. díl. Elektrické lokomotivy ČD a ZSSK
| vydavatel = M-Presse
| místo = Praha
| rok = 2000
| počet stran = 102
| isbn = 977-12-121-8500-7
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Bittner
| jméno = Jaromír
| příjmení2 = Křenek
| jméno2 = Jaroslav
| příjmení3 = Skála
| jméno3 = Bohumil
| příjmení4 = Šrámek
| jméno4 = Milan
| titul = Malý atlas lokomotiv 2011
| vydavatel = Gradis Bohemia
| místo = Praha
| rok = 2011
| počet stran = 392
| isbn = 978-80-86925-08-0
}}
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat|ČD Class 240}}
|