Rudolf Mejsnar: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
formátování
odtučňovací kúra, základní úprava úvodu, portály, kategorizace
Řádek 1:
{{Urgentně upravit/dne|20160607095637}}
'''RudlfRudolf MEJSNARMejsnar''' (* [[11. duben|11. dubna]] [[1928]] [[Zálesní_LhotaZálesní Lhota]]) je [[Česko|český]] [[Seznam českých umělců a malířů| Akademickýakademický malíř]].
{{kategorizovat}}
'''Rudlf MEJSNAR''' ([[11. duben|11. dubna]] [[1928]] [[Zálesní_Lhota]]) je [[Česko|český]] [[Seznam českých umělců a malířů| Akademický malíř]].
 
Akademický malíř Rudolf MEJSNARMejsnar, rodák ze '''Zálesní Lhoty''' u Jilemnice '''(11. dubna 1928)''', s krkonošskými kořeny, romantický expresionista, podkrkonošský tkadlec, '''Akademickýakademický malíř''', [[Dezign|dizajnér]] a [[Goblén|goblénista]]. Tak by se mohla velmi stručně shrnout životní pout významného umělce, který sklízel ocenění na světových výstavách.
 
Akademický malíř '''Rudolf Mejsnar''' proslavil '''Českou republiku''' zejména jako [[Textil|textilní]] [[výtvarník]]. Navrhoval vzory látek, tapisérie a byl '''průkopníkem''' [[Artprotis|artprotisu]], [[Patent|patentované]] české textilní [[technologie]].
 
Vystavoval na světových '''výstavách v''' [[Brusel|Bruselu]], [[Montreal|Montrealu]], galeriích jižní [[Francie]], [[Mnichov|Mnichově]], [[Vídeň|Vídni]].
 
Svoji stálou expozici [[Tapiserie|tapisérií]] má ve městě [[Ottobeuren]] ve [[Spolková republika Německo|SRN]] (v České republice nikoliv).
Řádek 13 ⟶ 12:
V roce 1993 získal cenu [[Masarykova akademie umění Praha|Masarykovy akademie umění v Praze]].
 
Umělec, narozený v předválečném období, který se podílel na pokračování tradice historických '''umělecko-řemeslných dílen''' také v [[Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]], kterou v roce [[1910]] založila textilní výtvarnice [[Marie Teinitzerová]]; dříve světově proslulé umělecké dílny, ve kterých se repasovaly tapisérie a goblény většiny rekonstruovaných zámeckých objektů Evropy.
 
Akademický malíř Rudolf Mejsnar pracuje v Praze v nenápadném ateliéru v nejvyšším patře jednoho ze [[Praha Žižkov|žižkovských]] paneláků s výhledem na „žižkovský svět“, kde porovnává umělecké sny s realitou.
Řádek 22 ⟶ 21:
 
Barvy a jejich kombinace jej přitahovaly od dětství. Vzpomíná na svého třídního učitele, u kterého poprvé spatřil malířskou paletu s rozpracovanými směsicemi barev přitažlivé exotické vůně; nebyl jim nikdo jiný, nežli pan "řidicí" [[Josef Šlitr]], otec jeho kamaráda [[Jiří Šlitr|Jiřího Šlitra]] a [[Olina Šlitrová|Olinky Šlitrové]], se kterou seděl ve společné školní lavici.
Jeho rodnou obci je '''Zálesní Lhota''', do roku 1945 německé sudetské sídlo známé pod názvem '''Huttendorf'''. Podhorská obec na svazích Stráže podhůří Krkonoš, v dohledu '''Lysé Hory'''. Malá vesnička, kde se v sousedním domě Mejsnarů narodil také '''Jiří Šlitr (1924–1969)''', hudební skladatel, klavírista, zpěvák, herec výtvarník a Mesjnerův přítel od školních lavic a také [[Květa Jeriová Pecková|Květa Jeriová-Pecková]] '''(* 1956)''', běžkyně na lyžích, trojnásobná olympijská medailistka.
 
Zdá se, že zdejší přírodní prostředí jmenované obdarovalo do života velkým nadáním, houževnatostí a vytrvalostí. Alespoň u pana Rudolfa všeho nacházíme nemalou měrou.
 
Od počátku 19. století dochází v této lokalitě k prudkému rozmachu [[sklářství]], [[Textil|textilní]] výroby a plátenictví. Ve statistikách počátku 20. století nalezneme údaj o '''2000 evidovaných''' [[Tkalcovský stav|tkalcovských stavech]].
 
Není proto divu, že životní dráhu mladého pana Mejsnara ovlivnilo právě jedno ze stěžejních průmyslových odvětví Krkonoš, tkalcovství a textilní průmysl vůbec.
 
Na místo profesní dráhy fotografa, kterou si jako mladý přál, odešel z rodné obce do '''Jilemnice''', známé jako '''„brány do Krkonoš“''', kde absolvoval '''Střední průmyslovou školu textilní Jilenice.'''
Maturoval v roce '''1948''' společně s věrným kamarádem '''Jaroslavem Dietlem'''.
 
Absolvoval '''v Brně Vyšší kreslířskou textilní školu''' a '''Vysokou školu umělecko-průmyslovou v Praze'''.
 
Zkušenosti textilního výtvarníka přišly s praxí v kreslírně film tiskárny '''národního podniku Tiba v Hartě''', dnes vesnička Podhůří, místní část města Vrchlabí.
 
Nesporný talent a cit pro barvu se začal projevovat hned od začátku jeho odborného studia a tvorby. V pražském '''Ústavu bytové a oděvní kultury''' získával první ocenění za své návrhy '''filmtisku''', '''artprotisy''', '''gobelíny''' i '''pačvorky'''. Jeho návrhy byly vystaveny m.j. i na světových '''výstavách v Bruselu a Montrealu''', kde také byly oceněny.
 
Svoji '''první výstavu obrazů otevřel v roce 1960 v sále kina v Pelhřimově'''. Úvodní řeč výstavy a hodnocení nadějného mladého tvůrce představila paní profesorka '''Naděžda Melniková Papoušková''', autorka mnoha studií o výtvarném umění (1891-1978).
V roce 1963 se znovu vrací na tříletou aspiranturu ke svému '''profesoru''' [[Antonín Kybal|Antonínu Kybalovi]] na VŠUP, u kterého již dříve složil státní zkoušku. Již tehdy začal ve spolupráci s '''Tibou''' a '''Hedvou''' realizovat návrhy vlastních designů a gobelínů a v roce 1966 odchází na tzv.“volnou nohu“.
 
Změna doby změnila i výtvarný trh. Od počátku 90. let minulého století se s ohledem na nedostatek zakázek a náročnou práci pro gobelínky Rudolf Mejsnar plně věnuje malbě.
 
{{Portály|Lidé|Umění}}
 
{{DEFAULTSORT:Mejsnar, Rudolf}}
[[Kategorie:Čeští malíři]]
[[Kategorie:Akademičtí malíři]]
[[Kategorie:Narození 1928]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]
[[Kategorie:Muži]]