Rudolf Mejsnar: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
narození značka: editace z Vizuálního editoru |
formátování značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 3:
'''Rudlf MEJSNAR''' ([[11. duben|11. dubna]] [[1928]] [[Zálesní_Lhota]]) je [[Česko|český]] [[Seznam českých umělců a malířů| Akademický malíř]].
Akademický malíř Rudolf MEJSNAR, rodák ze '''Zálesní Lhoty''' u Jilemnice '''(11. dubna 1928)''', s krkonošskými kořeny, romantický expresionista, podkrkonošský tkadlec, '''Akademický malíř''', [[Dezign|dizajnér]] a [[Goblén|goblénista]]. Tak by se mohla velmi stručně shrnout životní pout významného umělce, který sklízel ocenění na světových výstavách.
Akademický malíř '''Rudolf Mejsnar''' proslavil '''Českou republiku''' zejména jako
Vystavoval na světových '''výstavách v
Svoji stálou expozici
V roce 1993 získal cenu
Umělec, narozený v předválečném období, který se podílel na pokračování tradice historických '''umělecko-řemeslných dílen''' také v
Akademický malíř Rudolf Mejsnar pracuje v Praze v nenápadném ateliéru v nejvyšším patře jednoho ze [[Praha Žižkov|žižkovských]] paneláků s výhledem na „žižkovský svět“, kde porovnává umělecké sny s realitou.▼
Jak málo okázalý je jeho ateliér, tak skromný je i samotný majitel. To se ovšem nedá říci o jeho tvorbě.
Počáteční touha stát se
Barvy a jejich kombinace jej přitahovaly od dětství. Vzpomíná na svého třídního učitele, u kterého poprvé spatřil malířskou paletu s rozpracovanými směsicemi barev přitažlivé exotické vůně; nebyl jim nikdo jiný, nežli pan "řidicí"
Jeho rodnou obci je '''Zálesní Lhota''', do roku 1945 německé sudetské sídlo známé pod názvem '''Huttendorf'''. Podhorská obec na svazích Stráže podhůří Krkonoš, v dohledu '''Lysé Hory'''. Malá vesnička, kde se v sousedním domě Mejsnarů narodil také '''Jiří Šlitr (1924–1969)''', hudební skladatel, klavírista, zpěvák, herec výtvarník a Mesjnerův přítel od školních lavic a také
▲Akademický malíř Rudolf Mejsnar pracuje v Praze v nenápadném ateliéru v nejvyšším patře jednoho ze žižkovských paneláků s výhledem na „žižkovský svět“, kde porovnává umělecké sny s realitou.
▲Jak málo okázalý je jeho ateliér, tak skromný je i samotný majitel. To se ovšem nedá říci o jeho tvorbě. Dnes, kdyby práce Rudolfa Mejsnara mohla oslavit pěkných šedesát let, musíme říci, že jeho to cesta byla dlouhá a ne vždy rovná.
▲Počáteční touha stát se '''fotografem''', se pro shodu životních událostí, nerealizovala.
▲Barvy a jejich kombinace jej přitahovaly od dětství. Vzpomíná na svého třídního učitele, u kterého poprvé spatřil malířskou paletu s rozpracovanými směsicemi barev přitažlivé exotické vůně; nebyl jim nikdo jiný, nežli pan "řidicí" '''Josef Šlitr''', otec jeho kamaráda '''Jiřího Šlitra''' a '''Olinky Šlitrové''', se kterou seděl ve společné školní lavici.
▲Jeho rodnou obci je '''Zálesní Lhota''', do roku 1945 německé sudetské sídlo známé pod názvem '''Huttendorf'''. Podhorská obec na svazích Stráže podhůří Krkonoš, v dohledu '''Lysé Hory'''. Malá vesnička, kde se v sousedním domě Mejsnarů narodil také '''Jiří Šlitr (1924–1969)''', hudební skladatel, klavírista, zpěvák, herec výtvarník a Mesjnerův přítel od školních lavic a také '''Květa Jeriová-Pecková (* 1956)''', běžkyně na lyžích, trojnásobná olympijská medailistka.
Zdá se, že zdejší přírodní prostředí jmenované obdarovalo do života velkým nadáním, houževnatostí a vytrvalostí. Alespoň u pana Rudolfa všeho nacházíme nemalou měrou.
Od počátku 19. století dochází v této lokalitě k prudkému rozmachu [[sklářství]], [[Textil|textilní]] výroby a plátenictví. Ve statistikách počátku 20. století nalezneme údaj o '''2000 evidovaných''' [[Tkalcovský stav|tkalcovských stavech
Není proto divu, že životní dráhu mladého pana Mejsnara ovlivnilo právě jedno ze stěžejních průmyslových odvětví Krkonoš, tkalcovství a textilní průmysl vůbec.
Na místo profesní dráhy fotografa, kterou si jako mladý přál, odešel z rodné obce do '''Jilemnice''', známé jako '''„brány do Krkonoš“''', kde absolvoval '''Střední průmyslovou školu textilní Jilenice.'''
Maturoval v roce '''1948''' společně s věrným kamarádem '''Jaroslavem Dietlem'''.
Absolvoval '''v Brně Vyšší kreslířskou textilní školu''' a '''Vysokou školu umělecko-průmyslovou v Praze'''.
Zkušenosti textilního výtvarníka přišly s praxí v kreslírně film tiskárny '''národního podniku Tiba v Hartě''', dnes vesnička Podhůří, místní část města Vrchlabí. ▼
▲Zkušenosti textilního výtvarníka přišly s praxí v kreslírně film tiskárny '''národního podniku Tiba v Hartě''', dnes vesnička Podhůří, místní část města Vrchlabí.
Nesporný talent a cit pro barvu se začal projevovat hned od začátku jeho odborného studia a tvorby. V pražském '''Ústavu bytové a oděvní kultury''' získával první ocenění za své návrhy '''filmtisku''', '''artprotisy''', '''gobelíny''' i '''pačvorky'''. Jeho návrhy byly vystaveny m.j. i na světových '''výstavách v Bruselu a Montrealu''', kde také byly oceněny.
Svoji '''první výstavu obrazů otevřel v roce 1960 v sále kina v Pelhřimově'''. Úvodní řeč výstavy a hodnocení nadějného mladého tvůrce představila paní profesorka '''Naděžda Melniková Papoušková''', autorka mnoha studií o výtvarném umění (1891-1978).
V roce 1963 se znovu vrací na tříletou aspiranturu ke svému '''profesoru''' [[Antonín Kybal|Antonínu Kybalovi
Změna doby změnila i výtvarný trh. Od počátku 90. let minulého století se s ohledem na nedostatek zakázek a náročnou práci pro gobelínky Rudolf Mejsnar plně věnuje malbě.
| |||