Rudolf Mejsnar: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
narození
formátování
Řádek 3:
'''Rudlf MEJSNAR''' ([[11. duben|11. dubna]] [[1928]] [[Zálesní_Lhota]]) je [[Česko|český]] [[Seznam českých umělců a malířů| Akademický malíř]].
 
Akademický malíř Rudolf MEJSNAR, rodák ze '''Zálesní Lhoty''' u Jilemnice '''(11. dubna 1928)''', s krkonošskými kořeny, romantický expresionista, podkrkonošský tkadlec, '''Akademický malíř''', [[Dezign|dizajnér]] a [[Goblén|goblénista]]. Tak by se mohla velmi stručně shrnout životní pout významného umělce, který sklízel ocenění na světových výstavách.
 
Akademický malíř '''Rudolf Mejsnar''' proslavil '''Českou republiku''' zejména jako '''[[Textil|textilní]] [[výtvarník''']]. Navrhoval vzory látek, tapisérie a byl '''průkopníkem artprotisu''' [[Artprotis|artprotisu]], '''[[Patent|patentované''']] české textilní '''[[technologie''']].
 
Vystavoval na světových '''výstavách v Bruselu''' [[Brusel|Bruselu]], '''[[Montreal|Montrealu''']], galeriích jižní [[Francie]], [[Mnichov|Mnichově]], [[Vídeň|Vídni]].
 
Svoji stálou expozici '''tapiserií'''[[Tapiserie|tapisérií]] má ve městě '''[[Ottobeuren''']] ve [[Spolková republika Německo|SRN]] (v České republice nikoliv).
 
V roce 1993 získal cenu ''' [[Masarykova akademie umění Praha|Masarykovy akademie umění v Praze''']].
 
Umělec, narozený v předválečném období, který se podílel na pokračování tradice historických '''umělecko-řemeslných dílen''' také v '''[[Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci''']], kterou v roce [[1910]] založila textilní výtvarnice '''[[Marie Teinitzerová''']]; dříve světově proslulé umělecké dílny, ve kterých se repasovaly tapisérie a goblény většiny rekonstruovaných zámeckých objektů Evropy.
 
Akademický malíř Rudolf Mejsnar pracuje v Praze v nenápadném ateliéru v nejvyšším patře jednoho ze [[Praha Žižkov|žižkovských]] paneláků s výhledem na „žižkovský svět“, kde porovnává umělecké sny s realitou.
 
Jak málo okázalý je jeho ateliér, tak skromný je i samotný majitel. To se ovšem nedá říci o jeho tvorbě. Dnes, kdyby prácePráce Rudolfa Mejsnara by již mohla oslavit pěkných šedesát let, musíme říci, že jeho to cesta byla dlouhá a ne vždy rovná.
 
Počáteční touha stát se '''[[Fotograf|fotografem''']], se pro shodu životních událostí, nerealizovala.
 
Barvy a jejich kombinace jej přitahovaly od dětství. Vzpomíná na svého třídního učitele, u kterého poprvé spatřil malířskou paletu s rozpracovanými směsicemi barev přitažlivé exotické vůně; nebyl jim nikdo jiný, nežli pan "řidicí" '''[[Josef Šlitr''']], otec jeho kamaráda '''[[Jiří Šlitr|Jiřího Šlitra''']] a '''[[Olina Šlitrová|Olinky Šlitrové''']], se kterou seděl ve společné školní lavici.
Jeho rodnou obci je '''Zálesní Lhota''', do roku 1945 německé sudetské sídlo známé pod názvem '''Huttendorf'''. Podhorská obec na svazích Stráže podhůří Krkonoš, v dohledu '''Lysé Hory'''. Malá vesnička, kde se v sousedním domě Mejsnarů narodil také '''Jiří Šlitr (1924–1969)''', hudební skladatel, klavírista, zpěvák, herec výtvarník a Mesjnerův přítel od školních lavic a také '''[[Květa Jeriová Pecková|Květa Jeriová-Pecková]] '''(* 1956)''', běžkyně na lyžích, trojnásobná olympijská medailistka.
 
Akademický malíř Rudolf Mejsnar pracuje v Praze v nenápadném ateliéru v nejvyšším patře jednoho ze žižkovských paneláků s výhledem na „žižkovský svět“, kde porovnává umělecké sny s realitou.
Jak málo okázalý je jeho ateliér, tak skromný je i samotný majitel. To se ovšem nedá říci o jeho tvorbě. Dnes, kdyby práce Rudolfa Mejsnara mohla oslavit pěkných šedesát let, musíme říci, že jeho to cesta byla dlouhá a ne vždy rovná.
Počáteční touha stát se '''fotografem''', se pro shodu životních událostí, nerealizovala.
Barvy a jejich kombinace jej přitahovaly od dětství. Vzpomíná na svého třídního učitele, u kterého poprvé spatřil malířskou paletu s rozpracovanými směsicemi barev přitažlivé exotické vůně; nebyl jim nikdo jiný, nežli pan "řidicí" '''Josef Šlitr''', otec jeho kamaráda '''Jiřího Šlitra''' a '''Olinky Šlitrové''', se kterou seděl ve společné školní lavici.
Jeho rodnou obci je '''Zálesní Lhota''', do roku 1945 německé sudetské sídlo známé pod názvem '''Huttendorf'''. Podhorská obec na svazích Stráže podhůří Krkonoš, v dohledu '''Lysé Hory'''. Malá vesnička, kde se v sousedním domě Mejsnarů narodil také '''Jiří Šlitr (1924–1969)''', hudební skladatel, klavírista, zpěvák, herec výtvarník a Mesjnerův přítel od školních lavic a také '''Květa Jeriová-Pecková (* 1956)''', běžkyně na lyžích, trojnásobná olympijská medailistka.
Zdá se, že zdejší přírodní prostředí jmenované obdarovalo do života velkým nadáním, houževnatostí a vytrvalostí. Alespoň u pana Rudolfa všeho nacházíme nemalou měrou.
 
Od počátku 19. století dochází v této lokalitě k prudkému rozmachu [[sklářství]], [[Textil|textilní]] výroby a plátenictví. Ve statistikách počátku 20. století nalezneme údaj o '''2000 evidovaných''' [[Tkalcovský stav|tkalcovských stavech''']].
 
Není proto divu, že životní dráhu mladého pana Mejsnara ovlivnilo právě jedno ze stěžejních průmyslových odvětví Krkonoš, tkalcovství a textilní průmysl vůbec.
 
Na místo profesní dráhy fotografa, kterou si jako mladý přál, odešel z rodné obce do '''Jilemnice''', známé jako '''„brány do Krkonoš“''', kde absolvoval '''Střední průmyslovou školu textilní Jilenice.'''
Maturoval v roce '''1948''' společně s věrným kamarádem '''Jaroslavem Dietlem'''.
 
Absolvoval '''v Brně Vyšší kreslířskou textilní školu''' a '''Vysokou školu umělecko-průmyslovou v Praze'''.
Zkušenosti textilního výtvarníka přišly s praxí v kreslírně film tiskárny '''národního podniku Tiba v Hartě''', dnes vesnička Podhůří, místní část města Vrchlabí.
 
Zkušenosti textilního výtvarníka přišly s praxí v kreslírně film tiskárny '''národního podniku Tiba v Hartě''', dnes vesnička Podhůří, místní část města Vrchlabí.
 
Nesporný talent a cit pro barvu se začal projevovat hned od začátku jeho odborného studia a tvorby. V pražském '''Ústavu bytové a oděvní kultury''' získával první ocenění za své návrhy '''filmtisku''', '''artprotisy''', '''gobelíny''' i '''pačvorky'''. Jeho návrhy byly vystaveny m.j. i na světových '''výstavách v Bruselu a Montrealu''', kde také byly oceněny.
 
Svoji '''první výstavu obrazů otevřel v roce 1960 v sále kina v Pelhřimově'''. Úvodní řeč výstavy a hodnocení nadějného mladého tvůrce představila paní profesorka '''Naděžda Melniková Papoušková''', autorka mnoha studií o výtvarném umění (1891-1978).
V roce 1963 se znovu vrací na tříletou aspiranturu ke svému '''profesoru''' [[Antonín Kybal|Antonínu Kybalovi''']] na VŠUP, u kterého již dříve složil státní zkoušku. Již tehdy začal ve spolupráci s '''Tibou''' a '''Hedvou''' realizovat návrhy vlastních designů a gobelínů a v roce 1966 odchází na tzv.“volnou nohu“.
 
Změna doby změnila i výtvarný trh. Od počátku 90. let minulého století se s ohledem na nedostatek zakázek a náročnou práci pro gobelínky Rudolf Mejsnar plně věnuje malbě.