Pavel I. Ruský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Sjednocení posloupností; kosmetické úpravy |
m odstavce, oprava jména značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 24:
| partner4 =
| partner5 =
| potomstvo = [[Alexandr I. Pavlovič|Alexandr I.]]<br />[[Konstantin Pavlovič]]<br />[[Alexandra Pavlovna]]<br />[[Jelena Pavlovna]]<br />[[Marie Pavlovna Romanovová|Marie Pavlovna]]<br />[[Kateřina Pavlovna]]<br />[[Anna Pavlovna Ruská|Anna Pavlovna]]<br />[[Olga Pavlovna]]<br />[[Mikuláš I. Pavlovič|Mikuláš I.]]<br />[[Michael Pavlovič]]
| rod = [[Oldenburkové]]
| dynastie = [[Dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov|Holstein‑Gottorp‑Romanov]]
Řádek 47:
[[Soubor:Rokotov paul 1 as child.JPG|thumb|left|200px|Pavel I. v dětských letech (v roce [[1761]]) na obraze od [[Fedor Rokotov|Fedora Rokotova]]]]
Pavel I. byl synem velkokněžny [[Kateřina II. Veliká|Kateřiny]] (pozdější carevna [[Kateřina II. Veliká]]). Jeho otcem byl oficiálně carevič [[Petr III. Ruský|Petr]] (pozdější [[car]] Petr III.), ale historici o tom mají dodnes pochybnosti a jako skutečný otec je většinou uváděn milenec Kateřiny II. Veliké, [[Sergej Saltykov]], spekuluje se i o budoucím [[Polsko|polském]] králi [[Stanislav II. August Poniatowski|Stanislavu Poniatowském]]. Pavel přišel na svět v Letním [[palác]]i carevny Jelizavety.
Hned po svém narození byl rodičům odebrán a o jeho výchovu se starala tehdy vládnoucí carevna [[Alžběta I. Petrovna]]. Dostalo se mu vynikajícího vzdělání, velmi dobře znal [[Historie|historii]] a [[Literatura|literaturu]], umění mu nebylo cizí, pěkně [[Kresba|kreslil]] a dobře ovládal [[Francouzština|francouzštinu]]. Už v dětských letech se projevovaly některé specifické vlastnosti jeho osobnosti: nesnášel jakoukoliv nespravedlnost, bylo mu odporné tradiční ruské [[Úplatek|úplatkářství]], byl štědrý, pokud mu to možnosti dovolovaly. Roku [[1783]] mu Kateřina darovala palác s parkem v [[Gatčina|Gatčině]], který se později stal carskou rezidencí.
Řádek 78 ⟶ 79:
* [[Alexandra Pavlovna]] ([[1783]]–[[1801]])
* [[Jelena Pavlovna]] ([[1784]]–[[1803]])
* [[Marie Pavlovna Romanovová|Marie Pavlovna]] ([[1786]]–[[1859]])
* [[Kateřina Pavlovna]] ([[1788]]–[[1819]]); manželka [[Seznam württemberských panovníků|württemberského krále]] [[Vilém I. Württemberský|Viléma I.]]
* [[Olga Pavlovna]] ([[1792]]–[[1825]])
Řádek 87 ⟶ 88:
== Smrt ==
V rukách představeného Valaamského [[klášter]]a se ocitla [[kniha]] proroctví, sepsaná tajemným [[mnich]]em Avelijem, týmž, který kdysi s absolutní přesností předpověděl datum smrti [[car]]a Pavla: [[březen]] [[1801]]. Další události potvrdily, že je mnich skutečným jasnovidcem.{{Fakt/dne|20110330202830}}
V noci z 11. na 12. března [[1801]] byl Pavel zavražděn spiklenci ve své právě dokončené rezidenci, v Michajlovském zámku, postaveném právě na tom místě, kde kdysi stál Letní palác [[Alžběta I. Petrovna|Jelizavety Petrovny]] (v němž se [[car]] narodil). O spiknutí, kterého se účastnili carovi nepřátelé, není známo příliš mnoho. K jeho vůdcům patřil [[generál]] [[Levin August von Bennigsen|L. L. Bennigsen]], petěrburský vojenský gubernátor [[Peter Ludwig von der Pahlen|P. A. Palen]], [[kníže]] [[Platon Zubov]] (druhdy milenec Pavlovy matky Kateřiny Veliké) a gardoví důstojníci.
Pod rouškou [[noc]]i pronikli do paláce ze dvou stran, vyrazili dveře a vtrhli do carovy ložnice. Jakým způsobem byl Pavel I. zabit, už se nikdy nedovíme. Ať se stalo cokoli, ráno 12. března [[1801]] se [[Rusko]] probudilo už pod vládou nového [[car]]a [[Alexandr I. Pavlovič|Alexandra I.]] Je otázka jakou roli hrál při této neblahé události. Soudí se, že ji patrně přímo neorganizoval, ale o jejích přípravách zřejmě věděl.
| |||