Řád augustiniánů: Porovnání verzí

'''Řád augustiniánů''', stručně '''augustiniáni''' je označení pro řeholní společenství, které vzniklo spojením několika poustevnických skupin, řídících se [[Řehole sv. Augustina|řeholí sv. Augustina]]. Takto vznikl řád tzv. ''Obutých augustiniánů'', zvaných též Augustiniáni poustevníci. Z  tohoto řádu se později oddělili tzv. ''Bosí augustiniáni''. Existuje též samostatný řád ''Augustiniánů kanovníků'', který původně vznikl z kapitul kanovníků při významných kostelích, kteří přijali Augustinovu řeholi.

V České republice Česku v  současnosti působí Obutí augustiniáni (konventy v  [[Klášter augustiniánů (Praha-Malá Strana)|Praze]] a na [[Starobrněnský klášter|Starém Brně]]) a Augustiniáni kanovníci (ve farnosti [[Římskokatolická farnost u kostela Zvěstování Panny Marie, Brno-Tuřany|Brno-Tuřany]]).

Jako biskup se sv. Augustin z  Hippo snažil přesvědčit kněze, kteří žili při velkých, zejména biskupských kostelech, aby žili společně podle určitého řádu a ze společných příjmů. Tak vznikla instituce [[kanovník]]ů, lat. ''clerici regulares'' nebo ''canonici'', kterou Lateránská synoda roku 1059 zavedla pro celou západní církev. Tzv. [[řehole sv. Augustina]] vznikla z  několika jeho kázání o  kněžském životě; klade důraz na společný život v  [[klášter|klášteře]], modlitbu, studium a rozjímavý život, a řídí se jí nejen augustiniáni, ale také [[Řád premonstrátských řeholních kanovníků|premonstráti]], [[Řád bratří kazatelů|dominikáni]], [[Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou|křižovníci]] a další. Řeholníci skládají věčné sliby a mají se věnovat [[liturgie|liturgii]], studiu, [[meditace|meditaci]] a duchovní správě.

Hnutí augustiniánských kanovníků se z &nbsp;Itálie rychle rozšířilo do Německa, Švýcarska, Flander a Francie. Po neúspěšných pokusech - například biskupa [[Jindřich Zdík|Jindřicha Zdíka]] (†1150) zavést augustiniánskou řeholi do [[Olomouc]]e – byla první [[kanonie]] v &nbsp;Čechách založena 1333 biskupem [[Jan z Dražic|Janem z &nbsp;Dražic]] v &nbsp;[[Roudnice nad Labem|Roudnici]], který se stal ohniskem tzv. [[Roudnická reforma|roudnické reformy]]. V &nbsp;Roudnici patrně také vznikl první český překlad celé [[Bible]] (kolem 1360). Odtud patrně vznikly další kanonie – [[Klášter augustiniánů kanovníků (Praha)|Karlov]] v &nbsp;Praze (Karel IV. 1350), [[Jaroměř]], [[Rokycany]], [[Sadská]], [[Třeboň]] (Rožmberkové 1367), [[Lanškroun]], [[Šternberk]], [[Klášter augustiniánů kanovníků (Fulnek)|Fulnek]], [[Prostějov]] a kanonie v [[Kladsko|Kladsku]], v Kazimierzi u [[Krakov]]a a další.<ref name="jedna"> Vlček - Sommer – Foltýn, ''Encyklopedie českých klášterů''. Praha 1997, str. 103n. </ref>

Augustiniánští kanovníci byli nositeli zvnitřněné [[spiritualita|spirituality]] a koncem [[14. století]] vzniklo mezi nimi – za podstatné účastí českých augustiniánů - reformní hnutí [[devotio moderna]] ([[Jan van Ruusbroec|Jan van Ruysbroek]] (†1381), [[Geert Groote]] (†1384), [[Tomáš Kempenský]] (†1471), které významně ovlivnilo celou novověkou zbožnost, zejména reformátora [[Martin Luther|Martina Luthera]] (†1546). K významným augustiniánským kanovníkům patřili také kazatel [[Konrád Waldhauser]] (†1369) kronikář [[Ludolf Zaháňský]] (†1422) nebo humanista [[Erasmus Rotterdamský]] (†1536).

* [[ŘádyKatolické řády a řeholní kongregace]]