Verze z 23. 9. 2015, 11:25 editovat VitVit (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 43 536 editací + fotografie ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 7. 6. 2016, 13:49 editovat zrušit editaci VitVit (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 43 536 editací →‎Obutí augustiniáni (OSA): napřímení odkazů Přejít na další porovnání →
Řádek 14: == Obutí augustiniáni (OSA) == Obutí augustiniáni (''Ordo eremitarum sancti Augustini'') jsou žebravý a [[meditace\|meditativní řád]], který vznikl roku [[1244]]<ref>Augustiniani.cz ([http://www.augustiniani.cz/augustiniani/augustiniani dostupné online])</ref> papežským rozhodnutím spojit několik italských a německých společenství, odvozujících svůj původ od původních komunit zakládaných sv. Augustinem. První klášter byl založen roku [[1258]] v  lese u  porýnského města [[Wesel]]u. První kláštery u  nás vznikly v  [[Kostel svatého Tomáše (Praha)\|Praze u  sv. Tomáše]] (1285), v  [[Domažlice\|Domažlicích]] (1287) a v  [[Klášter Zaječov\|Zaječově]]ě (1262), dále následovala [[Klášter Bělá pod Bezdězem\|Bělá pod Bezdězem]] (1345), [[Brno]] (1350, roku 1783 přestěhován na [[Staré Brno]]), [[Litomyšl]] (před 1356). V  pobělohorské době vznikl [[Klášter Česká Lípa\|klášter v  České Lípě]] (založil jej roku 1627 [[Albrecht z  Valdštejna]]<ref name=“Smejkal“>{{Citace monografie \| příjmení = Smejkal \| jméno = Ladislav Řádek 26: }}</ref>), na [[Bezděz (hrad)\|Bezdězu]] (1627) a ve [[Klášter augustiniánů (Vrchlabí)\|Vrchlabí]] (1705).<ref name="jedna"/> Mezi významné obuté augustiniány patřili [[Aegidius Romanus]], [[Martín Alonso de Córdoba]], svatý [[Tomáš z  Villanovy]], reformátor [[Martin Luther]], fray [[Luis de León]], brněnský genetik [[Gregor Mendel]] (†1884), blahoslavený [[Anselm Polanco]] a jako augustinián začínal filosof [[Franz Brentano]] (†1917). Mnoho augustiniánských klášterů zaniklo v  husitských válkách. Několik klášterů bylo zrušeno za Josefa II., v  roce [[1950]] byly všechny kláštery zrušeny a řeholníci internováni. Po roce [[1989]] byly obnoveny [[Konvent (církev)\|konventy]] v  [[Klášter augustiniánů (Praha~~-Malá Strana~~)\|Praze u při kostele sv. Tomáše na Malé Straně]] a na [[Starobrněnský klášter\|Starém Brně]]. Jeden augustinián (P. [[Augustin Emil Dorničák\|Dorničák]]) nějaký čas působil samostatně v  někdejším klášteře v  Domažlicích (v l. letech [[1990]]-[[1998]]). V  [[Brno\|Brně]] se usadili augustiniáni již v  roce [[1344]]. Markrabě [[Jan Jindřich]] založil roku [[1350]] nový [[Místodržitelský palác\|augustiniánský klášter]] (původně umístěný vně středověkých městských hradeb) s  chrámem [[Kostel Zvěstování Panny Marie a svatého Tomáše apoštola\|Zvěstování Pannny Marie a svatého Tomáše]], což potvrdil po dostavění kněžiště roku [[1356]] i papež [[Inocenc VI.]] Chrám byl zamýšlen jako pohřebiště moravských markrabat. Význam kláštera na Moravě i v  rámci řádu dosvědčuje to, že v  18. ~~st.~~století získal zvláštní papežské právo používat pro svého představeného hodnost infulovaného opata, kteréžto označení jinak augustiniáni jako žebravý řád nepoužívají. Význam augustiniánského kláštera jej ochránil před zrušením za reforem císaře [[Josef II.\|Josefa II.]], nicméně i tak se jej významně dotkly. Josef totiž nařídil ([[1783]]), aby augustiniáni opustili klášter u sv. Tomáše, který byl využit jako sídlo moravských politických úřadů (místodržitelství). Augustiniáni náhradou dostali budovy zrušeného kláštera cisterciaček Aula Sanctae Mariae na [[Staré Brno\|Starém Brně]], který založila královna-vdova [[Eliška Rejčka]] roku [[1323]]. Tento [[Starobrněnský klášter]] (Mendlovo náměstí č. p. 157 č. or. 1a) dosud augustiniánům patří. Papež [[Jan Pavel II.]] udělil [[Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Brno)\|kostelu Nanebevzetí Panny Marie]] titul „[[bazilika minor]]“ apoštolským [[breve]] z 6. 10. [[1987]]. ▼ ▲Význam augustiniánského kláštera jej ochránil před zrušením za reforem císaře [[Josef II.\|Josefa II.]], nicméně i tak se jej významně dotkly. Josef totiž nařídil ([[1783]]), aby augustiniáni opustili klášter u sv. Tomáše, který byl využit jako sídlo moravských politických úřadů (místodržitelství). Augustiniáni náhradou dostali budovy zrušeného kláštera cisterciaček Aula Sanctae Mariae na [[Staré Brno\|Starém Brně]], který založila královna-vdova [[Eliška Rejčka]] roku [[1323]]. Tento [[Starobrněnský klášter]] (Mendlovo náměstí č. p. 157 č. or. 1a) dosud augustiniánům patří. Papež [[Jan Pavel II.]] udělil [[Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Brno)\|kostelu Nanebevzetí Panny Marie]] titul „[[Basilica minor\|bazilika minor]]“ apoštolským [[breve]] z  6. ~~10.~~října [[1987]]. Znak Obutých augustiniánů: Ve zlatém štítě červené planoucí srdce, spočívající na černé knize s červenou ořízkou a obtočené černým řemenem (opaskem), které je kosmo probodeno stříbrnou berlou a šikmo hnědým šípem.<ref>[http://www.libri.cz/data/pdf/401.pdf Encyklopedie řádů, kongregací a řeholních společností katolické církve v českých zemích]</ref>▼ ▲Znak Obutých augustiniánů: Ve zlatém štítě červené planoucí srdce, spočívající na černé knize s  červenou ořízkou a obtočené černým řemenem (opaskem), které je kosmo probodeno stříbrnou berlou a šikmo hnědým šípem.<ref>[http://www.libri.cz/data/pdf/401.pdf Encyklopedie řádů, kongregací a řeholních společností katolické církve v českých zemích]</ref> == Bosí augustiniáni (OAD) ==

Řád augustiniánů: Porovnání verzí