Jaroslav Heyrovský: Porovnání verzí

{{Příbuzný| praděd| [[Ferdinand Šimon Heyrovský]]}}

}}

 

Studoval na [[Univerzita Karlova|Univerzitě Karlově]], poté odešel na [[University College London]], kde se zabýval fyzikální chemií. Zde získal titul bakaláře přírodních věd a v rámci postgraduálního studia se začal zajímat o [[Elektrochemie|elektrochemii]]. Během [[První světová válka|první světové války]] sloužil jako zdravotník v [[Innsbruck]]u. Po válce působil na Univerzitě Karlově, kde se v roce [[1926]] stal profesorem. Roku 1922 objevil polarografii, což je metoda používající měření [[Elektrický proud|elektrického proudu]], který prochází [[rtuť]]ovou kapkou a roztokem, do něhož rtuť odkapává. Tímto způsobem se dají získat cenné informace o druhu a množství látek, které roztok obsahuje. Výsledků se využívá při chemické analýze i při základním fyzikálně-chemickém výzkumu. Pro urychlení zaznamenávání hodnot s japonským vědcem [[Masuzó Šikata|Šikatou]] zkonstruovali polarograf, který tyto křivky automaticky zaznamenával. Za tento objev a rozpracování analytické polarografické metody v roce 1959, kdy byl na Nobelovu cenu nominován již poosmnácté, získal Nobelovu cenu za chemii.