Hlince (okres Plzeň-sever): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Sjednocení posledních parametrů infoboxu; kosmetické úpravy |
aktualizace počtu obyvatel |
||
Řádek 6:
| obrázek =
| popisek =
| počet obyvatel =
| obyvatelé datum = 1. 1. 2016<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2016 | url = https://www.czso.cz/documents/10180/32853387/1300721603.pdf | datum vydání = 2016-04-29 | datum přístupu = 2016-06-05 | vydavatel = Český statistický úřad}}</ref>
| kraj = [[Plzeňský kraj|Plzeňský]]
| okres = Plzeň-sever
Řádek 34:
| loc-map = {{LocMap |Česko |position=left |lat_deg=49 |lat_min=56 |lat_sec=52 |lon_deg=13 |lon_min=37 |lon_sec=35 |float=center}}
}}
'''Hlince''' (dříve ''Hlinč'') jsou [[obec|obcí]], která je tvořena jednou malou [[vesnice|vesnicí]] v severovýchodní části [[Okres Plzeň-sever|okresu Plzeň-sever]], 11 km jihovýchodně od [[Kralovice|Kralovic]].
== Historie ==
Řádek 42:
V roce [[1529]] koupil od poručníků nezletilého Jetřicha Bezdružického ml. z Kolovrat [[Krašov (hrad)|krašovského]] panství za 3250 kop [[Mikuláš Sviták z Landštejna]] včetně dílu Hlinců. [[Jan mladší z Lobkovic]] prodal v 80. letech [[16. století]] dvůr v Hlincích spolu s [[Dubjany]] a [[Studená (okres Plzeň-sever)|Studenou]] bratřím [[Šebestian Lažanský z Bukové|Šebestianovi]] a [[Oldřich Lažanský z Bukové|Oldřichovi Lažanským z Bukové]] na [[Chříč]]i.
Roku [[1604]] prodal Lažanský dvůr [[Březsko (Slatina)|Březsko]], Hlince a další vsi [[Jan Týřovský z Ensidle|Janu Týřovskému z Ensidle]] na Hřebečníkách a Skryjích. Hlince byly od té doby součástí chříčského panství. Během [[třicetiletá válka|třicetileté války]] zanikla přibližně polovina z usedlostí, k roku [[1651]] bylo uváděno
Zadlužení bratři Týřovští prodali chříčské panství roku [[1701]] hraběti [[Václav Josef Lažanský z Bukové|Václavu Josefu Lažanskému]] za 211 tisíc zlatých a 500 zlatých klíčného. Po jeho smrti v roce [[1715]] panství zdědila jeho manželka [[Marie Gabriela Lažanská z Bukové|Marie Gabriela Lažanská]], která půlku panství odkázala pražskému ústavu šlechtičen. V roce [[1764]] získal ústav od dědiců i druhou polovinu a držel ji až do zrušení patrimoniální správy.
Řádek 51:
== Památky ==
[[Náves]] vsi je obklopena přízemními statky se širokými dvory, řada z nich jsou tradiční roubenky. Minimální rozsah modernizací a rušivých novostaveb byl důvodem pro vyhlášení vsi za [[vesnická památková zóna|vesnickou památkovou zónu]].
<center><gallery>
Řádek 68:
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* [[Irena Bukačová]], Jiří Fák, Karel Foud: ''Severní Plzeňsko I''; Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2001, ISBN 80-86125-23-8
| |||