Verze z 26. 5. 2016, 19:13 editovat Tarenor (diskuse \| příspěvky) 202 editací Bez shrnutí editace značka: přepnuto z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 6. 6. 2016, 10:14 editovat zrušit editaci Chmee2 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 43 274 editací přepracování článku volně dle en wiki Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Neověřeno část}} Studená fúze je hypotetický typ [[jaderná reakce\|jaderné reakce]], ke které by mělo docházet za, či blízko [[pokojová teplota\|pokojové teploty]]. Oproti tomu horká fúze probíhá za teplot mnohonásobně vyšších, dosahujících miliónů stupňů Celsia a obrovských tlaků, tedy za podmínek, které panují např. uvnitř [[hvězda\|hvězd]]. Ve vědeckém světe není v současnosti známý žádný teoretický model, který by existenci studené fúze umožňoval. ~~Jako '''studená fúze''' bývá označován jeden specifický způsob provedení [[jaderná fúze\|jaderné fúze]], který v roce 1989 popsali [[Martin Fleischmann]] a [[Stanley Pons]].~~ V roce 1989 publikoval [[Martin Fleischmann]] a [[Stanley Pons]] článek, kde deklarovali, že se jim v jejich vědecké aparatuře během [[Elektrolýza\|elektrolýzy]] [[Těžká voda\|těžké vody]] za běžných teplot podařilo vyprodukovat anomální množství tepla, což dle jejich závěrů vyžadovalo působení zatím neznámé jaderné reakce.<ref name="vos">Voss, David (1 March 1999), "What Ever Happened to Cold Fusion", Physics World, ISSN 0953-8585, retrieved 1 May 2008</ref> Současně publikovali, že se jim během této reakce podařilo detekovat malé množství [[neutron]]ů a [[Tritium\|tritia]], což jsou časté vedlejší produkty jaderných reakcí. Výsledky jejich práce vzbudili značný mediální rozruch, jelikož vzbudili naději na získání snadného a levného zdroje [[energie]].<ref name="vos"/> Někdy se pojmem studená fúze označuje jakýkoliv způsob dosažení jaderné fúze bez použití vysokých teplot. Přesněji, bez použití teplot běžných pro "obyčejnou" jadernou fúzi - fúze při teplotách v řádu tisíců kelvinů by pořád byla "studená", protože běžné teploty pro fúzi jsou v milionech a výš. Studená fúze ovšem stále vytváří teplo a představy některých laiků, že dokáže např. [[Star Trek: Do temnoty\|zmrazit sopku]], jsou nesprávné. Výsledky slibného experimentu se v následujících letech pokusila reprodukovat celá řada vědeckých týmů po celém světě, nicméně většinou s negativními výsledky. U několika prací, které přinesly pozitivní výsledky, bylo později zjištěny pochybení, což vedlo k jejich zpětnému stažení. Současně se podařilo objevit několik chyb a pochybení i v původním článku z roku 1989, včetně toho, že se původním autorům během experimentů vůbec nepodařilo přítomnost neutronů a tritia detekovat.<ref>Browne, M. (3 May 1989), "Physicists Debunk Claim Of a New Kind of Fusion", New York Times, retrieved 25 May 2008,</ref> V roce 1989 Fleischmann a Pons publikovali článek, kde deklarovali, že se jim podařilo provést fúzi za běžných teplot pomocí [[Elektrolýza\|elektrolýzy]] [[Těžká voda\|těžké vody]].{{Doplňte zdroj}} Tato zpráva vyvolala obrovský mediální rozruch a mnoho laboratoří se snažilo jejich pokusy zopakovat, některé z nich dokonce pozorování jevu potvrdily. Výše zmínění vědci dokonce v devadesátých letech přišli s tvrzením, že jsou schopni vyrobit funkční zařízení do roku 2000 možná i dříve. Na to však bylo třeba vynaložit nemalé finanční prostředky avšak pořád méně náročné ve srovnání s již vynaloženými penězi na opak jimi představeného principu a sice Horkou fůzi. Peníze na potvrzení svých tezí však nedostali a oficiálně nebylo žádné zařízení dosud vyrobeno.{{Doplňte zdroj}} == Odkazy == Jako zásadní problém se jeví fakt, že vědci z Amerických prestižních universit dostali mnohamilionové granty od soukromých firem i vládních subjektů na tzv. Horkou fůzi.{{Doplňte zdroj}} V případě prokázání výsledků deklarovaných vědci Fleischmannem a Ponsem by pravděpodobně o své granty a peníze přišli, protože by se výzkumný program ukázal jako slepá ulička.{{Doplňte zdroj}} Mluvíme zde o respektované vědecké komunitě na nejvyšší úrovni. Tato situace by změnila nejen financování jejich dosavadních projektů ale v praxi by znamenala doslova energetickou revoluci. Ukončila by totiž během několika dekád závislost na fosilních palivech, energetické rozvodné sítě by mohli prakticky zmizet. Svět by přestal vypouštět kritické množství skleníkových plynů a ozonová vrstva by se během několika desítek let zcela obnovila do úrovně před průmyslovou revolucí. Celá situace velmi připomíná ,,bitvu,, mezi Nikola Teslou a Thomasem. A. Edisonem. Edison prosazoval stejnosměrný proud jakožto řešení elektrifikace světa zatímco Tesla proud střídavý. Edison dokonce prohlásil:,, Střídavý proud je nesmysl který se nikdy nebude používat a navíc je nebezpečný,,. Aby dodal svému tvrzení váhu rozjel kampaň na přesvědčení veřejného mínění o pravdivosti svého tvrzení při kterém pálili zvířata elektrickým proudem. Naštěstí pro lidstvo se jako zázrakem podařilo prosadit a masově rozšířit Teslův princip střídavého proudu, který oproti velice ztrátovému a neefektivnímu řešení Edisona funguje na celém světě dodnes. ===Reference===▼ Od té doby se objevilo několik dalších prohlášení o pozorování studené fúze či dokonce o připravenosti jejího využití k výrobě energie (např. reaktor E-Cat),<ref name="Wagner 2011a">WAGNER Vladimír: [http://www.osel.cz/index.php?clanek=5501 Proč italská studená fúze nemůže fungovat]. ''O.S.E.L.'', 24. ledna 2011</ref> ale pozorování jevu byla buď vyvrácena, nebo nebyly poskytnuty údaje potřebné k reprodukci. ▲==Reference== <references /> === Související články === * [[Jaderná fúze]] * [[Mionová katalýza]] === Externí odkazy === * [http://natura.baf.cz/natura/2003/6/20030603.html Info o studené fúzi]

Studená fúze: Porovnání verzí