Zlatník: Porovnání verzí

Prvním jménem známým zlatníkem vna Čecháchnašem území byl [[Kojata]] (''Koiata aurifex''), který kolem roku 1053 patřil mezi služebníky kolegiátní kapituly ve [[Stará Boleslav|Staré Boleslavi]]<ref>Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I., ed. Gustav Friedrich, Pragae 1907, s. 361</ref>. První bratrstvo zlatníků bylo založeno roku [[1324]] na Starém Městě pražském, a brzy byl jeho statut změněn na cech. Jeho působnost od počátku určovaly psané předpisy, které se staly vzoremi pro cech zlatníků [[Vídeň|vídeňských]]. Během 15.-16. století vznikaly v českých zemích další zlatnické cechy, nejprve v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]], [[Cheb]]u, [[Brno|Brně]], [[Olomouc]]i, Plzni, Českých Budějovicích, [[Most]]ě, Opavě, a dále sdružené cechy jako v Jihlavě. Všeobecně byly cechy zrušeny pod nátlakem svobodného podnikání a průmyslu kolem roku 1850 a nahrazeny dobrovolnými sdruženími, zvanými Grémia.

Zlatnictví používá mnoha výrobních a výzdobných technik. Ve větších dílnách (provozech), kde se zlatníci specializují, se rozlišovalyrozlišovali nebo dosud rozlišují:

Zlatnickým materiálem je nejčastěji [[zlato]] různé ryzosti dané různým legováním. Ryzí zlato je velmi měkké, proto ve šperkařství obvykle leguje [[měď|mědí]] ("červené zlato") a [[stříbro|stříbrem]] ("žluté nebo zelené zlato"). Vzácněji se užívají slitiny zlata a [[platina|platiny]], [[nikl]]u a dalších ("bílé zlato"). Historicky běžné ryzosti zlata jsou dukátové zlato 986/1000, 900/1000 a 750/1000 (18 karátů). Nejužívanější ryzost zlata je 585/1000 čili 14 [[Karát (ryzost)|karátů]], což je poslední přípustná ryzost, která ještě podléhá puncovní povinnosti. Slitiny s nižším podílem zlata se již nesmí nazývátnazývat zlato. Ryzosti 250 (6 karátů) a 333 (8 karátů) nejsou drahým kovem,; v Čecháchčeských zemích se někdy označovaly jako ''granátové'' nebo ''nové zlato''.

== Slavní historičtí zlatníci v Čecháchčeských zemích ==