Zástupná válka: Porovnání verzí

'''Zástupná válka''' nebo '''válka v  zastoupení''' je [[válka]], ve které na ní nepřímo zúčastněné [[strana|strany]] – [[stát]]y – používají jiných stran, místo aby se střetly v  přímém [[konflikt]]u.

Přeneseně je i tento pojem používán – mimo pojmu '''zástupný konflikt''' – v  [[psychologie|psychologii]], [[sociologie|sociologii]] a [[politika|politice]] pro snahu osob nebo skupin prosadit [[názor]] nebo [[zájem]] nepřímo, v  jiných okolnostech a souvislostech než kam by takové prosazování patřilo. Dále označují tyto pojmy i nasazení jiných ve vlastním zájmu, pokud možno tak, aby byli přesvědčení, že hájí zájmy své (viz též [[manipulace]], [[populismus]]).

[[Španělská občanská válka]] byla i slavnou zástupnou válkou a jedním z  konfliktů vedoucích k  pokračováni [[První světová válka|první světové války]] [[Druhá světová válka|druhou]]. V  tomto konfliktu se nepřímo, ale intenzívně, střetly také [[Itálie]], [[Německo]] a [[Sovětský svaz|SSSR]].

V novějších dějinách byly zástupné války běžné a časté za tzv. [[studená válka|studené války]], kdy proti sobě stály dva [[blok]]y vysoce ozbrojených [[Jaderná velmoc|atomových mocností]] – SSSR a [[Spojené státy americké|USA]]. Obavy z  eskalace případných přímých ozbrojených konfliktů až do [[nukleární válka|nukleární války]] s  katastrofálními důsledky – viz též [[Vzájemně zaručené zničení|MAD]] ''Mutual assured destruction'', „Vzájemně zaručené zničení“ – vedly k  podpoře jakéhokoliv vhodného konfliktu jiných stran. Tak se tyto mocnosti silně angažovaly ve válkách v [[Válka v Afghánistánu|Afghánistánu]],  [[Angolská válka za nezávislost|Angole]], [[Korejská válka|Koreji]], [[Válka ve Vietnamu|Vietnamu]], [[Válka v Afghánistánu|Afghánistánu]] a dalších. Také sem řadíme severoamerickou [[Central Intelligence Agency|CIA]] financované kampaně jihoamerických pravicových diktatur (viz [[Operace Condor|operace Condor]]) proti opozičním představitelům a za odstranění sovětského vlivu v oblasti.

Novějším takovým konfliktem je například [[Druhá válka v Kongu|II. konžská válka]], při které vlády [[Demokratická republika Kongo|Demokratické republiky Kongo]], [[Uganda|Ugandy]] a [[Rwanda|Rwandy]] používaly, a i nadále používají, nejrůznějších [[ozbrojená skupina|ozbrojených skupin]] (z  hlediska mezinárodního válečného práva tzv. neregulérních).

Další takovou válkou je [[Válka na východní Ukrajině|konflikt v Dombasu]], kde na jedné straně [[Ukrajina]], podporovaná [[Spojené státy americké|USA]], [[Evropská unie|EU]] a, [[Severoatlantická aliance|NATO]] čelía ozbrojenými dobrovolníky bojuje proti doněckým povstalcům (Kyjevem označované za teroristy), kterým pomáhá [[Rusko]]. Této válce předcházelapředcházelo [[Anexe Krymu Ruskou federací|anexepřivtělení Krymu]] ruskou armádou. UkrajinaKyjev dosud považuje [[Krym]] za své území a povstalce za teroristy.

Zatímco mocnosti, nebo jiné silnější strany konfliktů, používají především vlády států v  zástupných konfliktech, nevyhýbají se ani podpoře [[terorismus|teroristických]] a podobných skupin, ve válečné hierarchii nejslabších. Často je předkládán argument, že je tím možné účinně ohrozit [[nepřítel]]e, aniž by byla vyvolána rozsáhlejší válka.

I pro slabší státy je podpora takových skupin vítanou a účinnou strategií. Tak například [[Írán]] podporuje [[Hizballáh]] proti společnému nepříteli [[Izrael]]i. Nebo [[Pákistán]] podporuje různé protiindické skupiny v  [[Kašmír]]u, pokud zrovna sám neválčí s  [[Indie|Indií]].

Ve stínu větších konfliktů zpravidla probíhají zástupné konflikty menší. Například během [[Íránsko-irácká válka|Íránsko-irácké války]] obě strany ozbrojovaly a podporovaly skupiny v  [[První libanonská válka|První libanonské válce]] a podporovaly násilné pokračování konfliktu.

Samozřejmě, že ozbrojené skupiny mají také své zájmy, které vůbec nemusejí být v  zájmu stran, které je podporují. Tak například podpora USA skupin bojujících proti sovětské invazi v  Afganistanu vedla k  jejich posílení a umožnila jim nebo jejich následníkům účinně se obrátit proti USA.