Symfonie: Porovnání verzí

Přidáno 1 445 bajtů ,  před 5 lety
celkové úpravy a doplnění hesla, napřímení a fix předložek, přidána fotografie
m (Editace uživatele 212.158.129.3 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Jan Kovář BK)
(celkové úpravy a doplnění hesla, napřímení a fix předložek, přidána fotografie)
{{Možná hledáte|[[Sinfonia]]}}
[[Soubor:Václav Neumann,Česká filharmonie 1982 Kobe,Hyogo,Japan ヴァーツラフ・ノイマン指揮チェコ・フィルハーモニー管弦楽団Img749.jpg|náhled|Symfonický orchestr, zde [[Česká filharmonie]] s dirigentem [[Václav Neumann|Václavem Neumannem]], na koncertě v [[Japonsko|japonském]] [[Kóbe]], rok [[1982]]]]
'''Symfonie''' je cyklický [[hudební útvar]] [[sonáta|sonátového]] typu, komponovaný pro velké [[hudební nástroj|nástrojové]] obsazení ([[symfonický orchestr]]) s možností současného uplatnění dalších komponent, např. sólového [[zpěv]]u, [[Pěvecký sbor|sborů]], v moderní klasické hudbě pak nejrůznějších dalších přidružených souborů, např. souboru [[bicí nástroje|bicích nástrojů]] (8.symfonie [[Miloslav Kabeláč|Miloslava Kabeláče]], [[Krzysztof Penderecki]]) a dalších ne zcela tradičních součástí, např. elektronických nástrojů ([[Philip Glass]]), původně nehudebních ([[John Cage]], [[György Ligeti]]), [[industriál]]ních, [[noise|hlukových]] a [[ambient]]ních zdrojů zvuku, digitálně zpracovaných zvuků nástrojů z obsazení klasického orchestru ([[Vladimír Hirsch]]), atd. Symfonická forma patří k nejnáročnějším hudebním útvarům jak z hlediska kompozičního, tak [[interpretace|interpretačního]] a je proto právem perlou a vrcholem [[Hudební skladatel|skladatelského]] i [[koncert]]ního umění.
'''Symfonie''' je cyklická [[Hudební forma]] [[sonátová forma|sonátového]] typu, komponovaná pro velké [[hudební nástroj|nástrojové]] obsazení ([[Orchestr#Symfonick.C3.BD_.28filharmonick.C3.BD.29_orchestr|symfonický orchestr]]).
 
'''Symfonie'''K původně jeinstrumentální cyklický [[hudební útvar]] [[sonáta|sonátového]] typu, komponovaný pro velké [[hudební nástroj|nástrojové]] obsazení ([[symfonický orchestr]])později spřibyla možnostímožnost současného uplatnění dalších komponent, např. sólového [[zpěv]]u, [[Pěvecký sbor|sborů]], v  moderní klasické hudbě pak nejrůznějších dalších přidružených souborů, např. souboru [[bicí nástrojenástroj|bicích nástrojů]] (8. symfonie [[Miloslav Kabeláč|Miloslava Kabeláče]], [[Krzysztof Penderecki]]) a dalších ne zcela tradičních součástí, např. elektronických nástrojů ([[Philip Glass]]), původně nehudebních ([[John Cage]], [[György Ligeti]]), [[industriálIndustriální hudba|industriálních]]ních, [[noise|hlukových]] a [[ambientAmbientní hudba|ambientních]]ních zdrojů zvuku, digitálně zpracovaných zvuků nástrojů z  obsazení klasického orchestru ([[Vladimír Hirsch]]), atd. Symfonická forma patří k nejnáročnějším hudebním útvarům jak z  hlediska kompozičního, tak [[interpretace|interpretačního]] a je proto právem perlou a vrcholem [[Hudební skladatel|skladatelského]] i [[koncert]]ního umění.
 
== Historie ==
Symfonická forma se rozvinula se především v  období [[klasicismus|klasicismu]] a [[romantismus|romantismu]], avšak původ tohoto útvaru i slova ''symfonie'' (volně přeloženo: souzvuk, současné znění více zdrojů zvuku) je nutno hledat již v  [[Starověk|antickém]] [[AntickéStarověké Řecko|Řecku]]. Význam výrazu v  [[hudební historie|hudební historii]] zaznamenal v průběhu staletí mnoho změn. Ve [[starověk]]éUmění starověkého Řecka|starověké řecké hudbě]] znamenalpředstavoval tento výraz tedy totéž, co dnes -[[konsonance]], v  [[16. století]] to byla každá vokální skladba s  instrumentálním doprovodem, v  17. století je ''sinfonia'' předehrou k  [[opera|opeře]], atd. DůležitýmPrávě vývojovýmtato článkem„předehra“ pro- symfonii''sinfonia'', takse jakstala jipřímým chápemepředchůdcem víceméněsoučasné dodnesformy, jsoukterá skladbyse tzv.v průběhu [[mannheimskáčasu škola|mannheimsképroměňovala školy]](počet avět vznik3-5, sonátovédělení formyjednotlivých částí rychlá-pomalá-rychlá, zaváděním sborů, či sólistů atd.)
 
Důležitým vývojovým článkem pro symfonii, tak jak ji chápeme víceméně dodnes, jsou skladby tzv. [[mannheimská škola|mannheimské školy]] (založené českými hudebníky, především [[Jan Václav Stamic|J. V. Stamicem]] a jeho syny) a vznik [[Sonátová forma|sonátové formy]].
Symfonická forma se rozvinula se především v období [[klasicismus|klasicismu]] a [[romantismus|romantismu]], avšak původ tohoto útvaru i slova ''symfonie'' (volně přeloženo: souzvuk, současné znění více zdrojů zvuku) je nutno hledat již v [[Starověk|antickém]] [[Antické Řecko|Řecku]]. Význam výrazu v [[hudební historie|hudební historii]] zaznamenal v průběhu staletí mnoho změn. Ve [[starověk]]é řecké hudbě znamenal tento výraz tedy totéž co dnes [[konsonance]], v [[16. století]] to byla každá vokální skladba s instrumentálním doprovodem, v 17. století je ''sinfonia'' předehrou k [[opera|opeře]], atd. Důležitým vývojovým článkem pro symfonii, tak jak ji chápeme víceméně dodnes, jsou skladby tzv. [[mannheimská škola|mannheimské školy]] a vznik sonátové formy.
 
Za „otce“ [[Vídeňský klasicismus|klasické symfonie]] je považován [[Joseph Haydn]]; v  té době měla symfonie obvykle [[Sonátová forma|sonátovou cyklickou formu]] o  čtyřech větách. Toto členění bylo víceméně respektováno prakticky až do začátku [[20. století]]. Pro moderní symfonie v dnešní vážné hudbě nejsou stanovena žádná předem daná pravidla a záleží na každém [[Hudební skladatel|skladateli]], jaký přístup a řešení si při skladbě symfonie zvolí.
 
== Skladatelé ==
{{Upravit část}}
Mezi nejvýznamnější skladatele symfonické hudby jsou (řazeno [[chronologie|chronologicky]]):
Nejvýznamnějšími skladateli symfonické hudby z [[chronologie|chronologického]] pohledu jsou [[Joseph Haydn]], [[Wolfgang Amadeus Mozart]], [[Ludwig van Beethoven]], [[Franz Schubert]], [[Anton Bruckner]], [[Johannes Brahms]], [[Antonín Dvořák]], [[Gustav Mahler]], [[Bohuslav Martinů]], [[Sergej Sergejevič Prokofjev|Sergej Prokofjev]], [[Dmitrij Dmitrijevič Šostakovič|Dmitrij Šostakovič]], [[Miloslav Kabeláč]] a další.
* [[Joseph Haydn]]
* [[Wolfgang Amadeus Mozart]]
* [[Ludwig van Beethoven]]
* [[Franz Schubert]]
* [[Anton Bruckner]]
* [[Johannes Brahms]]
* [[Petr Iljič Čajkovskij]]
* [[Antonín Dvořák]]
* [[Gustav Mahler]]
* [[Bohuslav Martinů]]
* [[Sergej Prokofjev]]
* [[Dmitrij Šostakovič]]
* [[Miloslav Kabeláč]] a další.
 
Za nejdokonalejší symfonická díla lze považovat skladby Haydnovy (přes 100 [[Programní hudba|programních symfonií]]), Mozartovy (např. [[Symfonie č. 25 (Mozart)|Symfonie č. 25]] g-moll, [[Symfonie č. 40 (Mozart)|Symfonie č. 40]] g-moll, [[Symfonie č. 41 (Mozart)|Symfonie č. 41]] C dur „Jupiterská“), Beethovenovy (především [[Symfonie č. 3 (Beethoven)|3. Eroica]], [[Symfonie č. 5 (Beethoven)|5. Osudová„Osudová“]], 7[[Symfonie č. a6 (Beethoven)|6. „Pastorální“]], či [[Symfonie č. 9 (Beethoven)|9. „S ódou na radost“]]), Dvořákovy symfonie č. 7–9 (Beethovenova [[Symfonie č. 9 (BeethovenDvořák)|„Devátá“9. „Novosvětská“]] a Dvořákova [[Symfonie č. 9 (Dvořák)|„Novosvětská“]] jsou vůbec nejhranějšími symfoniemi na světě), dále pak symfonie Brucknerovy, Brahmsovy a Mahlerovy (Titánská, .
 
== Související články ==
* [[Koncertantní symfonie]]
 
* [[Předehra (hudba)|Sinfonia]]
* [[Symfonická báseň]]
* [[Symfonieta]]
*[[Seznam symfonických děl]]
* [[Polyfonie]]