Skotský parlament: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Odstraňuji šablonu {{link FA}} (vkládanou Wikidaty - skript od Amira) |
m Sjednocení parametrů; kosmetické úpravy |
||
Řádek 35:
| voting_system1 = [[Additional Member System]]<!--MMP should not be confused with the additional member system used in the United Kingdom, which has no overhang seats and consequently is not completely a form of PR.-->
| voting_system2 =
|
|
| session_room = Parliament debating chamber 2.jpg
| session_res = 250px
Řádek 48:
Původní Skotský parlament (nebo také zemské stavy) byl zákonodárným sborem nezávislého [[Skotské království|Skotského království]], který existoval od počátku [[13. století]] až do doby kdy se roku [[1707]] Skotské království, na základě zákonů přijatých parlamenty obou království, sloučilo s [[Anglické království|Anglickým královstvím]] a vzniklo tak [[Království Velké Británie]]. Důsledkem sloučení byl zánik obou původních parlamentů a vytvoření jednotného [[Parlament Spojeného království#Parlament Velké Británie|parlamentu Velké Británie]].
Po [[referendum|referendu]] konaném roku [[1997]], kdy [[Skotové]] souhlasili s jeho vznikem, byl zákonem britského parlamentu z roku [[1998]], který definoval jeho pravomoci, ustanoven Skotský parlament. Zákon decentralizoval určité oblasti zákonodárné moci tím, že specifikoval pravomoci, které zůstaly v náplni britského parlamentu a ostatní oblasti tak automaticky náleží do správy Skotského parlamentu. Britský parlament si stále zachoval právo omezit nebo rozšířit pravomoci Skotského parlamentu.
== Historie ==
Řádek 60:
== Pravomoci ==
[[Soubor:Debating_chamber,_Scottish_Parliament_(31-05-2006).jpg|thumb|left|Jednací místnost Skotského parlamentu]]
Pravomoci a roli Skotského parlamentu definoval zákon přijatý Britským parlamentem roku [[1998]]. Britský parlament si stále uchoval svrchovanou pozici jako zákonodárný sbor v rámci Velké Británie, nicméně na základě zmiňovaného zákona souhlasil s předáním jistých pravomocí v oblasti vnitřní politiky Skotska na skotskou sněmovnu. Mezi oblasti spravované Skotským parlamentem patří například vzdělání, zdravotnictví, zemědělství, rybářství, ekonomická podpora rozvoje oblastí, ochrana životního prostředí, požární ochrana, policie, místní samospráva, sport, kultura, doprava a turistika. V těchto ''decentralizovaných'' sektorech může Skotský parlament vydávat zákony. Může také provádět částečné korekce [[daň z příjmu|daně z příjmu]] a volat k zodpovědnosti skotskou vládu.
Vyhrazené oblasti, ve kterých nemůže Skotský parlament uplatňovat své pravomoci, jsou vyjmenovány ve zmiňovaném zákoně. Zahrnují mimo jiné politiku provádění [[interrupce|interrupcí]], vysílací práva, státní správu, ústavní právo, záležitosti energií, obranu země, politiku v oblasti léčiv, zaměstnanost, zahraniční politiku, větší část bezpečnostních standardů v dopravě, hazardní hry, ochranu hranic, sociální zabezpečení a stabilitu fiskálního, ekonomického a měnového systému.
Řádek 66:
== Volby ==
Podle zákona se řádné volby do Skotského parlamentu konají první čtvrtek v květnu, každý čtvrtý rok ([[1999]], [[2003]] a [[2007]]). Pokud se parlament rozpustí sám, a to minimálně dvoutřetinovou většinou, nebo není schopen zvolit premiéra do 28 dní po volbách, stanoví jeho předseda nový termín mimořádných voleb.
Volební systém do sněmovny je smíšený. Ze 129 poslanců je 73 voleno jako zástupci jednotlivých volebních obvodů, které mají přibližně stejný počet obyvatel. Zvítězí kandidát s největším počtem hlasů v jednotlivém volebním obvodu. Ostatních 56 poslanců je voleno na základě stranického klíče. Každý volič má i druhý hlas, který nepřiděluje jednotlivým kandidátům, ale volí jím politickou stranu. Tito poslanci jsou voleni v rámci osmi volebních regionů, které sestávají z několika volebních obvodů pro volby jednotlivých kandidátů.
[[Politická strana|Politické strany]] nebo strana, která má ve sněmovně většinu sestavuje skotskou vládu. Na rozdíl od mnoha jiných parlamentárních systémů, skotský volí premiéra z kandidátů, kteří se na tuto funkci přihlásí. Na tuto pozici se může přihlásit kterýkoli člen a volby se konají za účasti všech poslanců. Běžně se ale stává premiérem předseda nejsilnější strany.
| |||