Skřivany: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 41:
Skřivany patří mezi nejstarší obce raného středověku v [[Královéhradecký kraj|Královéhradeckém kraji]]. Původ jejich jména lze klást do 11. až 12.století. Přesné stáří je dosud předmětem sporu historiků. Datování vychází ze zápisu v [[Kosmova kronika česká|Kosmově kronice]] z roku 1110, která hovoří o osadě u "mostů křivců" (ad pontes criuci). Historikové se přou, zda pozdější vladykové ze Křivan přijali jméno podle [[Kosmas|Kosmova]] označení zdejších šikmo položených mostů přes řeku Cidlinu, nebo zda naopak až oni dali jméno zdejší osadě. Kosmas tedy slouží jako časový údaj před založením(''ante quem'') nebo po založení (''post quem'').
 
První majitelé panství jsou v písemných pramenech doloženi poměrně pozdě, od roku 1360 to byl Vznata ze Skřivan a po něm roku 1395 Chod ze Skřivan. Poslední Apollon ze Skřivan je doložen roku 1437. V 16. století se v držení obce vystřídali [[Pernštejnové]], Václav Sokol z Leskovce a [[Erazim Sommerfeld]]. K renesanční etapě dějin patří výstavba tvrze, připomínané ovšem teprve roku 1628. Krátce do roku 1634 držel statek [[Albrecht z Valdštejna]] a po něm jeden z jeho vrahů John Gordon. Roku 1654 se na panství vracejí Sommerfeldové. Po nich se střídají majitelé až do roku 1805, kdy skřivanský statek koupil pražský měšťan Ignác Müller. Sňatkem jeho dcery přešel statek na Ledvinku z Adlerfelsu. Majiteli a provozovateli cukrovaru se koncem 19. století stali severočesko-němečtí podnikatelé [[Liebigové]]. Před první pozemkovou reformou vlastnila statek a cukrovar Pražská úvěrní banka<ref>Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI., Východní Čechy, Praha 1989</ref>.
 
== Památky ==