Nový Bydžov: Porovnání verzí

První zmínka pochází z roku [[1305]]. Město bylo založeno v rámci pravidelné geometrické osnovy jako [[Královské věnné město|věnné město českých královen]] jmenovitě [[Eliška Rejčka|Elišky Rejčky]]<ref>Jiří Frajdl - 16.století Nový Bydžov, Hradecký denník 08/2000</ref>. Změna v poměrech přišla v roce [[1325]], kdy král [[Jan Lucemburský]] pro své dluhy<ref>http://www.novybydzov.cz/historie-mesta/d-1058/p1=1091</ref> předal držení města [[Beneš z Vartemberka|Benešovi z Vartemberka]], pánovi na Hrubé Skále a v Turnově. Město se tak stalo z města královského městem poddanským. [[Vartenberkové|Vartemberkové]] pak drželi Nový Bydžov až do roku [[1516]], kdy byl Nový Bydžov za 14 000 kop grošů prodán [[Jan IV. z Pernštejna|Janu z Pernštejna]]. Dluhy a vysoká daňová zátěž nakonec způsobily, že po smrti Jana z Pernštejna se Nový Bydžov v roce [[1548]] dostal do držení císaře [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I.]]. V roce [[1549]] bylo vytvořeno městské panství, když byla k Novému Bydžovu přikoupena ves [[Prasek]] s krčmou a rybníkem Šibeničním a grunty [[Řehoty]] a [[Zdechovice (okres Hradec Králové)|Zdechovice]]. Ferdinand I. předal vrchnostenskou pravomoc [[Valdštejnové|Valdštějnům]] bratrům Jindřichovi a Zdeňkovi Šťastným. Po jejich smrti v roce [[1567]] se jako odumřelé léno navrátilo město zpět do rukou krále [[Maxmilián II. Habsburský|Maxmiliána II.]]. Bydžovští měšťané však usilovali o statut svobodného města. Za přímluvy tehdejšího profesora Karlovy univerzity [[Marek Bydžovský z Florentina|Marka Moravce Bydžovského z Florentina]], ale zejména sbírkou mezi měšťany ve výši 10 000 kop českých grošů, král žádosti Bydžovských vyhověl, nechal městské panství vymazat z [[dvorské desky|dvorských desk]] a přepsat jej do [[Zemské desky|desk zemských]] jako svobodné zboží. Město se stalo opět městem věnným. Kromě berně a posudního platu patřilo mezi jeho povinnosti odvádět královně pravidelně na sv. Jiří 50 kop českých grošů a k Vánocům také raky a bažanty. Bažanty Bydžov odváděl až do roku [[1751]], kdy se za Tereziánských reforem stal Nový Bydžov sídlem nově zřízeného Bydžovského kraje. Městské panství se na konci 16.století rozšířilo dále o [[Chudonice]], [[Vysočany (Nový Bydžov)|Vysočany]] včetně krčmy, [[Zachrašťany]] včetně krčmy, dvůr v [[Libeň (Měník)|Libni]] a krčmy v [[Zadražany|Zadražanech]]. Nemalý byl výčet rybníků: Vysocký, Velký, Zachrašťanský, Silniční, Vesní, Spodní, Vražda a Zadražanský. K panství také patřily lesy a háje (Zadražanský, Zachrašťasnký a Chlum). Králi Maxmiliánovi však zůstalo právo pro něj a jeho dědice na těžbu kovů, právo na poklady v zemi ukryté, na lov vysoké a černé zvěře (jeleni, laně, srny, medvědi a divoké svině). Město zažívalo nebývalý rozvoj. Byly přikupovány jednotlivé dvory, ale i celé obce, jejichž počet se zvýšil na devět. V roce 1593 byli Bydžovští přijati mezi příslušníky třetího stavu s právem účasti na zemských sněmech. Bydžovští se zúčastnili [[České stavovské povstání|Českého stavovského povstání]], za což byly potrestáni propadnutím majetku panství. Všechny vesnice byly ohodnoceny na 29 372 kop míšeňských grošů. Město vsi získalo zpět v roce [[1628]] za podmínky vydržování katolického kněze, jeho žáků a špitálu. Města bylo pod dohledem královského rychtáře.