Křesťanská askeze: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
citace bible úprava značka: editace z Vizuálního editoru |
doplnění citace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 9:
Když se díváme na [[Ježíš Kristus|Ježíše]] ve světle novozákonních pramenů, není tím, kdo tíhne k askezi. Tou byl známý spíše [[Jan Křtitel]], Ježíše považovali za jeho opak. ''„Přišel Jan, nejedl, nepil – a říkají: `Je posedlý.´ Přišel Syn člověka, jí a pije – a říkají: `Hle, milovník hodů a pitek, přítel celníků a hříšníků!´“'' ({{Citace bible|Mt|11|18-19}})<ref>LEIPOLDT, s. 31.</ref> Přitom však Ježíš žije mimo manželství i domov a následovníky vyzývá: ''„Neukládejte si poklady na zemi,“'' ({{Citace bible|Mt|6|19}}) ''"Tak ani žádný z vás, kdo se nerozloučí se vším, co má, nemůže být mým učedníkem,"'' ({{Citace bible|Lk|14|33}}) ''„Následuj mě a nech mrtvé, ať pochovávají své mrtvé,“'' ({{Citace bible|Mt|8|22}}) nebo ''„Kdo chce jít se mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne.“'' ({{Citace bible|Mk|8|34}})<ref>NAGEL, Peter. ''Die Motivierung der Askese in der alten Kirche und der Ursprung des Mönchtums''. Berlin: Akademie-Verlag, 1966. Texte und Untersuchungen zur Geschichte der altchristlichen Literatur. S. 5.</ref> Postupem času na Ježíšovy rady naváže mnišské hnutí, když mniši budou skládat sliby chudoby, čistoty a poslušnosti.<ref>PAVLINCOVÁ, Helena a Břetislav HORYNA. ''Judaismus, křesťanství, islám''. Vyd. 2., podstatně přeprac. a rozš., (v nakl. Olomouc vyd. 1.). Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2003, s. 378. ISBN 80-7182-165-9.</ref> Tyto rady, kterých je v evangeliích hodně, budou chápány jako návody k vyšší dokonalosti.<ref>ŠPIDLÍK, Tomáš. ''Prameny světla: (příručka křesťanské dokonalosti)''. 2. vyd. Velehrad: Refugium Velehrad-Roma, 2000, s. 42. ISBN 80-86045-41-2.</ref> Jako na radu bude nahlíženo na Ježíšův čtyřicetidenní pobyt na poušti, kterým se nechají inspirovat poustevníci.<ref>FOUILLOUX, Danielle. ''Slovník biblické kultury''. Praha: EWA Edition, 1992, s. 187. ISBN 80-900175-7-6.</ref>
Odlišný pohled na Ježíše nalezneme v apokryfních pramenech. Např. v ''[[Evangelium ebionitů|Evangeliu ebionitů]]'' se při poslední večeři čtenář setká s Ježíšem, který nejí maso, a tak je stejně jako Jan Křtitel představený jako vegetarián.<ref>''Novozákonní apokryfy'' I, Neznámá evangelia. Vyd. 2. Praha: Vyšehrad, 2006. Knihovna rané křesťanské literatury, s. 181. ISBN 80-7021-839-8.</ref> Jiným příkladem je [[Evangelium Egypťanů|''Evangelium Egypťanů'']], na které se odvolávali [[enkratité]]. Podle Klementa Alexandrijského enkratité odmítali sexualitu a plození potomstva jako výklad prvotního hříchu právě s odkazem, že tak činí v Ježíšově jménu.<ref>Tamtéž, s. 224-225.</ref>
Ježíš nezakazuje vynakládat síly na životní potřeby ({{Citace bible|Mk|4|38}}; {{Citace bible|Mk|14|6}}). To neznamená, že si žije snadným životem. Vyzývá ke zřeknutí se nároků ({{Citace bible|Mt|8|20}}), ale od svého okolí askezi nepožaduje. Již evangelista Matouš však vidí za Ježíšovými slovy v {{Citace bible|Mt|19|12}} asketický smysl. Ježíš sám se neoženil, avšak nikde to samé nežádá výslovně od druhých. Nemá žádné vnitřní zábrany proti ženám, jak se s nimi setkáváme u asketů. Sice mezi povolanými [[Apoštol|Dvanácti apoštoly]] není žena, avšak dá se to pochopit s ohledem na tehdejší kulturu. Jeho Dvanáct zřejmě většinou ženatých bylo.<ref>LEIPOLDT, s. 32.</ref> Pro některé Ježíšovy následovníky bylo povolání tak silné, že se zříkali všech pout, i těch nejtěsnějších, rodinných, a stali se nezpůsobilými pro manželství.<ref>BROWN, s. 42.</ref>
Řádek 125:
* LEIPOLDT, Johannes. ''Griechische Philosophie und frühchristliche Askese''. Neuvedeno. Berlin: Akademie-Verlag, 1961. Berichte über die Verhandlungen der Sächsischen Akademie der Wissenschaften zu Leipzig. ISBN neuvedeno.
* NAGEL, Peter. ''Die Motivierung der Askese in der alten Kirche und der Ursprung des Mönchtums''. Berlin: Akademie-Verlag, 1966. Texte und Untersuchungen zur Geschichte der altchristlichen Literatur.
* ''Novozákonní apokryfy'' I, Neznámá evangelia. Vyd. 2. Praha: Vyšehrad, 2006. Knihovna rané křesťanské literatury. ISBN 80-7021-839-8.
* PAVLINCOVÁ, Helena a Břetislav HORYNA. ''Judaismus, křesťanství, islám''. Vyd. 2., podstatně přeprac. a rozš., (v nakl. Olomouc vyd. 1.). Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2003. ISBN 80-7182-165-9.
* SEGERT, Stanislav. ''Synové světla a synové tmy: svědectví nejstarších biblických rukopisů''. 1. vyd. Praha: Orbis, 1970. Osudy, fakta, objevy. ISBN Neuvedeno.
| |||