Infanticida (lidé): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Whitesachem přesunul stránku Infanticida na Infanticida (lidé): Založil jsem Infanticida (zoologie), mělo by se rozlišit na víc typů infanticid.
→‎Historie: Jiftách přesměrován z místa na osobu
Řádek 30:
 
== Historie ==
Infanticida ve smyslu přinášení [[lidská oběť|lidských obětí]] bohům byla běžnou praxí u blízkovýchodních národů známých ze starohebrejských historických spisů. Staří Syřané, Féničané nebo Kartaginci děti obětovali bohům jako zápalnou oběť na ohňových oltářích zvaných [[tofet]]. Podobné praktiky znali v omezené míře též Izraelité, o tom svědčí biblické legendy o [[Abrahám|Abrahámovi]] a [[Izák|Izákovi]] nebo o [[JiftachKniha Soudců#Nejznámější příběhy|JiftáchoveJiftáchově]] dceři. Tato praktika však byla u Izraelitů brzy zakázána.
Ve [[Starověké Řecko|starověkém Řecku]] bylo zabíjení dětí běžnou praxí, ačkoliv lidské oběti tu považovaly za nepřijatelné. Zpravidla se tak dělo na pokyn otce. Ve Spartě o smrti dítěte rozhodovala rada starších. Šlo především o ponechání neduživých nebo slabých dětí bez pomoci na opuštěném místě. Věřilo se, že při tomto způsobu nejde o [[Vražda|vraždu]], ačkoliv šance na přežití byla minimální. Tento postup však ponechával možnost na zásah bohů. Našel své místo v legendách o [[Médeia|Médee]], [[Oidipus|Oidipovi]] nebo [[Paris (mytologie)|Paridovi]], kvůli kterému se vedla [[trojská válka]]. [[Starověký Řím]] přebral zvyklosti v souvislosti s infanticidou od Řecka. Zabíjení dětí bylo legislativně zakázané až zákonem z roku [[374]].
Ve starověké [[Indie|Indii]] i [[Čína|Číně]] někdy chudí lidé zabíjeli přebytečné dcery, protože v těchto kulturách jsou preferováni mužští potomci. Ve venkovských oblastech těchto zemí přezily podobné praktiky až do 20. století. V Indii bylo známo i obětování dětí např. u pralesních kmenů Oraónců a Mundů.