Meša Selimović: Porovnání verzí

'''Meša Selimović''' ([[26. duben|26. dubna]] [[1910]] [[Tuzla]], [[Bosna a Hercegovina]] -– [[11. červenec|11. července]] [[1982]] [[Bělehrad]], [[Srbsko]]), vlastním jménem Mehmedalija, byl srbský a [[Bosna a Hercegovina|bosenskýbosenskohercegovský]] spisovatel, prozaik a esejista [[Bosňáci|bosňáckého]] původu. Sám se považoval za [[Srbové|Srba]] muslimského vyznání.

V období [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|socialistické Jugoslávie]] se přestěhoval do [[Sarajevo|Sarajeva]]. Jako spisovatel začal působit v pozdních letech. Své první dílo sepsal ve čtyřiceti letech, další pak v jednapadesáti. Stal se ředitelem Bosna-filmu, nakladatelství [[Svjetlost]] a působil v různých dalších kulturních institucích a zastával řadu funkcí. Stal se členem [[ANUBiH]] a [[SANU]]. Roku [[1971]] odešel do penze a přestěhoval se do [[Bělehrad]]u., Okde o 11 let později tam také zemřel.

}}</ref>) se zabývá tematikou války a partyzánského boje, v jiných dílech ale rozebírá i témata víry (hlavně tedy [[islám]]u), života v časech [[Osmanská říše|Osmanskéosmanské říše]], či existence člověka jako takového. Jeho první práce přijala kritika rozporuplně, spíše odmítavě. Román ''[[Derviš a smrt]]'' (''Derviš i smrt'', 1966, česky 1969) patří k Selimovićovým nejvýznamnějším dílům<ref name="ISK1197"/>, vysvětluje nelehké podmínky života za dob turecké nadvlády a bývá často označován za metaforu tehdejšího jugoslávského režimu. Podobné struny<ref>{{Citace monografie | příjmení = Pelikán | jméno = Jan | spoluautoři = a kol. | titul = Dějiny Srbska | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2005 | isbn = 80-7106-671-0 | poznámka = Dále jen ''Dějiny Srbska'' | strany = 563}}</ref> se drží i román ''[[Tvrz (román)|Tvrz]]'' (''Tvrđava'', 1970, česky 1974), který pojednává o krutém životě válečného veterána v Bosně v období územních ztrát Turecka. Selimovićova díla se velmi často drží psychologické roviny; hledají [[morálka|morální]] hodnoty, označují dobro a zlo a střet mezi nimi.{{chybí zdroj}} V dílerozpravě ''Pro i proti Vukovi'' (''Za i protiv Vuka'', 1967) se zabývá reformou [[srbština|srbštiny]], kterou provedl v [[19. století]] navrhl [[Vuk Karadžić|Vuk Stefanović Karadžić]].