|
** sekce ''Serrata''
* podrod '''''Karpas''''' - 5 tetraploidních druhů, Amerika a Havaj<ref name="stewart"/>
== Kulturní bavlníky ==
Na začátku 21. století mají ekonomický význam čtyři domestikované druhy bavlníku.
* '''bavlník chlupatý''' (''Gosypium hirsutum'') se pěstuje jako jednoletý keř. Pochází asi z Mexika, pěstuje se prakticky ve všech zemích dodávajících bavlnu a již od 20. století představuje kolem 90 % celosvětové sklizně<ref name="Cot">Gillham,. Bell, Arin, Matthews,. Rumeur, Hearn: "''Cotton Production for the Next Decade''", World Bank Technical Paper Number 287, The World Bank, 1995, ISBN 0-8213-3312-7, str. 25</ref>. Vlákna jsou bílá nebo nažloutlá, s délkou 19–38 mm. <ref>Gossypium hirsutum (anglicky) http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=200013695</ref>
* '''bavlník barbadoský''' (''Gossypium barbadense'') pochází z ostrova Barbados. Dává nejcennější druhy bavlny, které se pěstují zejména v USA, Peru, Egyptě a prodávají např. pod obchodními názvy [[Bavlna Pima|Pima]], [[Bavlna Sea Island|Sea Island]], [[bavlna Giza|Giza]] aj. Vlákna jsou velmi jemná a dosahují délky od 35 do nejméně 50 mm. Podíl na světové sklizni obnáší asi 8% <ref name="Cot">Gillham,. Bell, Arin, Matthews,. Rumeur, Hearn: "''Cotton Production for the Next Decade''", World Bank Technical Paper Number 287, The World Bank, 1995, ISBN 0-8213-3312-7, str. 25</ref> <ref>Gossypium barbadense: http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=200013692</ref>.{{#tag:ref|Údaj o podílu 8 % potvrzuje např. <ref name="Sci">Gordon / Hsieh: Cotton: Science and Technology, Woodhead Publishing 2007, ISBN 978-1-84569-026-7, str. 72</ref>, naproti tomu podle <ref>Cotlook Limited (online o dlouhovlákenné bavlně): http://79.170.40.180/cotlook.com/public_download/LS2007.pdf</ref> a <ref>Bremencottonreport (Zprávy Brémské bavlnářské burzy): http://baumwollboerse.de/wp-content/uploads/2014/05/report.pdf
</ref> dosahuje podíl ''Gossypium barbadense'' v 21. století méně než 3 %.|group="pozn."|name="Poznámka4"}}
* '''bavlník bylinný''' (''Gossypium herbaceum'') pochází z Indie, pěstuje se hlavně v Indii, Pákistánu a také v jižní Evropě. Vlákna jsou žlutá až nahnědlá s délkou 15–26 mm. <ref>Gossypium herbaceum: http://listnate-kere.atlasrostlin.cz/bavlnik-bylinny</ref>
* '''bavlník stromový''' (''Gossypium arboreum'') pochází z Afriky, pěstuje se jako víceletý strom v Indii, Číně, v afrických zemích aj. Rostlina dává poměrně hrubá vlákna o délce 22–24 mm. <ref>Gossypium arboreum (anglicky): http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=200013690</ref>
Vlákna z bylinného a stromového bavlníku se podílejí na celosvětové sklizni cca. 2 %<ref name="Cot">Gillham,. Bell, Arin, Matthews,. Rumeur, Hearn: "''Cotton Production for the Next Decade''", World Bank Technical Paper Number 287, The World Bank, 1995, ISBN 0-8213-3312-7, str. 25</ref>.
<gallery>
</gallery>
== Kulturní bavlníky ==
=== Domestikace ===
| jazyk = en
}}</ref>
== Reference ==
== Pěstování ==
Bavlník je nejdůležitější přadná plodina. Je pěstován ve více než 50 zemích světa od tropů po nejteplejší oblasti mírného pásu, na asi 2,4 % světové orné půdy. Světová produkce dosáhla v roce 2011/12 celkem 28 miliónů tun. Hlavními producenty jsou USA, Indie, Čína, Austrálie a země Středního východu, největším exportérem jsou USA.
V současné době v kultuře převažuje [[bavlník chlupatý]], který se na světové produkci bavlny podílí asi 90 %. Za ním následuje [[bavlník barbadoský]] (asi 5 %), který je pěstován zejména v Egyptě, Peru, Súdánu, USA a jižních oblastech bývalého Sovětského svazu. Vyznačuje se o něco kvalitnějším vláknem a je asi o 80 % dražší. [[Bavlník stromovitý]] se pěstuje zejména v Indii, [[bavlník bylinný]] v suchých oblastech Afriky a Asie. Oba druhy mají vlákno horší jakosti a proto se pěstují málo.<ref name="augov"/><ref name="urtas">{{Citace monografie
| příjmení = Valíček
| jméno = Pavel a kol.
| titul = Užitkové rostliny tropů a subtropů
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 2002
| isbn = 80-200-0939-6
}}</ref>
=== Vegetační doba ===
K růstu je nutných 150–200 dnů bez mrazu, 10–30 m<sup>3</sup> vody na kg vláken.
Půda má být málo kyselá až málo alkalická, dobře odvodněná nebo jílovitý písek.
Semena se před setím napouštějí protiplísňovými prostředky. Seje se s odstupem 30-40 cm mezi rostlinami a asi 1 m mezi řádky.
10–12 týdnů po vysetí rostlina kvete (asi 48 hodin), vláknina vyzrává 175–225 dnů po vysetí.
Na bavlníku narůstá 5–30 tobolek, v tobolce je až 30 semen, každé je obrostlé až 7000 vlákny.
Po sklizni se rostliny odstraní a používají jako hnojivo, příp. jako palivo.
=== Zavlažování ===
Na začátku 21. století bylo asi ¾ osevních ploch uměle zavlažováno.
Způsoby zavlažování:
* Více než 95% plantáží se zavlažuje prostým zatopením, při kterém se však ztrácí 40-60% vody vypařením.
* Asi 2% ploch se zalévá umělým deštěm, dosahuje se až 90% využití vody, metoda však vyžaduje nákladné investice.
* Odměřováním vody na zalévání po kapkách se dosáhne až 98% využití, je to drahá metoda používaná jen na 1% ploch.
Zavodňování plantáží vede v mnoha regionech k vysychání vodních zdrojů a k zasolení půdy. <ref>Pojednání německého Zemědělského informačního střediska o zavodňování bavlníkových plantáží: http://www.proplanta.de/Baumwolle/themen.php?Fu1=1171633438&Fu1Ba=11429361791166616647</ref> <ref>Zavodňování v důležitých pěstitelských státech (německy):
http://www.proplanta.de/Fotos/Bewaesserung-der-Baumwolle-in-ausgewaehlten-Anbaulaendern_Bild1165837340.html</ref>
=== Náklady na pěstování ===
Během růstu bavlníku se vynakládá při konvenčních metodách pěstování asi 620 prac. hodin/ha a při plné modernizaci 70–125 hod./ha.
'''Spotřeba chemikálií''' na tunu bavlny:
400 kg hnojiv,
40 kg insekticidů,
1,2 kg prostředků na opadání listů (před sklizní)
'''Snížení výnosu''' vlivem škůdců se odhaduje na 34 %, z toho 16 % hmyzem, 12 % nemocemi a 6 % plevelem.
'''Státní podpora''' pěstitelům bavlny. V období 2002/2003 obnášela v celosvětovém průměru 0,17 US$/kg, z toho např.: Čína 0,07 – Egypt 0,05 – Mali 0,03 – USA 0,26 – Řecko 0,92 – Španělsko 1,12.
<ref>Agrarhandel und nachhaltige Entwicklung, Disertační práce FU Berlin 2009, str. 41 (německy): http://www.diss.fu-berlin.de/diss/receive/FUDISS_thesis_000000011568</ref>
=== Geneticky modifikovaná semena bavlníku ===
V roce 2012 se pěstovala geneticky modifikovaná, zvaná také ''hybridní'' nebo ''Bt-bavlna'' ve 20 státech, z toho např. v Indii 95 % a v Číně 50 % sklizně. <ref>Rozsah použití geneticky modifikovaných semen v roce 2012 (německy):
http://www.fashionunited.de/News/Leads/Indien_bald_mit_eigenem_Standard_f%FCr_Bio-Baumwolle_2012081312358/</ref>
Podle některých průzkumů se dá u geneticky modifikovaných bavlníků snížit spotřeba pesticidů až o 60 %. Odpůrci však poukazují na neúměrně vysoké ceny modifikovaných semen (ceny osiva se zvýšily od roku 1996 do roku 2011 o více než 500 % <ref>Ceny osiva: http://www.gate2biotech.cz/postrehy-z-prvnich-sedmnacti-let-pestovani-transgennich-plodin/</ref>) a nepředvídatelné následky pro klasickou bavlnu. <ref>Špačková: Bavlna — špatné svědomí našich skříní (2006): http://www.sedmagenerace.cz/text/detail/bavlna-spatne-svedomi-nasich-skrini</ref> <ref>Problémy s použitím modifikovaných semen: http://www.microrisc.com/blog/webcz/index.php?id=1318</ref>
=== Organická bavlna ===
Bavlník se pěstuje bez použití škodlivých chemikálií s cílem ochrany životního prostředí a použití bavlny pro zdravotně zaručeně nezávadné výrobky. Dosud (do roku 2013) se z organické bavlny vyráběly např. textilie pro kojence, produkty pro zdravotnickou potřebu, výplň matrací a také oděvy.
V roce 1991 byly v USA vydány předpisy pro certifikaci organicky produkované bavlny, podle kterých
- půda před nasetím musí 3 roky ležet ladem nebo
- se na ní musí organicky pěstovat jiné rostliny než bavlna nebo
- se 3 roky po sobě musí pěstovat bavlna organickým způsobem.
Výnos organického bavlníku nepřesahuje polovinu výnosu normálně pěstovaných rostlin, vlákna jsou kratší a mají menší pevnost. (viz ''Denninger'')
Světová sklizeň organické bavlny dosáhla v roce 2009 rekordního podílu 1 % na celkové produkci (v dalších dvou letech poklesla o 1/3). V období 2010/2011 dosáhl ve světě obchod s textiliemi obsahujícími organickou bavlnu obratu asi 7 miliard eur. <ref>Vývoj spotřeby organické bavlny do roku 2012 (anglicky):
www.sustainableorganicfarmsystems.co.uk/prices.htm</ref>
=== Ekologické aspekty pěstování bavlny ===
Ve srovnání s výrobou důležitých chemických vláken má pěstování bavlny z části nepříznivější vliv na využívání přírodních zdrojů a na zatížení životního prostředí <ref name="Eng">Engelhardt: ''Schwarzbuch Baumwolle'', Deuticke im Paul Zsolnay Verlag, Wien 2012, str. 160-178, ISBN 978-3-552-06197-2</ref>:
{| border="1" class="wikitable"
|'''Faktor / Druh vlákna'''
|'''bavlna'''
|'''polyester'''
|'''viskóza'''
|-
|Spotřeba vody (cbm/t)
|align="center"| 5 800
|align="center"| 100
|align="center"| 400
|-
|Spotřeba energie (gigajoule/t)
|align="center"| 55
|align="center"| 95
|align="center"| 100
|-
|Znečištění ovzduší (ekvivalent CO<sub>2</sub>/t)
|align="center"| 2,0
|align="center"| 4,1
|align="center"| 3,5
|-
|Relat. znečištění půdy (%)
|align="center"| 100
|align="center"| 9,2
|align="center"| 5,7
|-
|Potřeba pěstit. plochy (ha/t)
|align="center"| 1,3
|align="center"| --
|align="center"| 0,7
|-
|}
[[Soubor:John Deere cotton harvester kv01.jpg|náhled|vlevo|Strojní sklizeň v USA]]
== Sklizeň ==
Protože bavlna nedozrává stejnoměrně, musí se sklízet ve 2–4 etapách.
Na začátku 21. století byl u celosvětové sklizně poměr ruční ke strojové sklizni 70/30 %.
Při ručním sběru se počítá s výkonem 20–110 kg [[vyzrňování bavlny|nevyzrněné bavlny]] /prac.den., což odpovídá zhruba 0,5–3,5 kg vyzrněné bavlny za prac. hodinu.
Při strojním sběru se kalkuluje (např. v roce 2013) se 110 US$/acre, tj. cca 0,30 €/kg. <ref>Kalkulace strojního sběru bavlny (anglicky): http://www.cottoninc.com/fiber/AgriculturalDisciplines/Engineering/Cotton-Harvest-Systems/Cotton-Pickers/Harvester-Capacity-Productivity/</ref>
== Zpracování ==
Po sklizni zralých tobolek je nejprve odděleno dlouhé vlákno od semen a vlákna jsou dále [[předení|spřádána]]. Zbylá semena jsou pokryta krátkými vlákny, které po oddělení slouží např. k výrobě čalounění, matrací, mopů a podobně. Zbytková vlákna jsou hlavním průmyslovým zdrojem [[celulóza|celulózy]]. Ze semen se získává bavlněný olej, používaný jako jedlý rostlinný olej a k výrobě margarínů, mýdel a plastů. Zbylá bavlněná mouka je výživná a obsahuje asi 41 % bílkovin a je v omezené míře používána jako krmivo a potravina. Jejímu většímu využití zabraňuje obsah některých toxinů, jako je gossypol a cyklopropanové mastné kyseliny. Byly vypěstovány i odrůdy které tyto látky neobsahují. Jako výživná a přitom levná přísada do jídla se konzumuje zejména v Indii a Střední Americe.<ref name="augov"/>
== Odkazy ==
Neozdrojované údaje v článku jsou vesměs převzaty z učebních textů ''Bildungszentrum Markdorf'' <ref>Učební texty BIldungszentum Markdorf 1994: http://geo.bildungszentrum-markdorf.de/fortbildung/pages/BAUMWOLLE.HTM</ref>
=== Reference ===
<references />
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Wikidruhy|taxon=Gossypium}}
== Poznámky ==
<references group="pozn." />
=== Literatura ===
* Pospíšil a kol.: ''Příručka textilního odborníka'', SNTL Praha 1981, str. 96-97
* Denninger/Giese: ''Textil- und Modelexikon'', Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9, str. 505
{{Portály|Rostliny}}
| 