Verze z 31. 5. 2016, 17:37 editovat Helena Hrušková (diskuse \| příspěvky) 15 editací Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 31. 5. 2016, 17:49 editovat zrušit editaci Helena Hrušková (diskuse \| příspěvky) 15 editací Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 14: Dle zákona č. 159/1992 Sb., se zájezdem rozumí pouze kombinace nabízená konečnému [[zákazník]]ovi, nikoliv kombinace nabízená (prodávaná) jinému [[podnikatel]]i za účelem jeho podnikání. Zákazníkem se rozumí osoba, která uzavře s cestovní kanceláří smlouvu o zájezdu, nebo osoba, v jejíž prospěch byla tato smlouva uzavřena. Dále také není soubor služeb cestovního ruchu jehož nabídka a prodej nesplňují znaky živnostenského podnikání.<ref>Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. </ref> === Uzavření smlouvy mezi stranami === Smluvní vztah mezi zákazníkem a pořadatelem vzniká na základě uzavření smlouvy o zájezdu. Smlouvou o zájezdu se pořadatel zavazuje pro zákazníka obstarat zájezd a zákazník se zavazuje zaplatit souhrnnou cenu (§ 2521 NOZ). V tom se nová úprava od současné neliší. I u smlouvy o zájezdu se však projevila zásada menšího důrazu na formu právního jednání. Na rozdíl od cestovní smlouvy smlouva o zájezdu nemusí být písemná. Pořadatel je však povinen zákazníkovi vydat doklad o smlouvě, tzv. potvrzení o zájezdu. Potvrzení o zájezdu vyžaduje písemnou formu a mezi jeho náležitosti kromě označení smluvní stran, vymezení zájezdu a údaje o ceně patří i údaj o způsobu, jakým má zákazník uplatnit své právo z porušení povinnosti pořadatele včetně údaje o lhůtě, ve které může práva uplatnit. == Novela Občanského zákoníka - změny spojené s novelou == Řádek 27 ⟶ 30: Tuto změnu si vyžádala implementace rozsudku ESD C – 400/00, který nově vyložil pojem zájezd obsažený ve směrnici 90/314/EHS, respektive pojem předem sestavená kombinace služeb''.''<ref>{{Citace elektronické monografie\|příjmení=COT\|titul=www.icot.cz\|url=http://www.icot.cz/hlavni-zmeny-v-zakone-c-159-1999-sb-s-komentarem-mmr/\|vydavatel=www.icot.cz\|datum přístupu=2016-05-31}}</ref> Další novelou OZ je, že pořadatelem zájezdu je osoba, která sama nebo prostřednictvím třetí osoby nabízí podnikatelským způsobem veřejnosti nebo skupině osob zájezd (§ 2523 odst. 1 NOZ). Tím NOZ opouští koncepci OZ, kdy mohl být pořadatelem zájezdu pouze subjekt mající příslušné podnikatelské oprávnění, tj. koncesi na živnost cestovní kancelář. Toto pojetí zájezdu neodpovídá vymezení směrnice a z práv cestujícího při porušení smlouvy pořadatelem vylučuje právo na odškodnění za ztrátu potěšení z dovolené. Smyslem úpravy NOZ je chránit dobrou víru zákazníka, který uzavře smlouvu o zájezdu s osobou, která nemá potřebné veřejnoprávní oprávnění, a garantovat mu stejná práva jako kdyby uzavřel smlouvu s osobou, která příslušná oprávnění má. V [[silniční doprava\|silniční dopravě]] se jako zájezd tradičně, avšak neoficiálně označují zejména některé formy [[autobusová doprava\|autobusové]] [[příležitostná doprava\|příležitostné dopravy]] (§ 2 odst. 10 a § 21b zákona 111/1994 Sb.), zejména nelinková doprava předem určené konkrétní skupiny osob (v tomto smyslu jde o dopravu neveřejnou) na základě předem uzavřené smlouvy nebo smluv (na rozdíl od [[taxislužba\|taxislužby]] uzavřených v sídle nebo provozovně mimo vozidlo), a to jak v rámci jednodenní akce, tak i v návaznosti na pobytovou nebo putovní akci, ale i některé formy nepodnikatelské nelinkové dopravy pro vlastní nebo cizí potřebu. [[Zákon o silniční dopravě]] ani jeho předchůdci však termín zájezd oficiálně nezavádějí ani nepoužívají. === Právní regulace ===

Zájezd: Porovnání verzí