Jádro operačního systému: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
úpravy po přesunu |
m +ref |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Kernel_Layout_cs.svg|thumb|200px|Jádro zprostředkovává přístup [[Software|programů]] k [[hardware]] počítače]]
'''Jádro operačního systému''' ({{Vjazyce|en}} {{Cizojazyčně|en|''kernel''}}) je v [[Informatika|informatice]] část [[Operační systém|operačního systému]], která je zavedena do [[Operační paměť|operační paměti]] při startu ([[bootování]]) [[počítač]]e a je jí předáno řízení. U pokročilých operačních systémů jádro nikdy neztrácí kontrolu nad počítačem a po celou dobu jeho běhu koordinuje činnost všech spuštěných [[Proces (program)|procesů]]
| příjmení = Herout
| jméno = Lukáš
| odkaz na autora =
| titul = Výpočetní technika I
| url = http://docplayer.cz/8305879-Ing-bohuslav-ruzicka-csc-ing-lukas-herout-ph-d-studijni-zatez-pocet-vyukovych-hodin-podle-poctu-kreditu-semestr-4-144-24-120-90.html
| vydavatel = Bankovní institut vysoká škola, a.s
| místo = Praha
| rok =
| vydání =
| počet stran = 92
| kapitola = 3.3. Operační systémy
| strany = 35
| isbn =
| jazyk =
}}</ref>
Anglický název ''kernel'' znamená v překladu jádro pecky, zrno nebo ztvrdlou dužinu ovoce.<ref>http://slovnik.seznam.cz/?q=kernel&lang=en_cz – překlad anglického slova ''kernel''</ref>
== Charakteristika ==
Hlavní úkol jádra spočívá v přidělovaní [[Elektronická paměť|paměti]] a času [[mikroprocesor|procesoru]] (či procesorů) programům, ovládání zařízení počítače (pomocí [[Ovladač zařízení|ovladačů]]) a abstrakci funkcí (aby bylo např. možné načítat soubory z [[Pevný disk|pevného disku]] a z jednotky [[CD-ROM]] stejným příkazem).
Řádek 20 ⟶ 38:
Nakonec, jádro musí poskytnout běžícím programům metodu jak žádat o přístup k těmto prostředkům.
=== Správa
Hlavním úkolem jádra je umožnit vykonávání aplikací a podporovat je metodami jako je abstrakce [[hardware]]. K běhu aplikace jádro typicky nastavuje adresní prostor pro aplikaci, nahrává soubory obsahující aplikační kód do paměti (třeba pomocí [[stránkování paměti]]), nastavuje [[Zásobník (datová struktura)|zásobník]] pro program a poté předává řízení na pozici uvnitř programu, kde začíná jeho vykonávání.
Řádek 67 ⟶ 85:
[[Soubor:Kernel-hybrid.svg|thumb|260px|Hybridní jádro]]
{{Podrobně|Hybridní jádro}}
Hybridní jádro se snaží zkombinovat rychlost a jednoduchost designu monolitického jádra s bezpečnostními výhodami mikrojader. Proto jsou hybridní jádra něco mezi monolitickým jádrem a mikrojádrem. To znamená že některé služby (jako souborový systém nebo implementace síťového protokolu) běží v jádře ke zredukování režie proti mikrojádrům, ale jiné části monolitického jádra (ovladače zařízení) běží jako server v uživatelském prostoru.
=== Monolitická jádra vs. mikrojádra ===
S rostoucí velikostí jádra se objevuje množství problémů koncepce monolitického jádra. Jeden z nejvýraznějších je zvětšování
Některé nevýhody monolitického jádra je možné odstranit používáním modulů: ovladače zařízení stále běží v prostoru jádra se vší efektivitou, kterou to přináší, ale jsou do značné míry nezávislé a je možné nahrávat jen ty, které jsou pro daný počítač zapotřebí. Příkladem takového systému je například [[Linux]] nebo [[FreeBSD]]. Přesto, debata mezi [[Linus Torvalds|Linusem Torvaldsem]] a [[Andrew S. Tanenbaum|Andrewem Tanenbaumem]] na téma, že Linux by měl být raději mikrojádro, se rozrostla na slavnou [[flame war|vášnivou diskusi]].
|