Nucená práce: Porovnání verzí

Životní podmínky i namáhavost práce se v jednotlivých táborech velmi různila, za nejtěžší formu byla považována asi práce v [[Uranové doly|uranových dolech]]. Tábory se dělily např. podle pohlaví na mužské, ženské a smíšené, dále podle provinění, za které byla osoba na práce přikázána (zařízení se lišila stupněm ostrahy), podle sociálního původu a také tělesné zdatnosti. Těžké tábory znamenaly práci v dolech a hutích, střední na stavbách nebo v cihelnách, lehké pak zpravidla v zemědělství a dílnách a konečně pomocnými pracemi se rozuměla údržba táborů.<ref>{{Citace namemonografie|příjmení=Bártík|jméno=František|příjmení2=|jméno2=|titul=Vzpomínky chovance Jaroslava Vojtěcha a historie táborů nucené práce|vydání=":1"|vydavatel=Academia|místo=Praha|rok=2014|počet stran=263|strany=55|isbn=978-80-200-2328-5}}</ref> Ženské TNP měly na programu práci v zemědělství na státních statcích, v táborových dílnách, textilních továrnách apod.<ref>{{Citace namemonografie|příjmení=Bártík|jméno=František|příjmení2=|jméno2=|titul=Vzpomínky chovance Jaroslava Vojtěcha a historie táborů nucené práce|vydání=":1"|vydavatel=Academia|místo=Praha|rok=2014|počet stran=263|strany=74|isbn=978-80-200-2328-5}}</ref>

Chovanci TNP dostávali za svoji nucenou práci od zaměstnávajících podniků mzdu. Avšak tato mzda jim byla vyplácena Správou TNP, jež si většinu mzdy nechávala na provoz tábora. Část mzdy pak byla poslána rodině pracovníka, část mu byla ukládána na konto, které si směl vybrat při opouštějí tábora, a zbytek peněz opravdu dostal, pokud byl poslušný. Výše mezd závisela na druhu práce, nejvyšší výdělky v rudných dolech a železárnách činily 8 000,- Kčs, jinak se průměrný plat pohyboval u mužů okolo 3 500,- Kčs, u žen mezi 2 000 a 3 000,- Kčs.<ref>{{Citace namemonografie|příjmení=Bártík|jméno=František|příjmení2=|jméno2=|titul=Vzpomínky chovance Jaroslava Vojtěcha a historie táborů nucené práce|vydání=":1"|vydavatel=Academia|místo=Praha|rok=2014|počet stran=263|strany=64-65|isbn=978-80-200-2328-5}}</ref>

Dozor nad chovanci vykonávali příslušníci [[SNB]], obdaření stejnokrojem a pistolí. Byly pro ně vydány předpisy, podle nichž např. neměli trvale nosit samopaly, aby TNP nebyly zaměňovány s válečnými koncentračními tábory. Co však z nedávné minulosti zůstávalo, byly kázeňské postihy a s nimi spojená šikana a ponižování – do července roku 1950 nebyly pokusy o útěk trestány soudně, ale pouze na základě řádu tábora. Vedle útěků se trestalo také třeba nedovolené stýkání s osobami mimo tábor. V táboře existovala funkce referenta pro politickou a mravně osvětovou východu, tato osoba kromě konání přednášek nebo promítání výchovných filmů vedla osobní spisy ke konkrétním chovancům. Tresty se pohybovaly od udělení důtky, přes omezení návštěv až po uložení tvrdého lůžka nebo samovazby. Jako opačný prostředek byly místy praktikovány motivační soutěže o různé výhody a privilegia či dokonce propuštění.<ref>{{Citace namemonografie|příjmení=Bártík|jméno=František|příjmení2=|jméno2=|titul=Vzpomínky chovance Jaroslava Vojtěcha a historie táborů nucené práce|vydání=":1"|vydavatel=Academia|místo=Praha|rok=2014|počet stran=263|strany=66-74|isbn=978-80-200-2328-5}}</ref>

Počet TNP na území [[Československá republika|Československé republiky]] nebyl přesně vyčíslen, zřejmě se pohyboval okolo čtyřiceti. K říjnu roku 1950 se uvádí 25 táborů nucených prací, o necelý rok později už Ministerstvo spravedlnosti přebíralo pod svoji působnost jen 6 táborů, které postupně zanikly. Při přísném vymezení pojmu tábory nucené práce lze říci, že jimi prošlo asi 20 000 občanů.<ref>{{Citace namemonografie|příjmení=Bártík|jméno=František|příjmení2=|jméno2=|titul=Vzpomínky chovance Jaroslava Vojtěcha a historie táborů nucené práce|vydání=":1"|vydavatel=Academia|místo=Praha|rok=2014|počet stran=263|strany=56-60|isbn=978-80-200-2328-5}}</ref> Mezi nejtvrdší tábory nucené práce bývá jmenován mužský TNP Nováky, mezi nejmírnějšími pak smíšený TNP Lešany.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Bártík|jméno=František|příjmení2=|jméno2=|titul=Vzpomínky chovance Jaroslava Vojtěcha a historie táborů nucené práce|vydání=1|vydavatel=Academia|místo=Praha|rok=2014|počet stran=263|strany=76|isbn=978-80-200-2328-5}}</ref> Z ženských táborů byl důležitý TNP Dlažkovice – sběrný tábor pro ženy ze všech krajů Čech – a TNP Valtice – sběrný tábor pro Moravu a Slezsko.<ref>{{Citace namemonografie|příjmení=Bártík|jméno=František|příjmení2=|jméno2=|titul=Vzpomínky chovance Jaroslava Vojtěcha a historie táborů nucené práce|vydání=":1"|vydavatel=Academia|místo=Praha|rok=2014|počet stran=263|strany=74-75|isbn=978-80-200-2328-5}}</ref> Konec táborů nucených prací byl stanoven zákonem č. 102/1953 Sb., jako poslední byl zrušen TNP Brno, a to 15. února 1954.<ref>{{Citace namemonografie|příjmení=Bártík|jméno=František|příjmení2=|jméno2=|titul=Vzpomínky chovance Jaroslava Vojtěcha a historie táborů nucené práce|vydání=":1"|vydavatel=Academia|místo=Praha|rok=2014|počet stran=263|strany=66|isbn=978-80-200-2328-5}}</ref>