Lockheed C-141 Starlifter: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m sekce
m narovnání přesměrování
Řádek 17:
|varianty =
|další vývoj =
|hlavní uživatel = [[Letectvo Spojených států amerických|USAF]]
|více uživatelů = [[NASA]]
}}
Řádek 32:
V průběhu 70. let [[20. století]] bylo 270 z 274 zbývajících C-141 postupně modernizováno. [[Trup letadla|trup]] byl prodloužen díly před a za křídlem o 7,11 m a [[letoun]] byl současně vybaven nástavcem pro [[tankování paliva za letu]]. Dopravní kapacita se tak zvýšila o 30%. [[Prototyp]] nové verze '''YC-141B''' poprvé vzlétl 24. března 1977. Třináct transportních Starlifterů '''C-141B''' u 437. leteckého pluku bylo vybaveno pro zvláštní operace v nízkých výškách (SOLL), včetně systému FLIR (Forward-Looking Infra-Red) a ECM (Electronic Counter Measures)<ref> David Donald, Lockheed C-141 Starlifter, Vojenská letadla, 2002, str. 86</ref>.
 
Další verze nesla označení '''C-141C''', z nichž poslední Lockheed dokončil 29. června 1982. V letech 1997 až 1999 USAF 64 z nich modernizovaly speciálně pro velitelství leteckých záloh. Stroje měly instalovány nové palubní desky s obrazovkami, [[Global Positioning System|GPS]], řídící systém pro zhoršené povětrnostní podmínky a obranný systém včetně výstražného radiolokačního přijímače.
 
Letouny zůstaly v provozu více než 40 let do roku 2006, kdy je letectvo vyřadilo ze služby a nahradilo transportními letouny [[McDonnell Douglas C-17 Globemaster III|C-17 Globemaster III]].