Včela medonosná: Porovnání verzí

Přidáno 10 bajtů ,  před 3 lety
Verze 13749417 uživatele 86.49.173.191 (diskuse) zrušena, exp.
Značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
(Verze 13749417 uživatele 86.49.173.191 (diskuse) zrušena, exp.)
Matka produkuje [[feromon]], kterému se ve včelařství říká „mateří látka“. Včely dělnice tento feromon z matky olizují a předávají si ho dál jedna druhé. Tato chemická informace tak ve včelstvu neustále koluje. Pokud bude matka ve včelstvu chybět, tento feromon přestane kolovat, a včelstvo tak zjistí, že je osiřelé, a proto začne zakládat nouzové matečníky. Aby je mohlo založit, musí ve včelstvu existovat otevřený plod (tzn. vajíčka, larvičky). Pokud ve včelstvu otevřený plod není, je včelstvo odsouzené k zániku. Včelař může pomoci tím, že do včelstva přidá plást s otevřeným plodem z jiného včelstva. Lepším řešením je přidání cizího zavíčkovaného matečníku ve stádiu těsně před vylíhnutím. Doba, po kterou ve včelstvu matka neklade, se nepříznivě projeví zeslábnutím včelstva. Proto zkušení včelaři takovému včelstvu přidávají oplozenou matku. Tato procedura je vždy s rizikem, že včelstvo matku nepřijme a úspěch záleží na zkušenostech včelaře.
 
=== Dělnice ===
Dělnice tvoří ve včelstvu nejpočetnější složku. Jsou to samičky, které mají nevyvinuté pohlavní orgány, a proto se nemohou spářit s trubci. Dělnice vyrůstají do velikosti 12–14 mm a jejich hmotnost se pohybuje okolo 100 mg. Líhnou se z oplodněných vajíček v dělničích buňkách, kterých bývá na 1&nbsp;dm<sup>2</sup> přibližně 400. V době hlavní snůšky se v úlu nachází dělnic 30&nbsp;000–50&nbsp;000, v době zimního klidu 10&nbsp;000–20&nbsp;000.
 
==== Vývoj dělnice ====
Dělnice se líhnou z oplozeného vajíčka 21. den od jeho položení do buňky.{{Doplňte zdroj|2009-08-14}} Po vylíhnutí začnou sílit a po 2-3 hodinách se z nich stávají tzv. ''včely čističky'', jejichž úkolem je vyčistit buňky a připravit je matce k zakladení. Další vývoj včely v úlu probíhá různě, záleží na okolních podmínkách a na potřebách včelstva, kterým se mladé včely (mladušky) přizpůsobují. Přibližně od 4. dne po vylíhnutí začínají krmit včelí plod mateří kašičkou smísenou s medem a pylem. V dalším stádiu se dělnicím aktivují voskotvorné žlázy a 12. den se z nich stávají ''stavitelky'', které staví včelí dílo. V následujícím stádiu vývoje se ze stavitelek stávají strážkyně [[česno|česna]] (úlová dvířka), které mají za úkol bránit před vetřelci a v době, kdy není snůška, i před jinými včelami. V posledním stádiu, 21. dne, se z mladušek stávají ''létavky'', vylétají z úlu a zapojují se do shánění potravy a vody. Tato činnost včelí tělíčko vysiluje a po 6–8 týdnech je již znát velké opotřebení (vybledlé barvy) a včela uhyne. Včely uhynou i v případě, že použijí své žihadlo, protože si ho po bodnutí vytrhnou i s jedovou žlázou. Na zimu se líhnou tzv. dlouhověké včely, které mají za úkol přečkat zimu a jejichž délka života je i několik měsíců.
 
{| class="wikitable" cellpadding="3"
|-style="text-align:center"
!Den
Anonymní uživatel