Věcné břemeno: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Z externích odkazů vytvořeny reference. Drobné korekce. značka: editace z Vizuálního editoru |
m úprava citací značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
'''Věcná břemena''' patří mezi [[věcná práva k cizí věci]] a slouží k tomu, aby oprávněný mohl využít určitou část užitné hodnoty cizí věci, a pro [[Vlastník|vlastníka]] [[Věc (právo)|věci]] to znamená, že je naopak povinen něco dát, konat, trpět, nebo se něčeho zdržet. Podle obsahu [[Povinnost|povinnosti]] rozlišuje [[Občanský zákoník (Česko, 2012)|občanský zákoník]] věcná břemena na služebnosti a reálná břemena. [[Občanský zákoník (Československo, 1964)|Dřívější právní úprava]] pro tyto účely stanovovala souhrnný pojem ''věcné břemeno'', které bylo definováno jen jako jakýsi [[Abstrakce|abstraktní pojem]] a v rámci stávající legislativy je z důvodů kontinuity s předchozí právní úpravou ponecháno v užívání.<ref name=":0" />
== Služebnosti ==
Již z názvu služebnost vyplývá, že věc má sloužit i někomu jinému než jejímu [[Vlastnictví|vlastníku]]. Od reálného břemene se služebnost odlišuje pasivitou [[Vlastník|vlastníka]] [[Věc (právo)|věci]], který je na základě služebnosti povinen strpět nějaké [[jednání]] (např. chůze přes vlastní pozemek) nebo zdržet se [[jednání]] (např. nestavět na vlastním [[Pozemek|pozemku]] nad určitou výšku).<ref name=":1" />
Služebnost může zatěžovat [[Nemovitá věc|věci nemovité]] i [[Movitá věc|věci movité]]. V [[Občanský zákoník (Česko, 2012)|občanském zákoníku]]<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Občanský zákoník 89/2012 Sb.|url=http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89#p978|vydavatel=Zákony pro lidi|datum přístupu=2016-05-08}}</ref> je výčet služebností pouze [[Demonstrativní výčet|demonstratitvní]] a jejich úprava pouze doporučující ([[Dispozitivní právní norma|dispozitivní]]) - to znamená, že obsah služebnosti je možné sjednat odchylně, je nutné však dodržet pasivitu vlastníka (tj. ''strpět'', ''nekonat''). Služebná věc slouží věci panující, tzn. vlastník služebné věci je omezen ve prospěch vlastníka panující věci, zároveň však může služebná věc sloužit i určité [[Osoba|osobě]] (např. služebnost [[bydlení]]). Vlastník může vzájemně zatížit služebností i své různé [[Pozemek|pozemky]]. Možnost zřídit služebnost ke své [[Nemovitá věc|nemovitosti]] se označuje jako tzv. ''vlastníkova služebnost''. Takové řešení může být praktické pro ten případ, kdy se rozhodne jeden z pozemků převést na jinou osobu, neboť si tak ušetří možné obtíže při vyjednávání s budoucím vlastníkem.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Podrobnější úprava věcných břemen|url=http://obcanskyzakonik.justice.cz/index.php/vecna-prava/konkretni-zmeny/podrobnejsi-uprava-vecnych-bremen|vydavatel=Ministerstvo spravedlnosti ČR|datum přístupu=2016-05-25}}</ref>
Z hlediska právní ochrany se na služebnost pohlíží jako na [[Vlastnictví|vlastnické právo]], přičemž ale pozemkové ani osobní služebnosti nelze převádět, jsou vázány na konkrétní pozemek a osobu, ale změna vlastníka nemá vliv na vázanost služebností.<ref name=":0" />
=== Druhy služebností ===
Řádek 80:
}}</ref> Práva k pozemkům se promlčují po 10 letech.
To, co je uvedeno v [[Občanský zákoník (Česko, 2012)|občanském zákoníku]] o [[Držba|držbě]] [[Vlastnictví|vlastnického práva]], platí obdobně i o držbě jiného [[Věcná práva|věcného práva]]. Zvláštní právní úprava ohledně držby jiných věcných práv v občanském zákoníku zakotvena není.<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení=Kabelková|jméno=Eva|příjmení2=|jméno2=|titul=Věcná břemena v novém občanském zákoníku|vydání=1. vydání|vydavatel=Nakladatelství C. H. Beck|místo=Praha|rok=2013|počet stran=368|strany=65|isbn=978-80-7400-461-2}}</ref><blockquote>''Např. není neobvyklé, že lidé v obci od nepaměti volně chodí po cestě přes soukromý pozemek, že si zkracují cestu přes soukromou lávku nebo že si do studánky na soukromém pozemku chodí pro vodu a vlastník pozemku tomu nebrání. Dochází-li k tomu v [[Dobrá víra|dobré víře]], že [[Cesta (druh pozemní komunikace)|cesta]] nebo přístup k [[Voda|vodě]] jsou veřejné, dány [[Veřejnost|veřejnosti]] volně k dispozici, může po deseti letech dojít k vydržení práva cesty, přechodu nebo přístupu k vodě. Vydržitelem [[Veřejný statek|veřejného statku]] se stane [[obec]], na jejímž [[Katastrální území|území]] se služebný [[pozemek]] nachází.''<ref>{{Citace monografie|příjmení=Eliáš|jméno=Karel a kol.|příjmení2=|jméno2=|titul=Občanské právo pro každého. Pohledem (nejen) tvůrců nového občanského zákoníku|vydání=|vydavatel=Wolter Kluwer ČR|místo=Praha|rok=2013|počet stran=316|strany=216|isbn=978-80-7478-494-1}}</ref></blockquote>
== Reálná břemena ==
Reálná břemena se vyznačují tím, že zavazují [[Vlastnictví|vlastníka]] služebné věci k tomu, aby ve prospěch jiné osoby něco ''aktivně konal,'' poskytoval jí nějaký užitek (např. poskytovat část úrody, která se urodila na jeho [[Pozemek|pozemku]]). Dočasný [[Vlastnictví|vlastník]] [[Věc (právo)|věci]] je jako [[dlužník]] [[Závazek|zavázán]] vůči oprávněné osobě něco jí dát nebo něco konat. Reálným břemenem může být zatížena pouze věc evidovaná ve [[Veřejný seznam|veřejném seznamu]].<ref name=":1" />
Pro reálná břemena je typické, že je lze zřídit buď na určitý časový úsek, nebo s možností vlastníka zatížené věci se z břemene vykoupit <ref>{{Citace právního předpisu
Řádek 95:
== Věcná břemena s veřejnoprávním prvkem ==
Jde o případy, kdy se [[Nemovitá věc|nemovitost]] vlastníka stýká se zařízením tvořícím součást sítě veřejné [[Infrastruktura|infrastruktury]]. Tato břemena relativně trvale ovlivňují práva a povinnosti jak vlastníka nemovitosti, tak provozovatele sítě veřejné [[Infrastruktura|infrastruktury]]. Od obecné úpravy věcných břemen se věcná břemena zřizovaná ve prospěch provozovatele sítě veřejné [[Infrastruktura|infrastruktury]] liší zejména v existenci [[Veřejný zájem|veřejného zájmu]], který přesahuje osobní zájmy oprávněného a povinného, případně také k tomu přistupuje zákonná [[povinnost]] [[Provozovatel|provozovatele]] veřejné infrastruktury tato věcná břemena uzavírat.<ref name=":1" />
Věcná břemena zřizovaná ze zákona jsou svou povahou obdobná služebnostem podle [[Občanský zákoník (Česko, 2012)|občanského zákoníku]] a úprava v jiných [[Právní předpis|právních předpisech]] (např. [[energetický zákon]]) je úpravou speciální. S ohledem na přechodné ustanovení tak není v zásadě třeba v právním řádu promítat změnu terminologie.<ref>{{Citace právního předpisu
Řádek 106:
}}</ref> Předpokládá se, že ke změně zbytku terminologie dojde postupně při přijímání [[Novela (právo)|novel]] jednotlivých právních předpisů, nebo při přijímání právních předpisů nových.
== Historický vývoj právní úpravy na území dnešní České republiky ==
První [[Právo|právní úprava]] služebností na území dnešní [[Česká republika|České republiky]] byla zahrnuta již v [[Všeobecný zákoník občanský|Obecném zákoníku občanském]] z roku [[1811]], která byla součástí [[Právní řád|právního řádu]] [[Československo|Československa]] až do přijetí tzv. [[Občanský zákoník (Československo, 1950)|středního občanského zákoníku]] č. 141/[[1950]] Sb. V rámci této právní úpravy byl vznik služebnosti založen na [[Smlouva|smlouvě]], [[Poslední vůle|poslední vůli]], právním výroku vydaném při rozdělení společných [[Pozemek|pozemků]] nebo na vydržení. Od zákonného práva služebnosti byly odlišovány tzv. zákonné služebnosti, jako negativní povinnosti vlastníka, kterým neodpovídalo subjektivní právo jiné určité osoby. Tyto služebnosti byly zřizovány v rámci jiných právních předpisů. Tato právní úprava řešila reálná břemena pouze všeobecným ustanovením o výplatě důchodů. Služebnosti, vzniklé během účinností této právní úpravy, se postupnou novelizací [[Občanské právo|občanskoprávních]] [[Právní předpis|předpisů]] změnily na věcná břemena a pokud nedošlo k [[Právní skutečnost|právní skutečnosti]], se kterou právní předpisy spojují zánik věcného břemene, trvají věcná břemena, založená jako pozemkové služebnosti podle obecného zákoníku občanského z roku [[1811]], dodnes. <ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Rozsudek nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1163/2002|url=http://judikatury.cz/document/cz5z0wot|vydavatel=judikatury.cz|datum přístupu=2016-05-25}}</ref>
[[Občanský zákoník (Československo, 1950)|Občanský zákoník]] č. 141/1950 Sb., účinný od 1. 1. [[1951]] (nazývaný též ''Střední občanský zákoník''), zrušil zavedené instituty služebností domovních, polních a osobních a na jejich základě zavedl institut ''věcných břemen''. Věcná břemena podle této právní úpravy omezují vlastníka věci ve prospěch někoho jiného, a to tak, že vlastník je povinen buď něco trpět, nebo se něčeho zdržet, anebo něco činit. Práva odpovídající věcným břemenům jsou buď spojena s vlastnictvím k určité nemovitosti, anebo svědčí určité osobě.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Občanský zákoník 141/1950 Sb.|url=http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1950-141/zneni-0|vydavatel=Zákony pro lidi|datum přístupu=2016-05-08}}</ref> Věcná břemena nebyla konkretizována, jejich existence byla ponechána na smluvní volnosti. V rámci této legislativní úpravy byla podstatná prospěšnost věcných břemen pro oprávněného.<ref name=":1">{{Citace monografie|příjmení=BRADÁČ|jméno=Albert a kol.|příjmení2=|jméno2=|titul=Věcná břemena od A do Z|vydání=4.|vydavatel=Linde|místo=|rok=2009|počet stran=364|strany=|isbn=978-80-7201-761-4}}</ref>
[[Občanský zákoník (Československo, 1964)|Občanský zákoník]] č. 40/1964 Sb., pokud jde o věcná břemena, přinesl zcela zásadní zvrat, protože uznával pouze jediný možný způsob vzniku věcných břemen - ze [[Zákon|zákona]]. Věcná břemena tak zřizoval např. zákon č. 51/1964 Sb., [[Zákon o dráhách|o drahách]] nebo zákon č. 110/1964 Sb., o [[Telekomunikace|telekomunikacích]]. Ostatní způsoby nebyly umožněny, např. ani zřízení [[Závěť|závětí]]. Je zde důležité zmínit zejména jeden ze způsobů zániku věcného břemene - nabytím majetku do celospolečenského vlastnictví. Tato právní úprava měla v budoucnu za [[následek]] např. to, že [[vlastnické právo]] k věci nabyl [[stát]] a to třeba způsobem, na který se posléze vztahovaly [[Restituce|restituční předpisy]], a tak po [[Sametová revoluce|listopadové revoluci]] docházelo k vydání věci ([[Restituce|restituci]]), přičemž však věcné břemeno již neexistovalo (zaniklo nabytím majetku do celospolečenského vlastnictví). Tato právní úprava se také ukázala co do možností vzniku věcných břemen jako naprosto nedostačující, zejména citelně chyběla možnost zřízení věcného břemene [[Dohoda|dohodou]]. [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1982-131/zneni-0 Novelizace občanského zákoníku] č. 131/[[1982]] Sb. tedy zaváděla pět možností vzniku věcného břemene: písemnou smlouvou, závětí, rozhodnutím oprávněného orgánu, výkonem práva a ze zákona. Po roce [[1989]] došlo k další novelizaci občanského zákoníku <ref>{{Citace právního předpisu
| |||