Sdružený parní stroj: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Konstrukce: upresneni popisu obrazku
Oprava nejhrubších chyb podle en.wiki
Řádek 4:
== Historie ==
 
JednímPrvní zsdružený konstruktérů,parní kteřístroj sesi prosadilinechal v oblastiroce 1805 patentovat [[ParníArthur stroj|parních strojůWoolf]] byl- ''Woolf high pressure compound engine'', v překladu ''Woolfův vysokotlaký sdružený stroj''. Jeho parní stroj pracoval s paralelně uspořádanými válci - vysokotlakým i nízkotlakým, jejichž písty zabíraly do společného kloubu vahadla. Tyto parní stroje našly uplatnění jako stabilní a později i lodní. Teprve o mnoho let později přišel [[Anatole Mallet]], kterýs selokomotivním kolemsdruženým parním strojem. Kolem roku [[1867]] se začal zabývat těmitotouto konstrukcemikonstrukcí a jakov roce 1876 představil světu první sdruženou parní lokomotivu.<ref name="B">Encyclopaedia of the History of Technology : "The first compound locomotive was designed by the Frenchman Anatole Mallet and built in 1876", p. 582</ref> přišel s myšlenkou sdruženého parního stroje. PokusněJiž tentodva parníroky strojpředtím uplatnil při konstrukci lokomotivy a za toto uplatnění obdržel- v roce [[1874]] patentsi nechal svoji konstrukci patentovat.<ref name="R-W">Ransome-Wallis Encyclopedia, pages=500-501</ref>. Následně si nechal patentovat i rozjížděcí zařízení, které umožňuje vpuštění čerstvé páry do nízkotlakého válce, a tak umožňuje rozjezd lokomotivy i v případě, že se vysokotlaký píst nachází v [[úvrať|úvrati]].
 
== Konstrukce ==
Řádek 27:
 
=== Lokomotivní sdružený parní stroj ===
[[Soubor:Luzna 14.jpg|thumb|Dvouválcová sdružená lokomotiva řady 422.0]]
{{Více obrázků
[[Soubor:310.23 Bhf.Strasshof.jpg|thumb|Čtyřválcová sdružená lokomotiva řady 310 kkStB, 375.0 ČSD]]
|align= right|direction=vertical|header=Woolfova konstrukce kombinovaného principu|width=217
|image1=Compound engine with both piston and slide valves 2.png|caption1=Řez válci kombinovaného stroje
|image2=Compound engine with both piston and slide valves Woolf.png|caption2=Napojení pístních tyčí na křižák
}}
 
Pro lokomotivy se používalo více různých uspořádání sdruženého parního stroje. Byly to například:
* dvouválcový stroj s vnějšími válci - Lokomotiva měla na jedné straně vysokotlaký a na druhé straně nízkotlaký válec. Pro případ mrtvé polohy vysokotlakého válce musela být vybavena rozjížděcím zařízením. Toto uspořádání bylo typické pro konstrukce [[Karl Gölsdorf|Karla Gölsdorfa]], u nás byly typickými představiteli lokomotivy řad [[kkStB řada 178|422.0]], [[kkStB řada 170|434.0]] a [[kkStB řada 180|523.0]].
Řádek 39 ⟶ 35:
* [[Lokomotivy Mallet|Malettova konstrukce]] - Vysokotlaké válce na stranách zadního (pevného) pojezdu, nízkotlaké na předním (pohyblivém) samostatném podvozku.
 
[[Soubor:Vauclain compound steam.PNG|thumb|Vauclainův sdružený stroj]]
==== Woolfova konstrukce ====
[[Soubor:S 2-5 Baldwin.jpg|thumb|left|Bavorská S 2/5 z lokomotivky Baldwin s Vauclainovým sdruženým strojem]]
[[Arthur Woolf]] navrhl kombinovaný princip se dvěma válci umístěnými nad sebou. Horní válec je konstruován jako vysokotlaký, dolní válec jako nízkotlaký včetně potřebných šoupátkových komor. Oba válce pracují ve spojení se společným mechanickým bodem ([[křižák]]).
==== WoolfovaVauclainova konstrukce ====
 
Samuel M. Vauclain, zaměstnanec a pozdější prezident lokomotivky Baldwin, navrhl lokomotivní parní stroj se dvěma páry vnějších válců - vždy vysokotlaký a nízkotlaký byly spojeny se společným křižákem, takže pracovaly paralelně. Tuto konstrukci si nechal v roce 1889 patentovat a na přelomu století již byly tyto lokomotivy poměrně rozšířené, zejména ve Spojených státech. Proti jiným sdruženým lokomotivám byla konstrukce a tedy i údržba zjednodušená, na druhou stranu větší hmotnost dvou paralelně pracujících pístů měla nepříznivý účinek na jakost chodu.
''Popis obrázku Woolfovy konstrukce:''
:Vysokotlaká pára [1] je přiváděna do vysokotlaké šoupátkové komory. Šoupátková tyč [3] a vysokotlaké šoupě [4] rozvádí páru na pravou nebo levou stranu vysokotlakého pístu [6] ve vysokotlakém válci [7]. Po expanzi, je pára (o nižším tlaku) odváděna kanálem [2] do přestupníku a dále do prostoru nízkotlakého šoupěte [8]. Nízkotlaké šoupě [11], ovládané šoupátkovou tyčí [10], rozvádí nízkotlakou páru před nebo za nízkotlaký píst [13] v nízkotlakém válci [14]. Expandovaná pára z nízkotlakého válce je odváděna kanálem [9].
:Obě pístní tyče, vysokotlaká [5] a nízkotlaká [12], přenášejí sílu pístů na společný [[křižák]] (není zakreslen). I šoupátkové tyče [3] a [10] vykonávají shodný pohyb.
 
{{Více obrázků
|align=center|direction=horizontal|header=Použití Woolfova sdruženého parního stroje u lokomotiv
|image1=Luzna 14.jpg|width1=217|caption1=422.0
|image2=375 007 locomotive.jpg|width2=195|caption2=375.007 ([[NTM]] v Praze)
|image3=S 2-5 Baldwin.jpg|width3=334|caption3=Baldwin S 2/5
}}
 
=== Sdružený parní stroj v tandemovém uspořádání ===