Slovenský kras: Porovnání verzí

Slovenský kras je tvořen vápencovými náhorními planinami oddělenými hlubokými údolími s množstvím podzemních i povrchových krasových jevů. Nejvyššími vrcholy této oblasti jsou [[Pipítka]] (1225 m) a [[Matesova skala|Matesova skála]] (925 m). V minulosti bylo celé území zalesněno listnatými lesy. Původní [[dub]]ové, [[lípa (rod)|lipové]], [[habr]]ové a [[Buk (rod)|bukové]] porosty však byly částečně vytěženy. Neporušené lesní porosty se zachovaly v hlubokých roklinách a na svazích těžce přístupných planin. V oblasti Slovenského krasu roste velmi mnoho druhů chráněných teplomilných rostlin. Vzácná rostlinná společenstva se vyskytují na silně zamokřených loukách v údolí [[Štítnický potok|Štítnického potoka]]. Pestré přírodní podmínky ovlivňují rozšíření a vývoj živočichů. Mísí se zde druhy horské, lesní i stepní. Specifické druhy živočichů žijí v jeskyních a propastech. Slovenský kras odvodňují řeky [[Slaná (řeka)|Slaná]], [[Muráň (řeka)|Muráň]] a [[Turňa (řeka)|Turňa]] s větším množstvím drobnějších přítoků. Slovenský kras patří do teplé klimatické oblasti se zimními průměrnými teplotami mezi -2 - -5 °C a letními teplotami 16 – 18 °C. Počet dnů se sněhovou pokrývkou se pohybuje kolem 60 - 80, počet letních dnů mezi 30 - 50.

Slovenský kras patří k největším a nejtypičtějším krasovým územím ve střední Evropě. Na ochranu vzácných lokalit chráněných druhů rostlin, živočichů i vzácných krasových jevů byla tato oblast vyhlášena v roce [[1973]] Chráněnou krajinnou oblastí Slovenský kras. Dne [[8. březen|8. března]] [[2002]] byl Slovenský kras vyhlášen za národní park. Jeho součástí jsou státní přírodní rezervace [[Zádielská dolinatiesňava]], [[Hrušovská lesostep]], [[Domické škrapy]], [[Pod Strážnym hrebeňom]], [[JasovJasovské dubiny]], [[Teplica]], [[Kečovské škrapy]], [[Nad Drieňovskými kúpelmi]] a [[Gerlašské skaly]]. Rovněž zde lze obdivovat spoustu chráněných přírodních výtvorů, chráněných přírodních památek a chráněných nalezišť. Oblast Slovenského krasu protínají četné naučné stezky. V roce 1995 byly vybrané části krasového území na slovenské a maďarské straně zapsány na seznam [[světové dědictví|světového přírodního dědictví UNESCO]] pod názvem [[Jeskyně Aggteleckého a Slovenského krasu]].