Otevřít hlavní menu

Změny

Velikost nezměněna, před 3 lety
m
Standardní <references />; kosmetické úpravy
'''Reprodukční bariéry '''jsou jakékoliv vlivy znemožňující křížení dvou rozdílných [[druh]]<nowiki/>ů, ať už jde o rozdíly ve [[Fyziologie| fyziologii]], [[Etologie|chování]] nebo rozdílné [[Pohlavní výběr|volbě samic]], případně neumožňují produkování plodných potomků. Vzhledem k tomu, že na základě reprodukčních bariér je definován [[ druh]], jsou reprodukční bariéry (zmírňováním [[Genový tok|genového toku]]) zodpovědny za vznik a udržování biologických skupin s rozdílnou charakteristikou, tedy za [[Speciace|speciaci]]. Pokud je mezi dvěma druhy reprodukční bariéra, nacházejí se v '''reprodukční izolaci'''. <ref name="T.Baker">{{Šablona:Cite journal|last1=Baker|first1=H G|year=1959|title=Reproductive methods as factors in speciation in flowering plants|url=|journal=Cold Spring Harb Symp quant Biol|volume=24|issue=|pages=177–191|doi=10.1101/sqb.1959.024.01.019|pmid=13796002}}</ref><ref name="Barton">{{Šablona:Citation|doi=10.1038/hdy.1986.135|author=Barton N., Bengtsson B. O.|year=1986|title=The barrier to genetic exchange between hybridising populations|url=|journal=Heredity|volume=57|issue=3|pages=357–376|pmid=3804765|postscript=.}}</ref><ref name="Strickberger">Strickberger, M. 1978. </ref><ref name="FUTUYMA">FUTUYMA, D. 1998. </ref><ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení=Flegr|jméno=Jaroslav|příjmení2=|jméno2=|titul=Zamrzlá evoluce|vydání=|vydavatel=Academia|místo=|rok=2008|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref> Tendence druhů tíhnout k reprodukční izolaci je někdy také nazývána ''Wallaceův efekt''.
 
Existuje mnoho přístupů ke klasifikaci mechanismů reprodukční izolace. Zoolog [[Ernst Mayr]] rozdělil její vznik do dvou skupin: ty, které vznikají před [[Oplodnění|oplodněním<br>]]  (nebo v případě pre-kopulačních organismů před pářením) a ty které vznikají až po něm.<ref name="Mayr">Mayr, E. 1963. </ref> Biologové je označují za pre-zygotické a post-zygotické mechanismy. Rozdílné mechanismy reprodukční izolace jsou geneticky podmíněné a bylo experimentálně ukázáno, že se tak mohou vyvinout do dvou druhů žijících v [[Sympatrie|sympatrii]] (pak se jedná o [[Sympatrická speciace|sympatrickou speciaci]]) nebo začnou využívat rozdílné [[evoluční strategie]] a nastane speciace [[Alopatrická speciace|alopatrická]].
]] (nebo v případě pre-kopulačních organismů před pářením) a ty které vznikají až po něm.<ref name="Mayr">Mayr, E. 1963. </ref> Biologové je označují za pre-zygotické a post-zygotické mechanismy. Rozdílné mechanismy reprodukční izolace jsou geneticky podmíněné a bylo experimentálně ukázáno, že se tak mohou vyvinout do dvou druhů žijících v [[Sympatrie|sympatrii]] (pak se jedná o [[Sympatrická speciace|sympatrickou speciaci]]) nebo začnou využívat rozdílné [[evoluční strategie]] a nastane speciace [[Alopatrická speciace|alopatrická]].
 
== Prezygotické reprodukční bariéry ==
Jak ukazuje výzkum u ''octomilek obecných'', rozdílné látkové složení feromonů zapřičiňuje také větší dimorfismus. Z toho, že jsou feromony čím odlišnější, čím vzdálenější uvažované druhy jsou lze pozorovat historii speciace hmyzu, která stále probíhá více než genový tok napříč jednotlivými druhy.
 
Velkou roli hraje izolace způsobená pohlavním výberem například u "noční můry" rodu ''[[Ostrinia]]''. V Evropě existují dva vzájemně se příliš nekřížící druhy. Samice obou druhů produkují feromony, které obsahují izomery typu E a Z, ale jedny z 99% využívají feromon E, zatímco druhé feromon Z, míšenci produkují obě látky stejně. Produkce těchto izomerů je u samců i samic obou druhů řízena pouze jedním [[Lokus|lokem]]. Důvodem reprodukční izolace tady je chování samců, kteří téměř výhradně vnímají jen "svoje" feromony.Vnímání feromonů u samců je podmíněno jiným genem, než výroba feromonů, proto vykazují [[Heterozygot|heterozygotní]] samci mírnou reakci na oba typy feromonů. V tomto případě je [[Etologie|etolog<nowiki/>ická]] izolace výsledkem práce pouze 2 loků.<ref name="pc">Casares, P. 2008. </ref>
 
Sexuální izolace mezi dvěma druhy může být i asymetrická. Taková situace může nastat, pokud se jejich potomek může křížit pouze jedním z druhů. Například polovina testovaných vlků u [[Velká jezera|Velkých jezer]] měla ve svých mitochondriálních DNA sekvence kojotů, přestože kojoti žádné sekvence vlků nesdíleli. Tato asymetrie je patrně způsobená rozdílnou velikostí - mezidruhové křížení je tedy výhodné pouze pro menší kojoty. Změny se projeví pouze na [[mitochondriální DNA]] děděné po matce, protože vlčí geny mezi kojoty znamenají na rozdíl od kojotích mezi vlky značnou výhodu, proto se vlčice s kojotími samci nekříží.<ref name="LEHMAN">{{Šablona:Citation|doi=10.2307/2409486|author=LEHMAN N|last2=Eisenhawer|year=1991|first2=A.|last3=Hansen|first3=K.|last4=David Mech|first4=L.|last5=Peterson|first5=R. O.|last6=Gogan|first6=P. J. P.|last7=Wayne|first7=R. K.|title=Introgression of coyote mitochondrial DNA into sympatric North American gray wolf populations|journal=Evolution|volume=45|issue=1|pages=104–119|postscript=.|jstor=2409486}}</ref> {{Šablona:Ref label|A|a|none}}.
 
=== Mechanická izolace ===
[[Soubor:Flores.gif|right|thumb|170x170px|[[Květ|Květy]]y mnoha [[Krytosemenné|krytosemenných]] druhů jsou přizpůsobeny na přitahování opylovačů (hmyzu, ptáků i savců).'' ''Jejich obrovská diverzita tvarů, barev a vůní je výsledkem [[koevoluce]] s jejich opylovači. Tato symbióza také mezi rostlinami tvoří reprodukční bariéru.]]
Páření nemusí být úspěšné, pokud je obtížné pohlavní orgány mechanicky spojit. Spojitost mezi reprodukční izolací a tvaru genitálii bylo zkoumána roku 1844 francouzským [[Entomologie|entomologem]] [[Léon Jean Marie Dufour|Léonem Dufourem]]. Pokud jsou samčí a samičí pohlavní orgány vzájemné komplementární, nazýváme je podle Dufoura ''ko-specifickými.''
 
 
=== Gametická izolace ===
Synchronizované [[Tření (ryby)|tření]] mnoha druhů korálů u mořských útesů v bohatém prostředí korálových útesů může naopak pomoci mezidruhovému křížení. Asi třetina všech mezidruhových křížení je kompatibilní, v tom smyslu že gamety splynou a vytvoří individuální hybridy. [[Hybridizace]] hraje zásadní roli právě třeba pro korály.<ref name="RAWSON">Willis,B. L., R. C. Babcock, P. L. Harrison, C. C. Wallace. 1997. </ref> Proto většina mezidruhových křížení možná není. [[Ježovky|Ježovka]] druhu ''[[Strongylocentrotus]] ''není schopna ani 100% plodná koncentrace [[Spermatocyt|spermatocytů]] oplodnit více než 1.5% jiných druhů. Takzvaná i''nkomptibilita gamet ''je zvláštně četná u mořských obratlovců je z dosud neobjasněného důvodu.<ref name="autogenerated1">RAWSON P. D. ; SLAUGHTER C.; YUND P. O. 2003. </ref><ref name="Harper">{{Šablona:Cite journal|last1=Harper|first1=F.M.|last2=Hart|first2=M. W.|year=2005|title=Gamete Compatibility and Sperm Competition Affect Paternity and Hybridization between Sympatric Asterias Sea Stars|journal=Biological Bulletin|volume=209|issue=2|pages=113–126|jstor=3593129|doi=10.2307/3593129}}</ref>
 
U některých druhů octomilky bylo pozorováno, že je samice oplodněna často zrovna v době kdy měla vaginální otok. Toto by mohla být taktéž účinná obrana proti samcům jiného druhu.<ref name="autogenerated2">Patterson, J.T. & Stone, W.S. 1952. </ref>
 
Některé rostlinné pylové váčky mohou zaklíčit a vyrůstat v [[Gyneceum (botanika)|gyneceu]] jiného druhu. Nicméně růst pylových tyčinek může být později zdržen ještě před (primárním) oplodněním. Mechanismus takové reprodukční izolace je typický zejméno pro [[krytosemenné]] a nazývá se ''křížová inkompatibilita''.<ref name="Sala">{{Šablona:Cite journal|last1=Sala|first1=C.A.|year=1993|title=Incompatibilidad cruzada entre cinco especies tuberosas de ''Solanum'' (Solanaceae)|url=|journal=Darwiniana|volume=32|issue=|pages=15–25}}</ref><ref name="Hogenboom1975">{{Šablona:Citation|last1=Hogenboom|first1=N.G.|last2=Mather|first2=K.|year=1975|title=Incompatibility and Incongruity: Two Different Mechanisms for the Non-Functioning of Intimate Partner Relationships|journal=Proceedings of the Royal Society Series B, Biological Sciences (1934-1990)|volume=188|issue=1092|pages=361–375|doi=10.1098/rspb.1975.0025|url=http://journals.royalsociety.org/index/J34304U409014847.pdf|bibcode=1975RSPSB.188..361H}}</ref><ref name="Hadley">Hadley , H.H. & Openshaw, S.J. 1980. </ref>
[[Soubor:Reef0484.jpg|right|thumb|283x283px|<span>G</span>''ametická inkompatibilita ''je jednou z příčin velké diverzity [[korál]]<nowiki/>ů.]]
 
 
=== Zygotická mortalita ===
Zygotická mortalita může hrát roli když je [[zárodečný vak]] oplodněn, ale [[Zygota|zygot<nowiki/>a]] se nezačne dále vyvíjet a následný potomek se nevyvíjí, popřípadě pouze s omezenou životaschopností.<ref name="Strickberger">Strickberger, M. 1978. </ref> Takové případy často nastávají u žab, kde se samičí reakce druh od druhu zásadně liší. Někdy se u hybridního potomka neobjevuje žádná [[Článkování|segmentace]] (což je klíčové pro správnou expresi genů), jindy se sice vyvine, ale zanikne při [[Gastrula|gastrulaci]], případě při pozdních stádiích [[Embryonální vývoj|embryonálního vývoje]]. Na izolačních strategiích se tedy zřejmě podílejí i geny zodpovědné za embryonální vývoj (nejde jen o ochranné mechanismy matky).<ref name="Moore">Moore, J.A: 1949. </ref>
 
Postzygotické reprodukčněizolační bariéry byly také částečně důvodem, proč se neodehrály předpovídané katastrofické scénáře mutovaných osob po [[Černobyl|katastrofě v Černobylu]] - ochranné mechanismy budoucích matek v tu dobu defektního potomka eliminovaly ještě před tím, než si ho mohly všimnout. <ref name=":02">{{Citace monografie|příjmení=Flegr|jméno=Jaroslav|příjmení2=|jméno2=|titul=Zamrzlá evoluce|vydání=|vydavatel=Academia|místo=|rok=2008|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref>
 
== Reference ==
<references />
{{Reflist|30em}}
 
[[Kategorie:Evoluční biologie]]
[[Kategorie:Genetika]]
1 084 181

editací