Jan Sviták: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
přidání odkazu na matriku narozených, editace infoboxu |
m scénárist > scenárist; kosmetické úpravy |
||
Řádek 11:
| citát =
}}
'''Jan Sviták''', ''křtěný'' '''Jan Václav''' ([[27. prosinec|27. prosince]] [[1895]], [[Plzeň]]<ref name="matrika">[http://www.portafontium.eu/iipimage/30067257/plzen-073_1780-n?x=100&y=547&w=411&h=139 Matriční záznam o narození a křtu] farnosti Plzeň</ref> – [[10. květen|10. května]] [[1945]], [[Praha]])<ref>[[Stanislav Motl]]: ''Mraky nad [[Barrandov]]em'', Rybka Publishers, Praha, [[2006]], str. 190, ISBN 80-86182-51-7</ref>, byl český [[režisér]], [[herec]] a [[
== Mládí ==
Řádek 19:
Později působil jako herec a režisér v [[Divadlo Vlasty Buriana|divadle Vlasty Buriana]].
Již v roce [[1928]] se poprvé objevil jako herec ve filmu. Pod vedením režiséra Josefa Rovenského se začal věnovat divadelní režii.
== Období 2. světové války ==
Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] působil jako producent a ředitel filmových ateliérů Foja v Praze-Radlicích. Za období jeho působení ve funkci ředitele ateliérů zde bylo natočeno třicet filmů, mj. zde sám v roce [[1941]] natočil film ''Přednosta stanice'' s [[Vlasta Burian|Vlastou Burianem]] v hlavní roli.<ref>[[Stanislav Motl]]: ''Mraky nad [[Barrandov]]em'', Rybka Publishers, Praha, [[2006]], str. 17, 89, 91, ISBN 80-86182-51-7</ref> Na počátku okupace se stal vedoucím filmového klubu v pražské [[Lucerna (palác)|Lucerně]]. Působil také ve vedení filmové ústředny Filmprüfstelle, která rozhodovala o povolení filmů k distribuci a odsouhlasovala scénáře pro natáčení. V této době se začalo hovořit o jeho kolaboraci s nacisty.<ref>[[Stanislav Motl]]: ''Mraky nad [[Barrandov]]em'', Rybka Publishers, Praha, [[2006]], str. 92, ISBN 80-86182-51-7 </ref> Existují však svědectví, např. spisovatelky a divadelní herečky Jarmily Svaté a Svitákova syna Milana, které naopak potvrzují, že Sviták využíval styků s nacisty k pomoci jiným.<ref>[[Stanislav Motl]]: ''Mraky nad [[Barrandov]]em'', Rybka Publishers, Praha, [[2006]], str. 149, 150, 168, ISBN 80-86182-51-7</ref>
Byl ženatý s herečkou Vilmou Svitákovou, se kterou měl syna Milana. Po rozvodu se Vilma provdala za reportéra dr. [[František Kocourek|Františka Kocourka]] a společně syna vychovávali. Kocourek za války zahynul v koncentračním táboře [[Auschwitz|Osvětim-Birkenau]], Vilma přežila pobyt v [[Malá pevnost (Terezín)|Terezíně]].<ref>[[Stanislav Motl]]: ''Mraky nad [[Barrandov]]em'', Rybka Publishers, Praha, [[2006]], str. 146, ISBN 80-86182-51-7 </ref> Na konci války žil s bývalou herečkou slovenského Národního divadla Marií Paulovou v luxusním bytě na nábřeží Vltavy (budova Bellevue na dnešním Smetanově nábřeží). Svitákův byt pak po jeho smrti v květnu [[1945]] využíval maršál Rudé armády [[Koněv]] a jeho štáb.<ref>[[Stanislav Motl]]: ''Mraky nad [[Barrandov]]em'', Rybka Publishers, Praha, [[2006]], str. 190, ISBN 80-86182-51-7</ref>
Řádek 33:
== Smrt ==
Jan Sviták byl dne 9. května 1945 odvlečen ze svého bytu příslušníky [[Revoluční gardy|Revolučních gard]] do Bartolomějské ulice.<ref>[[Stanislav Motl]]: ''Mraky nad [[Barrandov]]em'', Rybka Publishers, Praha, [[2006]], str. 189, ISBN 80-86182-51-7 </ref> Ráno 10. května byl z Bartolomějské ulice č. 4 vyšetřovatelem vypuštěn na ulici, kde byl následně lynčován již přítomným davem, ve kterém aktivně vystupovali dle dostupných svědectví jeho bývalí kolegové z filmového ústředí, byl vlečen ke kostelu svatého Martina a zastřelen přítomným rudoarmějcem poté, co byl údajně známou českou herečkou z davu obviněn ze smrti [[Karel Hašler|Karla Hašlera]].<ref>[[Stanislav Motl]]: ''Mraky nad [[Barrandov]]em'', Rybka Publishers, Praha, [[2006]], str. 190–3, 254, ISBN 80-86182-51-7</ref>
V protokolu ze 3. září 1945 uvedl [[Zdeněk Miloš Hašler|Zdeněk (Giňa) Hašler]], syn Karla Hašlera, že pokládá za vyloučené, že by jeho otce měl udat Jan Sviták.<ref>[[Stanislav Motl]]: ''Mraky nad [[Barrandov]]em'', Rybka Publishers, Praha, [[2006]], str. 269, ISBN 80-86182-51-7</ref>
Řádek 115:
| isbn = 80-86182-51-7
}}
* TUNYS, Ladislav. ''[[Otomar Korbelář]]''. Praha: nakl. XYZ, [[2011]], str. 131, 133, 135, ISBN 978-80-7388-552-6
* TUNYS, Ladislav. ''Hodně si pamatuju...Perličky v duši [[Raoul Schránil|Raoula Schránila]]''. Praha: Ametyst, [[1998]], str. 53, 62, 70, 171, ISBN 80-85837-35-8
Řádek 131:
[[Kategorie:Narození 1893]]
[[Kategorie:Úmrtí 1945]]
[[Kategorie:Čeští herci němého filmu]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Oběti vražd v Československu]]
| |||