Fritz Lang: Porovnání verzí

'''Friedrich Christian Anton Lang''', známý jako '''Fritz Lang''' ([[5. prosinec|5. prosince]] [[1890]] – [[2. srpen|2. srpna]] [[1976]]) byl [[rakousko|rakouský]] a později [[Spojené státy americké|americký]] filmový [[režisér]], [[scénáristascenárista]] a příležitostně také [[Filmový producent|producent]] a [[herec]]. Mezi jeho nejvýznamnější filmy patří [[Metropolis]] ([[1927]]) (finančně nejnákladnější [[němý film]] vůbec) a snímek ''Vrah mezi námi'' ([[1931]]) (ikonický předchůdce filmového žánru [[Film noir|noir]]), které natočil ještě před svojí emigrací do [[Spojené státy americké|Spojených států]]. Lang ztělesňoval stereotyp tyranského filmového režiséra, se kterým bylo náročné spolupracovat.

Narodil se ve [[Vídeň|Vídni]] jako druhý syn architekta ''Antona Langa'' (1860–1940). Langovi rodiče byli římskokatolického vyznání. Jeho matka ''Paula Langová'' (1864–1920) se narodila jako Židovka, ale konvertovala ke katolicismu, když bylo Fritzovi 10 let. Lang nikdy neprojevoval zájem o svůj židovský původ a sám sebe identifikoval jako katolíka. Přestože nebyl příliš zbožný věřící, pravidelně používal katolických motivů a témat ve svých filmech. V roce [[1910]], ve svých 20 letech, opustil Vídeň a vydal se do světa. Cestoval po [[Evropa|Evropě]], [[Afrika|Africe]] i [[Asie|Asii]]. Po vypuknutí [[První světová válka|první světové války]] se Lang navrátil do Vídně a přihlásil se jako dobrovolník do rakouské armády. Bojoval mimo jiné v [[Rusko|Rusku]], kde utržil několik válečných zranění. V roce [[1916]], zatímco se zotavoval ze svých zranění, napsal své první scénáře a náměty pro filmy. V roce [[1918]] byl z armády propuštěn s hodností nadporučíka, načež ho jako scénáristuscenáristu zaměstnal [[Erich Pommer]].

Jeho scénáristickáscenáristická práce ovšem neměla dlouhého trvání, protože krátce nato začal Lang pracovat pro filmové studio Ufa jako režisér. Bylo to zrovna v době, kdy se utvářelo expresionistické hnutí, jehož byl významným představitelem. V roce [[1920]] potkal svojí budoucí ženu, spisovatelku a herečku [[Thea von Harbou|Theu von Harbou]]. se kterou společně napsali scénáře ke všem Langovým filmům mezi léty [[1921]] a [[1933]], což zahrnuje takové klasiky němé éry jako ''Doktor Mabuse, dobrodruh'' ([[1922]]), první část trilogie o Dr. Mabusovi, dále výpravný dvoudílný velkofilm ''Nibelungové'' ([[1924]]), slavný [[Metropolis]] ([[1927]]), nebo snímek ''Vrah mezi námi'' ([[1931]]), Langův první zvukový film. Jeho posledním německým filmem tohoto období byl snímek ''Závěť doktora Mabuse'' ([[1933]]), když v roce 1933 přišel k moci [[Adolf Hitler]], nový režim film zakázal z důvodu podněcování nepokojů. Snímek je opravdu někdy označován jako ani-nacistický, kvůli tomu, že Lang použil některé fráze používané nacisty a vložil je do úst hlavní postavě, šíleného Dr. Mabuseho. Lang byl znepokojen nástupem [[Nacistické Německo|nacistického režimu]], částečně kvůli svému [[Židé|židovskému původu]]. Podle norimberských zákonů byl totiž Lang Židem, přestože jeho matka konvertovala ke [[křesťanství]] a on sám byl vychováván jako křesťan. Jeho žena a spoluscénáristkaspoluscenáristka jeho filmů Thea von Harbou byla navíc vášnivou sympatizantkou nacistů, již od roku [[1932]] členkou [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]].