France Gallová: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: Nahrazení kategorie Lucemburští účastníci Velké ceny Eurovize za Lucemburští účastníci Eurovision Song Contest |
m scénárist > scenárist; kosmetické úpravy |
||
Řádek 25:
}}
'''France Gall''', rodným jménem '''Isabelle Geneviève Marie Anne Gall''' (* [[9. říjen|9. října]] [[1947]] [[Paříž]]) je bývalá [[Francie|francouzská]] popová [[zpěvák|zpěvačka]].
Svou pěveckou kariéru realizovala společně se svým mužem, kterým byl francouzský [[zpěvák-skladatel]] [[Michel Berger]].
== Osobní a profesionální život ==
Narodila se do rodiny textaře [[Robert Gall|Roberta Galla]] a Cécile Berthierové, která byla dcerou Paula Berthiera, spoluzakladatele společnosti Petits Chanteurs à la Croix de Bois. Na jaře 1963 natočila první demo snímek, který otec odeslal hudebnímu publicistovi Denisu Bourgeoisovi. Ten ji pozval do [[Théâtre des Champs-Élysées]], kde před ním vystoupila a okamžitě si získala jeho sympatie. Následně podepsala první smlouvu s [[hudební vydavatelství|hudebním vydavatelstvím]] [[Philips Records]].
První singl, který byl hrán v rozhlase se jmenoval „Ne sois pas si bête“ ''(Nebuď tak hloupý)''. Poprvé zazněl na 16. narozeniny začínající zpěvačky. Vydán byl v listopadu a stal se hitem. Další singl „N'écoute pas les idoles“ napsaný Sergem Gainsbourgem, již dosáhl první příčky francouzské [[hitparáda|hitparády]] v březnu 1964.
Ve stejné době vystoupila poprvé živě před publikem v roli předskokanky [[Sacha Distel|Sachy Distela]] v [[Belgie|Belgii]]. Poté začala spolupracovat s jeho manažerem a zároveň textařem [[Maurice Tézé|Mauricem Tézém]], který pro ní začal psát nové skladby. Další pro ni složil její otec a vzestup v 60. letech jí zajistila spolupráce s nejlepšími francouzskými skladateli a textaři jako byli Gérard Bourgeois, Jean-Pierre Bourtayre, Vline Buggy Pierre Cour, Joe Dassin, Jacques Datin, Pierre Delanoë, Jean Dréjac, Alain Goraguer, Hubert Giraud, Georges Liferman, Guy Magenta, Eddy Marnay, Jean-Michel Rivat, Jean-Max Rivière, Frank Thomas, Maurice Vidalin, André Popp, Gilles Thibaut a Jean Wiener.
Řádek 41:
=== Eurovize ===
[[Soubor:Eurovision Song Contest 1965 - Serge Gainsbourg, France Gall & Mario del Monaco.jpg|náhled|Zleva [[Serge Gainsbourg]], France Gall a italský operní pěvec [[Mario del Monaco]] během Eurovize 1965, na které zpěvačka zvítězila s písní „[[Poupée de cire, poupée de son]]“]]
V roce 1965 byla vybrána, aby soutěžila za Lucembursko na [[Eurovision Song Contest|Velké ceně Eurovize]]. Z deseti navrhovaných skladeb si vybrala „[[Poupée de cire, poupée de son]]“ od Gainsbourga. 20. března vystoupila ve finále soutěže v italské [[Neapol]]i. Přestože její živý výkon nedosahoval nejvyšší úrovně, tak zaujala porotu natolik, že zvítězila. Úspěch jí zajistil známost i mimo Evropu a nahrávka „Poupée de cire, poupée de son“ byla vydána ve Francii, [[Západní Německo|Západním Německu]], [[Itálie|Itálii]] a [[japonsko|Japonsku]].
Francouzská veřejnost jí vyčetla, že vítězství získala účastí za [[Lucembursko]] a nikoli za svou rodnou zemi. Poté se k tomuto úspěchu odmítala veřejně vyjadřovat a nechtěla zpívat vítěznou skladbu.
=== Filmové účinkování ===
V roce 1966 se objevila ve filmu ''[[Viva Morandi]]'', kde si zahrála malou roli ''La Grâce'' po boku [[Christine Lebail]]ové. Ve snímku obě zpívaly. Roku 1972 dostala nabídku na hlavní ženskou roli ve filmu ''[[Poslední tango v Paříži]]'' režiséra [[Bernardo Bertolucci|Bernarda Bertolucciho]], kterou ovšem odmítla.
V roce 1993 zvažovala filmovou nabídku od
=== Další kariéra ===
Řádek 55:
Od roku 1970 pravidelně navštěvovala [[Senegal]] a v roce 1990 si koupila usedlost na ostrůvku [[Gorée|N'Gor]] blízko [[Dakar]]u.
Provdala se 22. června 1976 za hudebníka [[Michel Berger|Michela Bergera]], se kterým spolupracovala po řadu let i profesionálně. Měli spolu dvě děti. Dne 2. srpna [[1992]] manžel předčasně zemřel na [[infarkt myokardu]]. V roce [[1997]] zemřela také starší dcera Pauline na komplikace [[cystická fibróza|cystické fibrózy]].
V roce 1979 začala vystupovat v nové [[rock]]ové [[opera|opeře]] ''[[Starmania]]'', kterou složil její manžel na text [[Québec (provincie)|québeckého]] autora Luca Plamondona.
V roce [[1987]] a [[1988]] zaznamenal úspěch její singl „[[Ella, elle l'a]]“ z alba ''[[Babacar]]'', který se umístil v hitparádách několika zemí na prvním místě. Jednalo se o Bergerovu poctu [[Spojené státy americké|americké]] [[jazz]]ové zpěvačce [[Ella Fitzgeraldová|Elle Fitzgeraldové]].
Řádek 90:
=== Singly ===
{{Sloupce|2|
* říjen 1963 – „Ne sois pas si bête“
* 1964 – „N'écoute pas les idoles“
* 1964 – „Jazz à gogo“
* 1964 – „Laisse tomber les filles “
* 1964 – „Sacré Charlemagne“
* 1965 – „[[Poupée de cire, poupée de son]]“
* 1965 – „Attends ou va-t'en“
* 1965 – „Nous ne sommes pas des anges“
* 1966 – „Baby pop“
* 1966 – „[[Les sucettes]]“
* 1967 – „Néfertiti“
* 1967 – „Bébé requin“
* 1967 – „Toi que je veux“
* 1968 – „Le Temps du tempo“
* 1968 – „Y'a du soleil à vendre“
Řádek 117:
* 1973 – „Plus haut que moi“
* 1973 – „Par Plaisir“
* květen 1974 – „La Déclaration d'amour“
* říjen 1974 – „Mais, aime la“
* 1975 – „Comment lui dire“
Řádek 129:
* červen 1980 – „Il jouait du piano debout“
* říjen 1980 – „Bébé, comme la vie“
* říjen 1980 – „Donner pour donner“ (duet s [[Elton John|Eltonem Johnem]])
* 1981 – „Tout pour la musique“
* 1981 – „Résiste“
Řádek 156:
* 14. února 1997 – „Résiste“ (remix)
* 15. května 1997 – „Attends ou va-t'en“ (live)
* 2004 – „Zozoï“
* 20. srpna 2004 – „La seule chose qui compte“
}}
| |||