V nový život (kniha): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
G3robot (diskuse | příspěvky)
m sjednocení infoboxů
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Sjednocení parametrů; kosmetické úpravy
Řádek 20:
| náklad =
| isbn =
| předešlépředchozí dílo =
| následující dílo =
}}
Řádek 37:
| kapitola = tiráž
| strany = 2
| isbn =
}}</ref>, do češtiny ji přeložil Jindřich Veselovský. Vzhledem k datu vydání dílo obsahuje nemálo zastaralých výrazů (např. bařina = bažina), i forma vyprávění (překladu) je poplatná době, ostatně i sám název je z dnešního pohledu [[archaismus|archaismem]].
 
Řádek 77:
* '''Alexandr Nikolajevič Prochorov''' - šlechetný student, který společně se Sergejem Prochorovem začne Seňu vzdělávat.
* '''Cyrill Semjonič''' - tovaryš, jenž se ujme Seni z prosté lidskosti.
* '''Sergej Vasilič Semjonov''' - přítel Alexandra Prochorova.
* '''Seňa''' - vypravěč, mladý hoch.
* '''Šavel''' - Seňův dědeček.
Řádek 92:
Seňa začne pomáhat v laboratoři [[botanika]] Vasila Vasiljeviče Frjazina a učí se mnohým užitečným informacím. Profesor botaniky je velmi vážený a hoch při jeho práci projevuje velký zájem. V laboratoři zaznamenává výsledky různých pokusů a měření, účastní se i odvodňování bažiny. Práce venku jej naplňuje.
:''„V tom okamžiku vzpomněl Seňa na Cyrilla Semjoniče, Litvince i otce. Žijí jako dříve uprostřed rachotících strojů v dusných továrních stěnách, v mračnech jisker. A zde!... Zde jest tváří v tvář přírodě. Mohutná rozpálená sluncem ležela před ním matka země, hleděla velkýma očima luhů, vydechovala miliony vůní, šeptala i jásala písní veselého lesa, hrála tajemnou ozvěnou. Zvala ho k sobě, svého syna.“''
Od profesora se dozví, že Sergej Semjonov se během práce nakazil tyfem a zemřel. Je mu smutno, ale Frjazin jej uklidňuje.
:''„Pro takové lidi se nepláče, zasluhují více. Smrt... smrti není... Příroda nezná smrti... Símě zmizí dávajíc život rostlině... Dřevo shoří, dým se rozptýlí, ale vrátí se v zelené listí rostlin... Semjonov zemřel, nezmizel však beze stopy. Jeho trup splyne s vesmírem a duše jeho nesmrtelná, jeho obraz, obraz dobrého člověka, jenž obětoval se za druhé, nezhyne.“''
 
Po deseti letech zaměstnání u profesora Frjazina se Seňa dostane na hospodářskou školu a získá stipendium. Za šest let ji dokončí a sejde se s Cyrillem Semjoničem. Pro něj je už velký pán, ale tak se mladý muž necítí, je skromný. Vytkne to svému mentorovi Cyrillovi. I Litvinci Sokratovi musí objasňovat, že se nikterak nezměnil, v jádru stále cítí s dělným lidem. Teď se mu naskýtá možnost spolupráce s jedním agronomem, což Seňa přijímá. Jeho smyslem se má stát poctivá práce ve prospěch své země, nyní zúročí veškeré nabyté znalosti. Ještě než odjede na místo své služby, zastaví se ve svém rodišti pozdravit příbuzné.
 
{{endspoiler}}