Wikipedie

Právo na spravedlivý proces: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
úprava historie
Bez shrnutí editace
Řádek 1:
'''Právo na spravedlivý proces''' (neboli '''právo na spravedlivé soudní řízení''' či '''právo na spravedlivé řízení''') je jeden ze základních pilířů [[právní řád|právních řádů]] všech [[demokracie|demokratických]] států, které svým občanům garantují nezávislou a nestrannou [[soudní moc]]. Podstata tohoto práva je možnost domáhání se svého práva u nestranného soudu. Právo na spravedlivý proces řadíme mezi [[základní lidská práva]] a jeho porušení je tak postižitelné nejenom na zákonné úrovni, ale i prostřednictvím ochrany ústavněprávní. Právo na spravedlivý soudní proces představuje možnost pro každého jedince využít všech právních institutů a záruk, který nám tento právní řád nabízí. Tato definice je v souladu s pojmoslovím Evropského soudu.<ref>Sudre, F. Mezinárodní a evropské právo lidských práv. Preses Universitaires de France, 1989, s. 173</ref>
 
== Historie práva na spravedlivý proces ==
Řádek 6:
Až v 18. století začaly vznikat katalogy lidských práv shrnující roztříštěnou právní úpravu do ucelených předpisů. Prvním vzniknuvším dokumentem je Virginská deklarace z roku 1776 přijatá v USA. Na ni navazovala francouzská [[Deklarace práv člověka a občana]] přijatá v roce 1789 inspirovaná americkým vzorem. Na našem území byl podobný katalog přijat až v roce 1811 císařem [[František I. Rakouský|Františkem I.]] pod jménem [[Všeobecný zákoník občanský|Všeobecný občanský zákoník]].<ref>SPOUSTOVÁ, Petra. ''Právo na spravedlivý proces'' [online]. Brno, 2008 [cit. 2016-05-23]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/107765/pravf_m/DP_Pravo_na_spravedlivy_proces.pdf Diplomová práce. Masarykova univerzita.</ref>
 
Na přelomu [[19. století|19.]] a [[20. století]] bylo toto právo jedním z hlavních cílů moderně formovaných států. Právo na spravedlivý proces se stalo jedním ze základních znaků demokratického [[Právní stát|právního státu]]. Podstata tohoto práva je možnost domáhání se svého práva u nestranného soudu.
 
== Zakotvení práva na spravedlivý proces ==
Právo na spravedlivý proces je právní zásada pro státy [[Evropská unie|Evropské unie]] primárně zakotvená v [[Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod|Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod]],<ref>Evropská Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, zdroj: http://www.echr.coe.int/Documents/Convention_CES.pdf</ref> dokumentu přijatém členy [[Rada Evropy|Rady Evropy]], který byl podepsán v Římě 4.&nbsp;listopadu 1950.
 
Tento dokument navazuje na [[Všeobecná deklarace lidských práv|Všeobecnou deklaraci lidských práv]], vyhlášenou [[Valné shromáždění OSN|Valným shromážděním OSN]] 10.&nbsp;prosince 1948. Ta ve svém čl. 10 zaručuje právo na spravedlivý proces takto:<blockquote>„Každý má úplně stejné právo, aby byl spravedlivě a veřejně vyslechnut nezávislým a nestranným soudem, který rozhoduje buď o jeho právech a povinnostech, nebo o jakémkoli trestním obvinění vzneseném proti němu.“<ref>Všeobecná deklarace lidských práv a svobod. Zdroj: Webové stránky Nejvyššího správního soudu, http://www.nssoud.cz/zakony/deklarace_prava.pdf</ref></blockquote>Právo na spravedlivý proces rovněž patří mezi [[základní lidská práva]] obsažená v čl. 14 [[Mezinárodní pakt o občanských a politických právech|Mezinárodního paktu o občanských a politických právech]].<ref>Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, zdroj: http://www.osn.cz/wp-content/uploads/2015/03/mezinar.pakt-obc.a.polit_.prava_.pdf</ref>
Řádek 18:
 
=== Podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ===
Ustanovení čl. 6 Úmluvy o lidských právech je obecné, tzn. garantuje nejen ochranu v [[Trestní řízení|trestním řízení]], jak by se mohlo na první pohled zdát, ale týká se všech právních rozhodovacích procesů. Dané ustanovení se tedy aplikuje i na civilní řízení podle [[Občanský soudní řád|občanského soudního řádu]] a na správní řízení podle [[Správní řád|správního řádu]].<ref>{{Citace periodika|příjmení=Sládeček|jméno=Vladimír|titul=K jednomu aspektu práva na spravedlivý proces: judikatura evropská a česká|periodikum=Právní rozhledy|datum=|ročník=1996|číslo=9|strany=397|url=}}</ref> Tento výklad vychází z judikatury [[Evropský soud pro lidská práva|Evropského soudu pro lidská práva]]. Ten definoval, že se tento princip vztahuje na všechna řízení, jejichž výsledek je určující pro práva a závazky soukromé povahy. „Není tedy rozhodné, v jakém řízení se o věci rozhoduje (civilním, trestním, správním), ale zda je dotčeno soukromé právo.“<ref>HENDRYCH, Dušan, Miroslavet BĚLINA, Josef FIALA, Pavel ŠÁMAL, Ivana ŠTENGLOVÁ a Pavel ŠTURMAal. ''Právnický slovník''. 3. podstatně rozš. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009. Beckovy odborné slovníky. ISBN 978-80-7400-059-1</ref>
 
Obsahem práva na spravedlivý proces je zejména právo na soudní a jinou právní ochranu, nezávislost [[soud]]u, jeho nestrannost a zásada veřejnosti řízení. Projevy práva na spravedlivý proces jsou odlišné v různých typech soudních řízení (více viz obsah práva na spravedlivý proces v jednotlivých zákonech).
Řádek 45:
 
== Subjekt práva na spravedlivý proces ==
Subjektem práva na spravedlivý proces je každá [[Fyzická osoba|fyzická]] i [[právnická osoba]]. Tento termín zakotvuje Úmluva, ve které je napsáno v čl. 6, že subjekt práva na spravedlivý soudní proces je každý, kdo podléhá jurisdikci signatářů Úmluvy. Subjektem tak jsou nejen státní občané, ale i cizinci, osoby bez státní příslušnosti i osoby neznámého pobytu. Není ani vyloučeno, aby se na Evropský soud obrátily osoby [[Zletilost|nezletilé]] či zbavené [[svéprávnost]]i prostřednictvím svého [[Zákonný zástupce|zákonného zástupce]]. Subjekty jsou rovněž právnické osoby (ovšem pouze nestátního charakteru) a také skupiny osob – čl. 34 Úmluvy. Takovou osobou může být i [[politická strana]], nikoliv však např. orgán místní správy či samosprávy, jakým je např. [[obec]].<ref>PŘIDAL, Ondřej. ''Právo na spravedlivý proces v civilním řízení'' [online]. Brno, 2010 [cit. 2014-08-29]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/12410/pravf_d/Disertace.pdf. Disertační práce. Masarykova univerzita.</ref>
 
== Odkazy ==
Řádek 56:
* ''Listina základních práv a svobod: komentář''. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, xxv, 906 s. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7357-750-6.
* [[Pavel Molek|MOLEK, Pavel]]. Právo na spravedlivý proces. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012. Ediční řada Lidská práva. ISBN 9788073577483
* PAVLÍČEK, Václav, Ján GRONSKÝ, Jiří HŘEBEJK, et al. Ústavní právo a státověda. 2. aktualizované vydání. Praha: Leges, 2015. Student. <nowiki>ISBN 978-80-7502-084-0</nowiki>
* Sudre, F. Mezinárodní a evropské právo lidských práv. Preses Universitaires de France, 1989
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Právo_na_spravedlivý_proces“