Fellner a Helmer: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
pravopis, portály, comm z wd, divadlo
+ infobox, celkové úpravy hesla, fix předložek, přidány fotografie
Řádek 1:
{{Infobox - firma
[[Soubor:Fellnerhelmer.gif|thumb|Společný portrét architektů Fellnera a Helmera]]
| jméno = Ateliér Fellner a Helmer <br />/ Büro Fellner & Helmer
| logo = Fellnerhelmer.gif
| typ =
| založení = [[1847]]
| osud =
| zakladatel = [[Ferdinand Fellner]] a [[Hermann Helmer]]
| sídlo město = {{Flagicon|Rakousko-Uhersko}} [[Vídeň]]
| sídlo stát = [[Rakousko-Uhersko]]
| oblast = Střední a východní Evropa
| sídlo = [[Vídeň]]
| klíčoví lidé = [[Ferdinand Fellner]] a [[Hermann Helmer]]
| průmysl = Architektura a stavebnictví
| produkty =
| služby = reprezentativní stavební projekty
| kapitalizace =
| obrat =
| výsledek hospodaření =
| aktiva =
| kapitál =
| vlastní kapitál =
| počet zaměstnanců =
| mateřská společnost =
| majitel =
| divize =
| slogan =
| web =
| poznámky =
| ISIN =
}}
 
'''Ateliér Fellner a Helmer''' (''Büro Fellner und Helmer'', nebo ''Fellner & Helmer''), založený roku [[1873]], byl koncem [[19. století]] jedním z&nbsp;nejznámějších [[Architektura|architektonických]] ateliérů v &nbsp;[[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uhersku]]. Jeho majitelé [[architekt]]i [[Ferdinand Fellner]] (1847–1916) a [[Hermann Helmer]] (1850–1919) navrhli a vyprojektovali za 43 let své spolupráce více než 200 staveb, které byly následně realizovány především na území tehdejšího Rakouska-Uherska. Většina jimi navržených budov dodnes existuje a nalezneme je v&nbsp;oblasti od [[Švýcarsko|Švýcarska]] po [[Rusko]]. Budovy jsou většinou postaveny a vyzdobeny v&nbsp;historizujícím slohu ([[neorenesance]], [[neoklasicismus]], [[neobaroko]]), někdy s&nbsp;prvky [[secese]]. Častými spolupracovníky ateliéru při výzdobě [[interiér]]ů i&nbsp;[[exteriér]]ů budov byli významní umělci té doby – [[Gustav Klimt]], [[Ernst Klimt]], [[Franz Matsch]], [[Hans Makart]], [[Theodor Friedl]] a mnozí další.
 
== Dějiny ==
Specializací ateliéru Fellner a Helmer byly budovy divadelní a koncertní, u&nbsp;nichž se tito architekti zaměřili podstatnou měrou na bezpečnost a funkčnost provozu divadla. Bezpečnostní hlediska začala hrát důležitou roli při stavbě těchto budov poté, co koncem 19. století vyhořela celá řada divadel v&nbsp;[[Evropa|Evropě]] i&nbsp;[[Spojené státy americké|USA]] (asi nejtragičtější požár vypukl v&nbsp;roce [[1881]] v&nbsp;divadle [[Ringtheater]] ve [[Vídeň|Vídni]], při němž zahynulo 400 diváků). Právě Ateliér Fellner a Helmer zareagoval na novou poptávku nejrychleji a důraz na bezpečnostní hlediska se stal důležitou součástí jeho firemní pověsti. Díky tomu byli architekti Fellner a Helmer v&nbsp;průběhu let pověřeni návrhem a realizací asi 50 divadelních budov – např. v&nbsp;[[Záhřeb]]u, [[Salzburg|Salcburku]], [[Berlín]]ě, [[Segedín]]ě, [[Bratislava|Bratislavě]], [[Štýrský Hradec|Štýrském Hradci]], [[Curych]]u, [[Budapešť|Budapešti]] a samozřejmě ve [[Vídeň|Vídni]] (např.[[Volkstheater]] nebo koncertní sál [[Ronacher]]). V [[Sofie|Sofii]] v roce [[1906]] vzniklo podle jejich návrhu [[Národní divadlo Ivana Vazova|Národní divadlo]].
Majiteli společnosti byli [[architekt]]i [[Ferdinand Fellner]] (1847–1916) a [[Hermann Helmer]] (1850–1919) navrhli a vyprojektovali za 43 let své spolupráce více než 200 staveb, které byly následně realizovány především na území tehdejšího Rakouska-Uherska. Většina jimi navržených budov dodnes existuje a nalezneme je v&nbsp;oblasti od [[Švýcarsko|Švýcarska]] po [[Rusko]]. Budovy jsou většinou postaveny a vyzdobeny v&nbsp;historizujícím slohu ([[novorenesance]], [[neoklasicismus]], [[novobaroko]]), někdy s&nbsp;prvky [[secese]]. Častými spolupracovníky ateliéru při výzdobě [[interiér]]ů i&nbsp;[[exteriér]]ů budov byli významní umělci té doby – [[Gustav Klimt]], [[Ernst Klimt]], [[Franz Matsch]], [[Hans Makart]], [[Theodor Friedl]] a mnozí další.
 
Specializací ateliéru Fellner a Helmer byly budovy divadelní a koncertní, u&nbsp;nichž se tito architekti zaměřili podstatnou měrou na bezpečnost a funkčnost provozu divadla. Bezpečnostní hlediska začala hrát důležitou roli při stavbě těchto budov poté, co koncem 19. století vyhořela celá řada divadel v&nbsp;[[Evropa|Evropě]] i&nbsp;[[Spojené státy americké|USA]] (asi nejtragičtější požár vypukl v&nbsp;roce [[1881]] v&nbsp;divadle [[Ringtheater]] ve [[Vídeň|Vídni]], při němž zahynulo 400 diváků). Právě Ateliér Fellner a Helmer zareagoval na novou poptávku nejrychleji a důraz na bezpečnostní hlediska se stal důležitou součástí jeho firemní pověsti. Díky tomu byli architekti Fellner a Helmer v&nbsp;průběhu let pověřeni návrhem a realizací asi 50 divadelních budov – např. v&nbsp;[[Záhřeb]]u, [[Salzburg|Salcburku]], [[Berlín]]ě, [[SegedínSzeged|Segedíně]]ě, [[Bratislava|Bratislavě]], [[Štýrský Hradec|Štýrském Hradci]], [[Curych]]u, [[Budapešť|Budapešti]] a samozřejmě ve [[Vídeň|Vídni]] (např. [[Volkstheater]] nebo koncertní sál [[Ronacher]]). V &nbsp;[[Sofie|Sofii]] v &nbsp;roce [[1906]] vzniklo podle jejich návrhu [[Národní divadlo Ivana Vazova|Národní divadlo]].
Na území dnešní [[Česko|České republiky]] nalezneme jejich divadelní budovy v&nbsp;[[Praha|Praze]] ([[Nové německé divadlo v Praze]], tj. dnešní [[Státní opera Praha|Státní opera]]), [[Brno|Brně]] ([[Mahenovo divadlo]]), [[Divadlo F. X. Šaldy|Liberci]], [[Jablonec nad Nisou|Jablonci nad Nisou]] a [[Karlovy Vary|Karlových Varech]].
 
Na území dnešní [[Česko|České republiky]] nalezneme jejich divadelní budovy v&nbsp;[[Praha|Praze]] ([[Nové německé divadlo v &nbsp;Praze]], tj. dnešní [[Státní opera Praha|Státní opera]]), [[Brno|Brně]] ([[Mahenovo divadlo]]), [[Divadlo F. X. Šaldy|Liberci]], [[Jablonec nad Nisou|Jablonci nad Nisou]] a [[Karlovy Vary|Karlových Varech]] ([[Městské divadlo Karlovy Vary|Městské divadlo]], [[Císařské lázně (Karlovy Vary)|Císařské lázně]], [[grandhotel Pupp]], [[Žinkovy (zámek)|zámek Žinkovy]] ad.
 
Mimo divadel projektoval atelier Fellner a Helmer i&nbsp;další budovy. K&nbsp;nejmalebnějším ukázkám jeho práce patří romantická přestavba zámku [[Žinkovy]] nedaleko [[Nepomuk]]u na jižním Plzeňsku.
 
Kromě bezpečnostních hledisek byla firma Fellner a Helmer vyhlášena také tím, že měla přijatelné ceny a přesně dodržovala termíny. I&nbsp;díky tomu získali architekti Fellner a Helmer zakázky na řadu dalších staveb různého využití a účelu – projektovali činžovní domy (těch bylo více jak 100, asi nejznámější je luxusní obytný komplex [[Margarethenhof]] ve Vídni), obchodní domy (těch bylo 27), vily, paláce a zámky (těchto staveb projektovali asi 60, na území České republiky např. [[Žinkovy (zámek)|zámek Žinkovy]]), hotely, továrny, hvězdárny a lázeňské budovy a kolonády. Výraznou měrou zasáhli tito dva architekti do celkového vzhledu především dvou lázeňských měst – [[Baden (Dolní Rakousy)|Badenu]] a [[Karlovy Vary|Karlových Varů]]. V&nbsp;Karlových Varech bylo podle jejich plánů vystavěno asi 20 budov. Mezi ty nejznámější patří už výše zmíněné divadlo, a dále [[Císařské lázně (Karlovy Vary)|Císařské lázně]], [[Grandhotel Pupp]], rozhledna [[Goethova vyhlídka]], [[Kolonáda Sadového pramene]], z&nbsp;níž dnes zůstalo již jen torzo a litinová Vřídelní kolonáda, která již neexistuje – na počátku [[Druhá světová válka|II.druhé světové války]] byla rozebrána a materiál z&nbsp;ní využit pro válečné účely.
 
== Stavby v Česku ==
Řádek 27 ⟶ 59:
== Galerie ==
<gallery perrow="4">
SouborFile:NemeckeStátní divadloopera.pngJPG|[[Státní opera Praha|Neues Deutsches Theater]] v &nbsp;Praze.
Soubor:Mahenovo divadlo 2.jpg|[[Mahenovo divadlo]] v &nbsp;Brně, první elektricky osvětlené divadlo v &nbsp;Evropě.
SouborFile:Divadlo liberecF.X.Šaldy.jpgJPG|[[Divadlo F. X. Šaldy]] v &nbsp;Liberci.
ImageFile:Divadlo Karlovy Vary - Theater2.JPG|Divadlo v Karlových Varech.
</gallery>
<gallery perrow="4">
Soubor:Volkstheater_Vienna_June_2006_240.jpg|Volkstheater ve Vídni.
Image:HNK Zagreb.jpg|[[Chorvatské národní divadlo]] v &nbsp;Záhřebu.
Image:CJROtheatre.jpg|Národní divadlo [[Kluž|Cluj-Napoca]], Rumunsko.
Soubor:Giessen Theater.jpg|Divadlo v Gissenu&nbsp;[[Gissen]]u, Německo.
File:Slovak National Theatre in Bratislava - Old building.jpg|Budova Slovenského národního divadla
</gallery>