Braniborské markrabství: Porovnání verzí

Přidáno 15 bajtů ,  před 5 lety
m
bez shrnutí editace
(-název v angličtině / nesouvisející, nebyla úředním)
m
Území bylo v 9. - 12. století předmětem bojů slovanských kmenů a [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]. V průběhu [[12. století]] se německým králům a císařům z [[Otoni|Ottonské dynastie]] podařilo znovuzískat nad Slovany kontrolu, následné [[germanizace|germanizaci]] se nicméně [[Lužičtí Srbové|někteří Slované]] přizpůsobili a zachovali si svébytnost. [[Římskokatolická církev]] zde vytvořila [[biskupství]], která spolu s opevněnými městy umožnila ochránit obyvatele měst před útoky.
[[Soubor:Adalbertus Siegel.JPG|thumb|left|Pečeť Albrechta Medvěda]]
V důsledku úspěšné německé [[křížové výpravy]] proti [[Polabští Slované|Polabským Slovanům]] udělil roku [[1134]] císař [[Lothar III.]] území Severní marky německému [[hrabě]]ti [[Albrecht I. Medvěd|Albrechtu Medvědovi]]. Ten roku [[1150]] formálně zdědil po posledním [[Stodorané|havolanském]] knížeti [[Přibyslav (havolanský kníže)|Přibyslavovi]] havolanská území a město [[Brandenburg an der Havel|Braniboř]].
 
Po rozdrcení vojsk [[Sprévané|Sprévanů]], kteří v 50. letech 12. století Braniboř obsadili, se pak prohlásil vládcem nového '''Braniborského markrabství'''. Albrecht a jeho potomci z rodu [[Askánci|Askánců]] pak toto území zkultivovali a zavedli zde křesťanství. Docházelo zde i ke sňatkům mezi německými a slovanskými obyvateli. Koupí původně polské [[Lubušsko|Lubušské země]] roku [[1252]] pak začali Askánci získávat území východně od [[Odra|Odry]], později známé jako [[Nová marka]].